Frans Sammut
| Frans Sammut | |
|---|---|
 Frans Sammut (14. prosince 2006) | |
| Narození | 19. listopadu 1945 Żebbuġ |
| Úmrtí | 4. května 2011 (ve věku 65 let) Malta |
| Alma mater | Univerzita v Perugii Maltská univerzita St Aloysius' College |
| Povolání | spisovatel |
| Děti | Mark A. Sammut |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_cropped.jpg)
Frans Sammut (19. listopadu 1945 Żebbuġ – 4. května 2011[1]) byl maltský spisovatel a esejista.[2]
Život
Navštěvoval základní školu v rodném městě Zebbug, později nastoupil pedagogickou střední školu St. Aloysius 'College, St Michael's Teacher Training College, ve studiu pokračoval na Maltské univerzitě, kde získal diplom z teologie) a své vzdělání zakončil na univerzitě v Perugii.
První uznání získal ve druhé polovině 60. let 20. století, kdy se stal spoluzakladatelem Hnutí literární obrody (Moviment Qawmien Letterarju). Později se stal tajemníkem Maltské jazykové akademie (Akkademja tal-Malti). V roce 2010 byl zvolen za člena Mezinárodního napoleonského sdružení.[3] Svou kariéru ukončil ve školství jako ředitel, přesto v letech 1996-1998 ještě působil jako kulturní poradce maltského předsedy vlády. Byl ženatý s Catherine Cachiovou, se kterou měl dva syny - Marka a Jean-Pierra.
Literární tvorba
Vydal několik děl, mezi jinými i úspěšné romány Il-Gaġġa (Klec), podle kterého byl natočen film Gaġġa z roku 1971 režiséra Maria Philipa Azzopardiho, román Samuraj,[1] za který Sammut získal Rothmansovu literární cenu[1]; romány Paceville, který získal literární vyznamenání vlády;[1] a Il-Holme Maltija (Maltský sen), o kterém literární kritik Norbert Ellul Vincenti napsal, že "v maltské literatuře nemá obdoby."[4] Bývalý předseda vlády a dramatik Alfred Sant dílo Maltský sen považoval za jeho mistrovské dílo,[5] a britská autorka a básnířka Marjorie Boultonová ho nazvala kolosálním dílem.
Vydal také sbírky povídek: Labirint (Labyrint), Newby (Roční období), a Ħrejjef Żminijietna (Pověsti našich časů).
Výběr z jeho literatury faktu je Ir-Rivoluzzjoni Franċiża: il-Ġrajja u t-Tifsira (Francouzská revoluce: Její historie a význam), Bonaparte f'Malta (Bonaparte na Maltě), jehož francouzský překlad, Bonaparte à Malta, byl vydán v roce 2008, a On The Da Vinci Code (O díle Da Vinciho kód) (2006), dvojjazyčný (anglický a maltský) výklad mezinárodního bestselleru. Kromě toho byl editorem lexikonu (Lexicon) Mikiela Antona Vassalliho. Vassalli († 1829) je považován za otce maltského jazyka. V roce 2006 byl vydán jeho překlad Vassaliho díla Motti, Aforismi e Proverbii Maltesi pod názvem Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin (Maltské poučení, aforismy a přísloví). Jeho překlad díla Il-Holme Maltija do esperanta (La malta Revo) představoval Maltu ve sbírce klasických literárních děl, kterou v roce 2007 publikovalo newyorské vydavatelství Mondial Books. V roce 2008 byl jeho román Il-Gaġġa vydán popáté. V následujícím roce představil revoluční reinterpretaci básně Pietro Caxara "Xidew il-qada" (známou také jako "Il-Kantilena"), což je nejstarší dokument v maltštině.
Překládal také významné divadelní hry: Racinovu Faidru (1978) a hru Maxima Gorkého Na dně (The Lower Depths). Obě hry byly uvedeny v divadle Manoel v režii básníka Maria Azzopardiho.[6] Bývalý rektor Maltské univerzity, profesor filozofie a přední maltský intelektuál Peter Serracino Inglott řekl:
Sammutovo výjimečné nadání spočívá v jeho voltairovské schopnosti nasadit historické postavě jakousi karnevalovou masku a přistupovat k ní s přehnanou ironií. Čtenář tak může pozorovat i skrytou tvář postav, na které se většinou díváme s absolutní vážností. Jako komplic se usmívá nad jejich pochybnostmi, omyly a výmluvami. Zachytit stylistický posun od historického vyprávění k fikci je asi nejtěžším úkolem pro každého Sammutova překladatele.Peter Serracino Inglott[7], Times of Malta
Poslední slova
Známými se stala i jeho poslední slova: S mou ženou jsme měli jet do Jeruzaléma, ale, jak se zdá, plány se změnily. Odcházím do Jeruzaléma nebeského.[8]
Bibliografie
- Labirint u Stejjer ohra, 1968
- Il-Gaġġa, 1971
- Logħba bejn Erbgħa, 1972
- Samuraj, 1975
- Kristu fil-Poeżija Maltija 1913-1973, 1977
- Fedra, 1978
- Il-Qtil fi Sqaq il-Horr, 1979
- Il-Process Vassalli, 1980
- Il-Mixja tal-Haddiem lejn il-Ħelsien, 1982
- Ir-Rivoluzzjoni Franciza: il-Ġrajja u t-Tifsira, 1989
- Paceville, 1991
- Letteratura, 1992
- Il-Holma Maltija, 1994, 2012
- Bonaparti f'Malta, 1997
- Newbiet, 1998
- Ħrejjef Żminijietna, 2000
- Dun Gorg: Il-bniedem tal-poplach, 2001
- Ġrajjet Ħaż-Żebbuġ, 2001
- Lexicon, 2002
- Għala Le għall-UE, 2003
- Harsa mill-qrib lejn ħajjet San Filep u l-Kult tiegħu, 2004
- Ġrajjet it-Tagħlim f'Malta, Vol. 1, 2004 (2014)
- On The Da Vinci Code / Dwar The Da Vinci Code, 2006
- Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin, 2006
- I Giovanniti: La Storia dei Cavalieri di Malta [The History of the Knights of Malta] (history) 2006, published in 2015 (Bonfirraro Editore, Italy)[9]
- Alfred Sant: Il-Viżjoni għall-Bidla, 2008
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frans Sammut na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Frans Sammut Passes away - The Malta Independent. www.independent.com.mt [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Le Petit Futé, 9 edice, 2009-2010, Paříž, s. 70. (francouzsky)
- ↑ Maltastory. www.napoleonicsociety.com [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VINCENTI, Ellul Norbert. Vassalli's Maltese Dream. S. 20. The Sunday Times [online]. The Sunday Times, 1994-05-11 [cit. 2019-05-11]. S. 20. (anglicky)
- ↑ We have moved!. MaltaStar.com [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AZZOPARDI, Mario. In Memoriam: Frans tal-Gagga u Gerusalemm l-ohra. In-Nazzjon [online]. 2011-06-14 [cit. 2019-05-11]. (anglicky)
- ↑ Inheritance of icons. Times of Malta [online]. Allied Newspapers Ltd. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LTD. Frans Sammut. Times of Malta [online]. Allied Newspapers Ltd., 2011-05-25 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Il recupero della memoria: Frans Sammuth, l’uomo e l’autore - IL SUD …. archive.is [online]. 2015-11-05 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frans Sammut na Wikimedia Commons - Www.franssammut.info
- Nekrolog v deníku Times of Malta
