Přeskočit na obsah

Emilie Jahnová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emilie Jahnová
Narození31. března 1892
Plzeň
Úmrtí20. ledna 1992 (ve věku 99 let)
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánípedagožka
Národnostčeská
RodičeZdeněk Jahn, Emilie Jahnová-Svátková
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emilie Jahnová[1] (31. března 1892 Plzeň[2]20. ledna 1992) byla česká pedagožka a spisovatelka.

Životopis

Rodiče Emilie byli Zdeněk Jahn (1849–1906), středoškolský profesor, chemik a Emilie Jahnová-Svátková (1855/1856–1910), svatbu měli 15. ledna 1878. Měla tři sourozence: PhDr. Jiljího Jahna (19. 6.1883), MUDr. Jaromíra Jahna (31. 12. 1887) a Zdeňku Jahnovou.

Hrobka rodiny Jahnovy na Vinohradském hřbitově

Emilie Jahnová se po úmrtí své matky 7. února 1910 v Plzni, vzdala svého dědického podílu ve prospěch rodiny.[3] Po studiích se stala profesorkou reálného gymnázia a odborných škol českých ve Vídni. Kromě pedagogické činnosti se věnovala problematice lidovýchovné, menšinové a literární, ráda cestovala. Přispívala do českých novin a časopisů ve Vídni. Tam bydlela na adrese Fluchtgasse 8/11.[1]

Zemřela 20. ledna 1992 ve věku 99 let. Pohřbena byla na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Próza

  • Do OrientuVídeň: Melantrich, 1932
  • Na daleký západ – Vídeň: Vídeňský deník, 1934
  • Pouto lásky kus osobní zpovědi – Vídeň: Lidová knihovna vídeňská, 1938
  • Naše zahrádka – Vídeň: Lidová knihovna vídeňská, 1940
  • Z blízka i z dáli – Vídeň: Lidová knihovna vídeňská, 1940

Odkazy

Reference

  1. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 168. 
  2. Plzeň 070 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  3. Změny držebností v Plzni. V únoru:. Plzeňské listy. 25.3.1910, roč. 46, čís. 69, s. 6. Dostupné online. 

Externí odkazy