Marcus Nissen Myhlenphort

Marcus Nissen Myhlenphort
5. inspektor jižního Grónska
Ve funkci: 1802–1821
Předchůdce	Niels Rosing Bull
Nástupce	Christian Alexander Platou
Narození	26. února 1759 Kristiansund Norsko
Úmrtí	7. prosince 1821 (ve věku 62 let) Nuuk Jižní inspektorát Grónska
Alma mater	Kodaňská univerzita
Profese	obchodník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Marcus Nissen Myhlenphort (26. února 1759, Kristiansund – 7. prosince 1821, Nuuk) byl norský a později dánský obchodník, rybář a inspektor jižního Grónska.

Životopis

Marcus Nissen Myhlephort byl synem obchodníka Johana Kristophera Myhlenforta (1729-1777) a Anny Elisabeth Mechlenborg (1735-1772). Pocházel z německé šlechtické rodiny uherského původu, která měla vliv na dánskou královskou rodinu.

Po škole byl Myhlenphort zaměstnán v několika správních úřadech, naposledy v Molde. V roce 1785 dokončil studium práv na Kodaňské univerzitě. Jeho příbuzní emigrovali do Grónska a požadovali, aby ho zaměstnala Královská grónská obchodní společnost. Nejprve však strávil další zimu v Norsku, na jaře 1786 se vrátil do Kodaně a v květnu odcestoval do Grónska. Na místo však dorazil až v září po čtyřměsíční plavbě. Brzy se začal zajímat o lov tuleňů a ryb, čímž se dostal do kontaktu s Larsem Lyngem, otcem Albrechta Lyngeho. Poté ho zaujal lov velryb, takže se v roce 1787 stal hlavním asistentem a vedoucím velrybářství v Imerissoqu. Tam zintenzivnil své kontakty s Albrechtem Lyngem. V roce 1788 byl jmenován obchodníkem v Jakobshavnu (Ilulissat) a trval na tom, aby ho Lynge následoval. Založil první rybářské družstvo v Rodebay (Oqaatsut). Myhlenphort se však v Jakobshavnu necítil doma, a tak se v roce 1791 přestěhoval do Egedesminde (Aasiaat), kam se přestěhoval i Lynge.

V Hunde Ejlande (Kitsissuarsuit) se díky nim dařilo rybolovu a obchodu. Myhlenphort zde dokonce vynalezl harpunu na saních, která sloužila k odstřelu tuleňů ležících na ledu a která byla později zabudována do kajaků jako druh harpuny. Napsal zprávu o kolonii, která se až na stručnost nelišila od zprávy jeho přítele Petera Hanninga Motzfeldta. V roce 1800 vypukla v Grónsku epidemie neštovic, při níž zemřela téměř polovina obyvatel Egedesminde včetně Lyngeho, což Myhlenforta velmi zarmoutilo. Poté byl přesunut jako správce do Holsteinsborgu (Sisimiut), kde byla epidemie neštovic ještě silnější a kde se očekávalo, že Myhlenphortovy ekonomické schopnosti pomohou město organizačně obnovit. V letech 1801 až 1803 byli Myhlenphort a Motzfeldt jmenováni inspektory Grónska: Motzfeldt v severním Grónsku a Myhlenphort v jižním.

Poté se přestěhoval do Holsteinsborgu k vdově po Lyngeovi Ane Marii Jacobsdatter Lyngeové, která pro něj vedla dům, zatímco on platil za vzdělání jejích dětí. Učil sirotky jezdit na kajaku, vzdělával je a stále důrazně prosazoval lov v sítích, který se stával důležitějším než lov pod ledem. Spolu s Motzfeldtem chtěl podpořit vzdělání Gróňanů, ale jejich plány zhatila anglo-dánská válka dělostřeleckých lodí v letech 1807 až 1814, která Grónsko odřízla i od zásobování. Nechal proto do Dánska vyplout keč s třináctičlennou posádkou, aby přivezla zboží, což se mu podařilo. V roce 1814 si změnil občanství a stal se Dánem. V Grónsku zůstal až do konce života. Myhlenphort byl považován za schopného, svéhlavého a tvrdého. Vybudoval také knihovnu čítající 700 knih, což byla v Grónsku skutečná rarita.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Nissen Myhlenphort na německé Wikipedii.

Portály: Dánsko | Lidé | Politika