Seznam kulturních památek ve Volyni
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Volyně v okrese Strakonice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Volyně
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sloup se sochou Panny Marie (Q38191831)
| 
|
24826/3-4488 Pam. katalog MIS | Volyně | náměstí Svobody, pp. 32 49°9′57,16″ s. š., 13°53′8,73″ v. d. | Sloup se sochou Panny Marie. Mariánský sloup na podstavci ve tvaru kříže s ionským sloupem se sochou Panny Marie Imaculaty a se čtyřmi sochami (sv. Floriána, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory) na výběžcích podstavce byl postaven v roce 1760, podrobnosti o jeho výstavbě a autorovi nejsou známy. Opravy v letech 1840, 1882, 1996. Nachází se na travnatém prostranství se čtyřmi vzrostlými stromy. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Náměstí Svobody čp. 41 (Q30722596)
| 
|
21310/3-4474 Pam. katalog MIS | Volyně | náměstí Svobody 41 49°9′57,25″ s. š., 13°53′12,78″ v. d. | Městský dům. Dům na jihovýchodní straně náměstí vznikl pravděpodobně spojením dvou gotických domů v renesanci, další úpravy a přestavby, v baroku roku 1714, v klasicismu a ve 20. století. Dům má klasicistní průčelí s dochovaným barokním portálem, cenné interiéry (klenby). Areál domu je tvořen hlavní patrovou budovou orientovanou do náměstí vstupním podélným průčelím, na kterou navazuje na východní straně dvorní křídlo, zřejmě bývalá hospodářská budova. Jižní část východního křídla byla zmodernizována, byl do ní vestavěn a přestavěn kinosál. Na západní straně se nachází drobný objekt, který není součástí kulturní památky, ale nachází se na chráněném pozemku. Dům byl hlavní budovou proboštského velkostatku spadajícího pod kapitulu sv. Víta na Pražském hradě a je jediným nesporně doloženým objektem, který náležel panskému dvoru. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Sýpka (Q38191842)
| .jpg)
|
104824 Pam. katalog MIS | Volyně | Čelakovského (proti čp. 531), pp. 55/5 49°9′53,33″ s. š., 13°53′16,25″ v. d. | Budova patrové sýpky na obdélném půdorysu s půdní nadezdívkou a valbovou střechou byla postavena pro potřeby města v roce 1907 podle projektu stavitele Karla Náhlíka z Čestic. Budova sýpky má historizující fasády, cenné interiéry včetně konstrukcí (trámové stropy, prkenné podlahy). Vedle budovy sýpky se nacházela obdélná stodola, která byla v březnu roku 2013 zbourána. Sýpka se stodolou tvořily poslední dochované budovy bývalého panského dvora, proboštského velkostatku spadajícího pod kapitulu sv. Víta na Pražském hradě. Památkově chráněno od 8. června 2012. | |||||
| Radnice (Q33239859)
| .JPG)
|
14749/3-4472 Pam. katalog MIS | Volyně | náměstí Svobody 1 49°9′58,67″ s. š., 13°53′9,48″ v. d. | Radnice byla renesančně přestavěna v letech 1501–1529 ze staršího gotického domu, další přestavby, baroko a klasicismus. Radnice má sgrafitovou výzdobu na fasádě obnovenou v roce 1927 arch. F. Průšou. Průčelí je v nárožích armováno a ukončeno atikovým patrem s hranolovou věží s cibulovou bání a čtyřstrannými hodinami v jihovýchodním nároží. Mezi druhým a třetím otvorem zleva se v patře fasády nacházejí malované sluneční hodiny se zvěrokruhem po obvodu. V arkádách atikového patra sochy Svornosti a Práce. Klenuté interiéry, nástěnné renesanční a barokní malby. Nachází se v řadě na severní straně náměstí, oproti sousedním domům je její průčelí předsazeno o hmotu podloubí. Radnice je tvořena vlastní budovou, na kterou na severu navazuje obdélný dvůr. Podél východní strany dvora se nachází kolna s pultovou střechou bez památkové ochrany. Na západní straně je dvůr ohraničen ohradní zdí a na severní straně obvodovou stěnou sousedního objektu. Při dvorní fasádě na východní straně se nachází nový přístavek bez památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Portál a domovní znamení domu na náměstí Svobody čp. 143 (Q38191837)
