Americká fonetická notace

Americká fonetická notace (Americanist phonetic notation)
Typ	Abeceda
Mluvené jazyky	všechny jazyky
Vytvořeno	od 80. let 19. století
Předchůdce	Latinka Americká fonetická notace (Americanist phonetic notation)
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Americká fonetická notace, anglicky Americanist phonetic notation (APN), také [North] American[ist] Phonetic Alphabet (APA), je fonetická abeceda amerikanistů, soustava fonetické abecedy pro fonetický a fonemický zápis výslovnosti původních amerických a evropských jazyků, vyvinutý pro evropské a americké antropology a jazykovědce a studenty. Tato notace je běžně užívaná lingvisty pracujícími se slovanskými, indickými, uralskými, semitskými a kavkazskými jazyky (uralisté používají verzi známou jako uralská fonetická abeceda), avšak zdaleka ne jen americkými. Např. její varianta je obecný standard transkripce arabštiny v magazínu německé orientalistické společnosti Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft. Některé „amerikanistické“ znaky se používají pro některé zápisy jako doplňková nestandardní písmena v IPA.

Historie

John Wesley Powell používal sadu fonetických symbolů ve svých publikacích od roku 1880 pro americkou jazykovou rodinu se symboly z jiných dříve vydaných knih fonetiků a autorů postupně od roku 1820. Zároveň se užívaly i poněkud odlišné sady znaků, např. F. Boase od r. 1911. Boasova abeceda se rozšířila do publikací Americké antropologické společnosti v r. 1916. Ta byla pozměňována a diskutovalo se o ní v článcích v 20. a 30. letech. Americkou notaci lze vidět v časopisech Americký antropolog (American Anthropologist), Mezinárodní zpravodaj americké lingvistiky (International Journal of American Linguistics) a Jazyk (Language).

Srovnání s IPA

Oproti IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) APN neslaďuje znakové styly: řecké a latinkové znaky se užívají vedle sebe. Další odlišnost je volné užití diakritiky, kdežto IPA vyhrazuje diakritická znaménka zvláštním účelům vůči nově vytvořeným písmenům jako tvarovou obměnu. Příčinou těchto rozdílů je odlišnost filozofie. Amerikanisté se zajímali o zápis pomocí znaků stávajících písem jako praktičtější a účelnější, takže byly použité znaky řeckého a východoevropského pravopisu.

Abeceda

Souhlásky

Toto je přehledová tabulka fonetických znaků pro souhlásky používaných lingvisty respektujícími amerikanistickou tradici zápisu (transkripce):

				Bilabiály	Labiodentály	Dentály	Alveoláry	Retroflexy	Alveoláry	Palatály	Veláry	Uvuláry	Faryngály	Laryngály
plozivy	prosté		neznělé	p		t̪	t	ṭ	t̯	k̯	k	q
			znělé	b		d̪	d	ḍ	d̯	g̑	g	ġ
	glotalizované		neznělé (ejektivní)	p̓		t̪̕	t̕	ṭ̕	t̯̕		k̓	q̓		ʔ
			znělé (implozivní)	b̓			d̓				g̓	ġ̕
afrikáty	středové	neznělé			pf	tθ	c	č̣	č		kˣ	qˣ̣
		znělé			bv	dð	ʒ	ǯ̣	ǯ		gγ	ġγ̇
		glotalizované				t̕θ	c̓		č̓
	laterály	neznělé					ƛ
		znělé					λ
		glotalizované					ƛ̕
frikatívy	středové	neznělé		φ	f	θ	s	ṣ	š	x̯	x	x̣	ḥ	h
						s̪
		znělé		β	v	ð	z	ẓ	ž	γ̑	γ	γ̇	ʕ
						z̪
		glotalizované				s̓
	laterály	neznělé				ł
		glotalizované				ł̕
nazální		neznělé		M	Ɱ		N		Ñ		Ṇ
		znělé		m	ɱ	n̪	n	ṇ	ñ	ŋ̑	ŋ	ŋ̇
		glotalizované		m̓			n̓				ŋ̓	ŋ̇̕
likvidní	vibranty	prosté					r	ṛ				ʀ
		glotalizované					r̓
	laterály	prosté				l̪	l	ḷ		l̯	ʟ
		glotalizované					l̕
	aproximanty	prosté		w						y
		glotalizované		w’						y’

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Americanist phonetic notation na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Americká fonetická notace na Wikimedia Commons

Portály: Jazyk