Vilém Bavorský

Vilém Bavorský
	falcko-birkenfeldsko-gelnhausenský falckrabě; vévoda v Bavorsku
	Vévoda Vilém Bavorský, Johann Georg Edlinger, asi 1788
Narození	10. listopadu 1752; Gelnhausen
Úmrtí	8. ledna 1837; Landshut nebo Bamberk
Potomci	Marie Alžběta Bavorská; Pius Augustus Bavorský
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Jan Falcko-Gelnhausenský
Matka	Žofie Šarlota ze Salm-Dhaun
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Bavorský (10. listopadu 1752, Gelnhausen – 8. ledna 1837, Landshut nebo Bamberk) byl v letech 1789 až 1799 birkenfeldsko-gelnhausenským falckrabětem a od 16. února 1799 prvním vévodou v Bavorsku. Od 17. prosince 1803 do 20. března 1806 byla také titulován jako vévoda z Bergu.

Původ a mládí

Vilém se narodil 10. listopadu 1752 v Gelnhausenu jako syn falckraběte Jana Gelnhausenského a jeho manželky Žofie Šarloty ze Salm-Dhaun. V roce 1778 se stal čestným členem bavorské akademie věd a humanitních studií.

Manželství a potomci

30. ledna 1780 se sedmadvacetiletý Vilém v Mannheimu oženil s o rok mladší falckraběnkou Marií Annou, starší sestrou budoucího bavorského krále Maxmiliána I., nejmladší dcerou falckraběte Fridricha Michala Zweibrückenského a jeho manželky Marie Františky Falcko-Sulzbašské. S Marií Annou měl Vilém dvě děti, které se dožily dospělosti:

syn (6. května 1782)
Marie Alžběta Bavorská (5. května 1784 – 1. června 1849)
Pius Augustus Bavorský (1. srpna 1786 – 3. srpna 1837)

Vévoda v Bavorsku

16. února 1799 zemřel Karel Teodor Falcký, hlava rodu Wittelsbachů. V době jeho úmrtí byly dvě přeživší větve Wittelsbašské rodiny: Zweibrückenové (jejich hlavou byl vévoda Maxmilián Josef) a Birkenfeldové (jejich hlavou byl falckrabě Vilém). Maxmilián Josef zdědil po Karlu Teodorovi jeho kurfiřtský bavorský titul, zatímco Vilém byl kompenzován titulem vévoda v Bavorsku. Forma vévoda v Bavorsku byla zvolena proto, že v roce 1506 byla v rodu Wittelsbachů ustavena primogenitura, což mělo za následek, že v dané době byl pouze jeden vévoda Bavorský.