| 
|
26947/3-4492 Pam. katalog MIS | Volyně | náměstí Svobody 143, pp. 25 49°9′58,64″ s. š., 13°53′13,58″ v. d. | Městský dům čp. 143, z toho jen: portál a domovní znamení. Předmětem ochrany je kamenný hrotitý profilovaný portál datovaný do pozdní gotiky, do 14. století. Původně bylo jako památkově chráněné zmiňováno i domovní znamení nad portálem, v Památkovém katalogu však již není zmíněno ani není uveden údaj o změně rozsahu památky. V evidenčním listu je popisován železný koš se dnem ve tvaru kola s loukotěmi, který visel před vchodem do domu a zůstal zde z doby, kdy byl v domě zájezdní hostinec. Podle nedatovaného původního evidenčního listu bylo domovní znamení ve špatném stavu. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kostel Všech svatých (Q28799906)
| .jpg)
|
38820/3-4477 Pam. katalog MIS | Volyně | Zámecká, Lidická, pp. 543, 548 49°10′1,98″ s. š., 13°53′11,68″ v. d. | Kostel Všech Svatých. Kostel, původně zasvěcený sv. Václavu, býval koncem 13. století provizorní dřevěnou stavbou, která byla od první třetiny 14. století do 19. století přestavěna na prostornější barokní zděnou dvoulodní stavbu s kaplí, věží a sakristií. V roce 1327 se započalo se stavbou dnešního kostela, po roce 1388 vystavěna kaple Panny Marie, v letech 1460–1470 sklenuta loď a vystavěna jižní loď, která byla dokončena roku 1509. Roku 1668 byla přistavěna sakristie. Roku 1817 přistavěna věž, nově zaklenuto západní pole v lodi, jižní kruchta a přistavěno schodiště ke kostelu. Cenné interiéry s křížovými a síťovými klenbami. Kostel se nachází na terénní vyvýšenině, která je přístupna po vyrovnávacím jižním a severovýchodním schodišti. Areál je tvořen dvoulodním orientovaným kostelem obklopeným nepoužívaným hřbitovem. Hřbitov je ohraničen ohradní zdí na jižní a západní straně. Součástí nemovité kulturní památky je i kříž na hřbitově, jižní schodiště a kamenný kříž u paty jižního schodiště. Východní novodobé oplocení hřbitova je bez památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Tvrz (Q28796409)
| _(2).jpg)
|
15288/3-4473 Pam. katalog MIS | Volyně | Školní 744 49°10′2,85″ s. š., 13°53′11,27″ v. d. | Tvrz. Mohutná dvoupatrová palácová budova obdélníkového půdorysu, v jádru z konce 13. století, s častými pozdějšími přestavbami. Postavena v první polovině 14. století jako purkrabské sídlo na místě starší stavby, jejíž základy sahají až do 13. století, v 18. století přestavěný na sýpku. Fasády z lomového kamene neomítnuty, dochovány konstrukce. Na severní straně je zachována hradební zeď s příkopem a šestiboká nárožní bašta z doby kolem roku 1500. Předchůdcem tvrze bylo hradiště z mladší doby hradištní, jak dokládají archeologické nálezy z 11. a 12. století. Tvrz je situována souběžně s děkanským kostelem na ostrožně terasy, vymezené od východu svahem nad širokým údolím říčky Volyňky a od jihu mělčím zářezem dnešní ulice Lidické, oddělující ostroh od historického jádra města. Areál tvrze tvoří vlastní budova (přestavěno na sýpku, dnes muzeum), která je přiložená jižním průčelím k nepravidelně kruhovému obvodu bývalého hřbitova s kostelem. K západní straně tvrze přiléhá bývalý hospodářský objekt (stáje), který je součástí kulturní památky. Za hlavní budovou tvrze se nachází nádvoří lichoběžníkového půdorysu, které je od severu a západu vymezeno úseky hradebních zdí. Při jejich styku, v severozápadním rohu, byla postavena šestiboká hranolová bašta. Hradbu s baštou obklopuje na vnější straně hradební příkop. V areálu tvrze se nacházejí nechráněné objekty - novodobé schodiště z druhé poloviny 20. století a to do vlastní tvrze a do budovy bývalých stájí, dále novodobé úpravy z počátku 20. století – zdi, mříže, brány. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Děkanství (Q30722618)
| .jpg)
|
