Miroslav Hanus (mechanik)
| Miroslav Hanus | |
|---|---|
| Narození | 5. března 1909 |
| Úmrtí | 7. října 1983 (ve věku 74 let) |
| Povolání | báňský záchranář a vynálezce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Hanus (5. března 1909 – 7. října 1983[1]) byl český báňský záchranář, mechanik Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě Radvanicích.
Životopis
Miroslav Hanus byl záchranář, jeden ze spoluzakladatelů moderního pojetí báňské záchranné služby v Československu, bývalý hlavní mechanik HBZS v Ostravě Radvanicích.
Této činnosti se věnoval celý svůj profesní život. V 30. letech 20. století nastoupil jako mechanik mezi záchranáře na dole Šalomoun. Již během druhé světové války byly vytvořeny předpoklady k tomu, že se důl Šalomoun a následně důl Hlubina staly centrem báňské záchranné služby v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Po skončení druhé světové války se stal prvním hlavním mechanikem nově zřízené Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě. V této funkci setrval až do roku 1964, kdy odešel do penze. Během profesního života poznal celou šíří záchranářské problematiky, stál u zrodů nových konstrukcí dýchacích přístrojů CH 255, později CH 458 a také sebezáchranných přístrojů ZP 1 a později ZP 3 a ZP 4. Účastnil se také rozvoje laboratorní, zkušební a měřicí techniky.[1][2]
Zemřel ve věku 74 let dne 7. října 1983.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Za Miroslavem Hanusem. Záchranář [online]. HBZS Ostrava, 1983-11-01 [cit. 2020-04-09]. Roč. 20. Dostupné online.
- ↑ Blahopřání. Záchranář [online]. HBZS Ostrava, 1969-03-01 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
Literatura
- MAKARIUS, Roman; FASTER, Petr. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. 462 s. ISBN 9788072252718. S. 266.