Vlastimil Hoferek
| Vlastimil Hoferek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. listopadu 1946 Ostrava Ostrava |
| Povolání | Atlet |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
Československá univerziáda 1973, Banská Bystrice | ||
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| bronz | MČSSR 1970 | štafeta 4 × 100 m |
| stříbro | MČSSR 1973 | 110 m př., 14,0 s |
| bronz | MČSSR 1974 | 110 m př., 13,8 s |
| Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | HM ČSSR 1970 | 110 m př., 14,7 s |
| stříbro | HM ČSSR 1971 | 110 m př., 15,1 s |
| stříbro | HM ČSSR 1972 | 50 m př., 6,8 s |
| zlato | HM ČSSR 1973 | 60 m př., 7,7 s (NR) |
| stříbro | HM ČSSR 1974 | 60 m př., 7,7 s |
| Československá Univerziáda | ||
| zlato | Banská Bystrice 1973 | 110 m př., 14,2 |
Vlastimil Hoferek (* 6. listopadu 1946 Ostrava) je bývalý československý reprezentant v běhu na 110 a 60 metrů překážek, účastník čtyř mezistátních utkání, světové univerziády, dvou halových mistrovství Evropy v atletice, mistrovství Evropy v atletice v Římě, československý rekordman v běhu na 60 metrů překážek (7,7 s) a halový mistr Československa v roce 1973.
Kariéra
S atletikou začínal v Trenčíně pod vedením trenéra Gibaly, v roce 1959 pokračoval v Porubě u trenéra Františka Klusala a v roce 1964 přešel do Vítkovic k Rudolfu Chovancovi. Během vojny v letech 1965-1967 působil v Banské Bystrici, odkud se vrátil zpět do Vítkovic a jejichž barvy hájil až do roku 1974.
V roce 1972 přešel k trenérovi Oto Svrškovi, pod jehož vedením dosáhl největších úspěchů. V roce 1973 získal titul halového mistra Československa v národním rekordu 7,7 s,[1] což mu zajistilo účast na halovém mistrovství Evropy a zvítězil na Československé univerziádě v univerzitním rekordu 14,2 s. V roce 1974 mu unikla obhajoba halového mistra Československa díky kolizi s fotoreportérem [2] a do finále halového mistrovství Evropy mu chyběla setina sekundy. Na mistrovství Evropy v Římě doběhl na desátém místě v čase 13,89 s. V tomto roce se také dělil o 26.-34. příčku světových tabulek.
Pro rok 1975 byl zařazen do přípravy na letní olympijské hry v Montrealu.[3] Ve stejném roce přestoupil do Třince poté, co Vítkovice sestoupily z první ligy. V roce 1976 po vleklých zraněních ukončil aktivní kariéru.
Po kariéře
Po ukončení aktivní kariéry v roce 1976 se dále ve svém volném čase věnoval atletice a sportu. V období let 1976-1991 trénoval mládežnické kategorie od mladších žáků až po dorostence. V letech 1990-1992 pracoval jako předseda metodické komise a člen VV ČAS. V létech 1982-2017 působil jako předseda Krajského atletického svazu Moravskoslezského kraje. V roce 2017 mu ČAS udělil titul „Čestný člen ČAS“. Dodnes působí jako rozhodčí I. třídy od žákovských soutěží až po mezinárodní úroveň. V současné době je členem dozorčí rady pro Centrum individuálních sportů Ostrava.
Úspěchy
- 1973, I. akademické halové mistrovství Evropy v atletice v Sofii, 5. na 60 m př. - 8,0 s[4]
- 1973, halové mistrovství Evropy v Rotterdamu, 11. na 60 m př. - 8,01 s
- 1973, světová univerziáda v Moskvě, semifinále na 110 m př. - 14,51 s
- 1974, halové mistrovství Evropy v Göteborgu, 9. na 60 m př. - 8,02 s
- 1974, mistrovství Evropy v Římě, 10. na 110 m př. - 13,89 s
- 1974, 26.-34. ve světových tabulkách v běhu na 110 m př. - 13,7 s[5]
Osobní rekordy
- 100 m - 10,5 s
- 200 m - 21,4 s
- 110 m př. - 13,7 s (elektronicky 13,89 s)
- 60 m př. - 7,7 s (NR) (elektronicky 7,96 s)
Literatura
- Malá encyklopedie atletiky - Jan Jirka, Jan Popper a kolektiv, Praha Olympia 1990, 1. vydání
- Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastimil Hoferek na Wikimedia Commons - Výsledky HME Rotterdam 1973
- Výsledky HME Göteborg 1974
- Výsledky ME Řím 1974
- Záznam z ME v Římě 1974 na youtube.com
- Dlouhodobé tabulky Českého atletického svazu
- Český atletický svaz