30821/3-4476 Pam. katalog MIS | Volyně | Lidická 120 49°10′1,5″ s. š., 13°53′8,12″ v. d. | Barokní patrová budova fary byla postavena na počátku 18. století v Lidické ulici, přestavba v roce 1868. Hospodářské budovy mladší, 19. a 20. století. Fara má zachovalou dispozici, klenby v přízemí i v patře, truhlářské prvky (okna, dveře včetně kování). Děkanství je orientováno do přilehlé ulice jižním průčelím s navazující vjezdovou bránou. Areál je tvořen hlavní patrovou budovou děkanství se zvýšeným přízemím, na půdorysu písmene L s klenutým přízemím a s plochostropým patrem. Na východ od hlavní budovy se nachází nepravidelný dvůr, kde se na severu nachází stodola se sedlovou střechou a na jihu kolna se sedlovou střechou zvalbenou na západní straně. Kolna je bez památkové ochrany, na kolnu navazuje garáž bez památkové ochrany. Jihovýchodní strana dvora je ohraničena ohradní zdí s brankou vedoucí ke kostelu Všech Svatých, která není součástí památkové ochrany. K děkanství náležela původně i hospodářská budova vedle stodoly na severu areálu, dnes vlastnicky patří k muzeu, ke tvrzi. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Mistra Martina čp. 150 (Q30722636)
| .jpg)
|
14006/3-4475 Pam. katalog MIS | Volyně | Mistra Martina 150, Hradčany 49°10′0,92″ s. š., 13°52′59,65″ v. d. | Obytný dům s hospodářským areálem se nachází severozápadně od náměstí Svobody, ve svahu nad starou silnicí do Čestic, na Hradčanech. Dům se sýpkou středověkého původu je datován do počátku 16. století, přestavěn v 19. století. Dům má cenné interiéry, dochovanou dispozici, konstrukce (klenby, krovy). Sýpka má střílnová okna, dochované konstrukce (trámové stropy). Dům s hospodářstvím původně patřil k tvrzi, ve sklepení bývala pravděpodobně řeznická živnost. Areál je tvořen hlavní přízemní budovou v jihozápadní straně dvora, na kterou na jihu navazuje přízemní sýpka s vysokou půdní nadezdívkou. Na hlavní dům navazuje na západní straně stodola. Dvůr je na severu uzavřen hospodářskými klenutými přízemními budovami – maštalí a chlévy, které nejsou památkově chráněné. Zbývající část dvora na severu, východě a jihu je ohraničena ohradní zdí s bránou na jihu. Podél severní ohradní zdi jsou drobné hospodářské objekty – dřevníky, které jsou bez památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Židovský hřbitov (Q3956950)
| 
|
17614/3-4486 Pam. katalog MIS | Volyně | U vodojemu I 362, Hradčany, pp. 481, 482 (st. 481?) 49°10′2,95″ s. š., 13°52′51,88″ v. d. | Židovský hřbitov byl založen v průběhu 17. století, naposledy byl zvětšen roku 1870. Na hřbitově se dochoval cenný soubor náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší náhrobek je z roku 1689. Protáhlý hřbitov je ohraničen kamennou ohradní zdí. Na západní straně se připojuje k židovskému hřbitovu hrobnický domek přestavěný na obytné stavení čp. 362, který je součástí areálu. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Boží muka u Malsiček (Q38191825)
| .jpg)
|
41697/3-4482 Pam. katalog MIS | Volyně | u hřbitova Malsička, pp. 1768/1 49°9′45,47″ s. š., 13°52′47,6″ v. d. | Zděná hladce omítaná pilířková boží muka s vrcholovou kaplicí a s nikami byla postavena v polovině 18. století. Hranolový dřík je v horní části členěn oblounovou římsou. Další mohutná odstupněná profilovaná římsa odděluje dřík od hmotově shodné hranolové vrcholové kaplice. Kaplici člení v horní části menší mělké půlkruhově ukončené niky bez výzdoby. Patrně jsou spojená s boji kolem Volyně v době válek o dědictví rakouské v roce 1742. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kostel Proměnění Páně a hřbitov Malsička (Q38191809)
| .jpg)
|
25139/3-4478 Pam. katalog MIS | Volyně | hřbitov Malsička, pp. 1766, 1767 49°9′42,29″ s. š., 13°52′47,87″ v. d. | Kostel Proměnění Páně Poznámka: Areál je tvořen orientovaným jednolodním kostelem, kolem kterého se rozprostírá dvouúrovňový hřbitov ohraničený ohradní zdí.
