Přeskočit na obsah

Sazenský mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sazenský mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Slohbaroko
Výstavbapřed 1544
Přestavba1757, 1879
Další majiteléFlorián Gryspek, Klášter Doksany, Kinští
Poloha
Adresač.p. 38, Sazená, okres Kladno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky16413/2-561 (PkMISSezObrWD)
Webhttp://www.mlynsazena.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sazenský mlýn v Sazené v okrese Kladno je mlýn, který stojí na Bakovském potoku v severozápadní části obce při silnici na Ledčice nedaleko kamenného mostu se sochami.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýn, stodola a k tomu náležející pozemek s ohradní zdí s branou.[2] V budově mlýna je vestavěna pevnůstka vybudovaná v rámci československého opevnění.

Historie

Vodní mlýn je zmíněn roku 1544, kdy „Urban mlynář z Sazeného …“ koupil „…mlýn tu u vsi Sazenýho ležící“.[1] V letech 1569 a 1577 byl majitelem mlýna Gryspek z Gryspachu, který vedl spor s Davidem Boryně ze Lhoty. Spor se týkal několikerého poničení náhonu vedoucího k mlýnu; mlýn v těch letech byl zděný, o dvou složeních a s doškovou střechou.[1]

V roce 1757 koupil obec s mlýnem klášter premonstrátek v Doksanech, jehož představený opat Josef Václav Winkelburg nechal mlýn nákladně přestavět.[1]

29. dubna 1784 je v kupní smlouvě uvedeno jméno mlynáře Václava Hájka, který se jako znalec počasí dělil o své zkušenosti s astronomem a meteorologem Antonínem Strnadem (1746–1799); tento meteorolog žil poslední rok svého života právě v Sazené. Hájek také vynikal v řemesle mlynářském a býval zván k různým vodohospodářským komisím.[1]

Po zrušení doksanského kláštera roku 1782 při reformách císaře Josefa II. získal o tři roky později velkostatek i s mlýnem rod Kinských. Kinští po zrušení roboty statek a mlýn pronajímali. V 19. století měl mlýn řadu problémů s povodněmi a často protrženým náhonem a jeho pronájem byl v roce 1830 dán do dražby; dražba však proběhla až roku 1869.[1]

Po roce 1879 nový nájemce JUDr. Žáček z Prahy modernizoval strojní vybavení, vodní kola nahradil Francisovou turbínou a mlel na mlecí lince s francouzskými kameny od firmy Hübner a Opitz Pardubice.[1]

Roku 1921 kvůli pozemkové reformě rod Kinských přišel o půdu a nemovitosti v Sazené a nájemce Šedivý získal mlýn do vlastnictví. Roku 1943 bylo mletí zastaveno a po skončení války byl mlýn roku 1950 znárodněn.[1]

Objekt československého opevnění ve mlýně

Roku 1938 byl do interiéru mlýna vestavěn atypický lehký objekt československého opevnění. Zesílená pevnůstka č. 25a typu Z2 byla vybudována v rámci stavebního úseku A-1 Velvary jako součást Pražské čáry.[3]

Popis

Mlýn stojí ve svahu nad náhonem. Jeho budova na obdélném půdorysu je kryta mansardovou střechou s bohatě členěnými fasádami. Při východním nároží je situovaná vjezdová brána, na kterou navazuje ohradní zeď. Stodola je umístěná ve východním rohu areálu štítem k silnici a kolmo k ní jsou podél ohradní zdi umístěné přízemní chlívky. V jižní a západní části areálu je zahrada vymezená ohradní zdí.[2]

Voda tekla na vodní kolo náhonem a poté se odtokovým kanálem vracela zpět do potoka. V provozu zde byly také krupní stoupy, zmiňované v kupní smlouvě z roku 1784. Původně zde k pohonu mlýna sloužila tři vodní kola na vrchní vodu. Při modernizaci mlýna po roce 1879 nahradila vodní kola Francisova vertikální turbína značky Kohout, která měla při spádu 3,2 metry a průtoku 350 l/s výkon 12 HP. V roce 1930 měl mlýn jednu Francisovu turbínu o spádu 3,30 metry a výkonu 9,9 HP.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i Sazenský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 30.5.2012. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
  2. a b Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000126963, rejstříkové číslo ÚSKP 16413/2-561. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online
  3. Objekt A-1/25a/Z2Z [online]. Ropiky.net [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy