Přeskočit na obsah

Frísové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Frísové (kmen).
Frísové
Populace
cca 1,5 milionu
Země s významnou populací
Frísko (rozdělené do Německa a Nizozemska)
Jazyk(y)
fríština, nizozemština, němčina, dolnosaština
Náboženství
dříve pohané,
později ve středověku křesťané

Dnes protestanti, převážně kalvíny a luteráni; katolické menšiny; také nevěřící.
Příbuzné národy
Afrikánci, Nizozemci, Angličané, Vlámové, Němci

Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu. Vzhledem k postupné diverzifikaci dnes mluví jedním ze tří dochovalých fríských jazyků. Jednotná fríština vymizela.

Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Jejich stát se nejdřív dostal pod kontrolu Francké říše, později Holandska. Později Frísko ztratilo trvale samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura (například nizozemský spisovatel Theun de Vries napsal některá svá díla ve západofríštině).

Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy. Nejstarší dochované písemné památky jsou ze 13. až 16. století.

Odkazy

Reference


Související články

Externí odkazy