Na západní straně byl hřbitov novodobě rozšířen o novou část hřbitova s novou obřadní síní, tato část včetně zdi a staveb není zahrnuta do památkové ochrany. | |||||
| Výklenková kaplička u cihelny (Q38191821)
| .jpg)
|
34274/3-4512 Pam. katalog MIS | Volyně | jihozápadně od města, u cihelny (u silnice III/1706 do Zechovic, proti objektu čp. 24), pp. 1754/1 49°9′37,44″ s. š., 13°52′28,49″ v. d. | Výklenková kaple s barokními prvky byla postavena v polovině 18. století. Kaple je členěna lizény, římsou, polokruhovou nikou a vrcholí atikovým štítem s křídly. Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu s mělkým trojbokým závěrem. V ose průčelí je prolomen velký hluboký valeně zaklenutý výklenek, uzavřený novodobými dřevěnými prosklenými dvoukřídlými dvířky (na místě starších prkenných obdélného tvaru). Výklenek je obdélného půdorysu, bočních stěnách výklenku půlkruhové niky s konchou. Oltářní stěna hladká, dle starší dokumentace na ní byl zavěšen dřevěný kříž s letopočtem 1741 a dalšími letopočty označujícími roky oprav, po stranách kříže byly umístěny sochy Boha Otce a Panny Marie s Ježíškem. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kříž (Q38191795)
| .jpg)
|
18047/3-4485 Pam. katalog MIS | Volyně | Vimperská, křižovatka s Dobřanovskou, pp. 2269/1 49°9′38,72″ s. š., 13°53′5,78″ v. d. | Kovaný kříž ozdobený listovím a ornamentikou s korpusem Krista vyrůstající z jednoduchého kamenného podstavce je datovaný do 19. století. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Žižkova čp. 45 (Q30722579)
| .jpg)
|
16839/3-4481 Pam. katalog MIS | Volyně | Žižkova 45 49°10′0,77″ s. š., 13°53′23,52″ v. d. | Městský dům. Patrový dům s půdní nadezdívkou a s eklektickou fasádou v Žižkově ulici, na čtvercovém půdorysu, byl postaven po požáru města, na konci 19. století, v letech 1880-1890. V interiéry se dochovaly historické konstrukce (klenby, trámové stropy). Dům je tvořen hlavní patrovou budovou s plochostropými místnostmi v přízemí i v patře. Na dům navazuje úzký dvorek, na kterém se nachází drobná sýpka, přes celou šířku parcely, která nespadá pod památkovou ochranu. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Synagoga (Q3952775)
| 
|
17892/3-4480 Pam. katalog MIS | Volyně | Žižkova 249 a 250 49°10′0,1″ s. š., 13°53′23,83″ v. d. | Synagoga čp. 250, rabínský dům čp. 249. Oba tyto domy mají společné sedmiosé empírové průčelí, sestávající se ze středního tříosého rizalitu a dvou souměrných postranních částí. Na jihu a na západní straně je okolo domu čp. 249 dvůr, který je ohraničen ohradní zdí, na východní straně s vraty; ohradní zeď s vraty jsou bez památkové ochrany. Empírová synagoga byla postavena v letech 1838–1840, v místě nového ghetta. Dům má symetrické empírové průčelí, částečně dochovanou dispozici, konstrukce. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války. V roce 1956 byla budova adaptována na kino, později sloužila jako diskotéka, a v jižním křídle čp. 249 sídlí základní umělecká škola. V roce 2002 byl objekt zasažen povodněmi. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Koupaliště (Q38191815)
| 
|
103085 Pam. katalog MIS | Volyně | v prodloužení nábřeží Dr. Kafky, lokalita Pod strání 49°9′52,1″ s. š., 13°53′43,61″ v. d. | Koupaliště včetně kabinek bylo postaveno v letech 1939–1941 podle projektu ing. arch. V. Kolátora z Prahy. V průběhu druhé poloviny 20. století přešel na svou dobu mimořádně moderní areál do majetku města a od té doby si zachoval svůj ráz. Areál je tvořen betonovým bazénem, dřevěnou budovou kiosku se šatnami na kamenném soklu a pozemky obklopující bazén a budovu. V památkově chráněném areálu se nacházejí dvě menší nechráněné budovy (toalety a umývárny, drobná budova). Část areálu koupaliště je ohraničena drátěným plotem, který je bez památkové ochrany. Památkově chráněno od 23. července 2008. | |||||
| Kaple Andělů Strážných (Q38191803)
| 
|
35825/3-4479 Pam. katalog MIS | Volyně | kopec Královice, východně nad městem, pp. 1596/4, 1597 49°10′9,57″ s. š., 13°53′51,88″ v. d. | Kaple Andělů strážných byla postavena v historizujícím slohu v roce 1858 podle plánů významného volyňského rodáka architekta Josefa Niklase. Kaple se nachází na návrší, na vrchu Královice, nad městem Volyně. Interiér sklenut českou plackou. Před kaplí kříž z roku 1866. Poznámka: Památková evidence původně uváděla zasvěcení Anděla Strážce, nověji Andělů Strážných. | |||||
| Boží muka svaté Ludmily (Q38191799)
| 
|
21048/3-4483 Pam. katalog MIS | Volyně | u cesty z Hradčan do Nihošovic, západně od Ostrého vrchu, pp. 2485 49°10′42,77″ s. š., 13°52′6,45″ v. d. | Kaplička (boží muka) sv. Ludmily. Hranolová stavba s polokruhovými a pravoúhlými nikami byla pravděpodobně postavena v 18. století. Ústní tradice je spojuje s událostí z prusko-rakouské války, kdy z obavy před pruským rabováním byly z Prahy odváženy mnohé cennosti. Na místě dnešní kapličky odpočíval pradědeček pana Josefa Matějky z Volyně, když převážel mimo jiné ostatky sv. Ludmily a pochlubil se tím hospodářům, kteří se seběhli z blízkého pole. Na památku tohoto střetnutí zde rod Uhlíků z Nihošovic, vlastnící tyto pozemky, postavit kapličku. Příběh může vysvětlovat zasvěcení božích muk, nikoliv jejich vznik. Jejich existenci již před rokem 1837 dokládají mapové podklady. Vznik je tak spíše spojen s válkou o dědictví rakouské v polovině 18. století. Některé prameny uvádějí jako období vzniku počátek 19. století. Zděná omítaná stavba v podobě mohutného hranolového pilíře na čtvercovém půdorysu je tradičně rozdělena profilovanou římsou na dřík a vrcholovou lucernu. Stěny dříku člení velké ploché výklenky s půlkruhovým zakončením, ve kterých dříve bývaly malované výjevy ze života sv. Ludmily a sv. Václava od regionálního lidového malíře V. Pikolona, autorem nejnovějších obrazů byl F. Špírek, volyňský naivní malíř. Při poslední obnově kaple byla poškozená výmalba překryta a výklenky zůstaly prázdné. Menší ploché čtvercové niky jsou také v ose stěn krychlové vrcholové lucerny, oddělené od dříku mohutnou profilovanou římsou. Boží muka ukončuje nízká jehlancová střecha krytá prejzy. Památkově chráněno od roku 1963. |
Račí
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 1 (Q33255243)
|
|
28626/3-4284 Pam. katalog MIS | Račí | Račí 1 49°8′55,8″ s. š., 13°54′35,58″ v. d. | Uzavřená venkovská usedlost s obytným stavením, špýcharem, hospodářskými budovami a bránou je datována do první poloviny 19. století. Dům má selskobarokní štít členěný pilastry, polosloupky, nikami a římsami, navazující brána štítový nástavec s pilastry. Usedlost tvoří celou západní část návsi. Na sever od usedlosti, v její těsné blízkosti, se nachází památkově chráněná návesní kaple. Areál usedlosti je tvořen budovami seskupenými kolem obdélného úzkého dvora. Na severní straně je situováno obytné stavení, na které navazuje špýchar s chlévem a do pozadí ustupuje, mimo dvorní osu, drobný hospodářský objekt. Na západní straně se nachází průjezdná stodola. Jižní stranu dvora tvoří stáje a chlévy u stodoly. Na volutové průčelí obytného stavení navazuje brána s volutovým štítem a dále ohradní kamenná zeď, která uzavírá dvůr na jihovýchodní straně. Mezi stájemi a bránou s ohradní zdí se nachází dřevěný přístřešek, který je bez památkové ochrany. Severní hranice dvora mezi stodolou a drobným hospodářským objektem tvoří kamenná zeď s brankou. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kaplička (Q38090031)
|
|
25600/3-4285 Pam. katalog MIS | Račí | náves, st. 11 49°8′56,26″ s. š., 13°54′36,96″ v. d. | Obdélná návesní kaple s apsidou na západní straně a s pseudorománskými prvky byla postavena v poslední čtvrtině 19. století. Kaple má obdélný půdorys s apsidou na západní straně a sedlovou střechu, která v průčelí vrcholí hranolovou subtilní zvonicí. Památkově chráněno od roku 1963. |
Černětice
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaplička svatého Vojtěcha (Q36856052)
|
|
41468/3-4067 Pam. katalog MIS | Černětice | severně od obce, při cestě z Černětic do Volyně, st. 129 49°8′45,41″ s. š., 13°54′35,39″ v. d. | Zděná obdélná kaple sv. Vojtěcha s trojbokým závěrem, se štukovou výzdobou a se štítem s nízkými volutovými štítky je datována do roku 1832. Orientovaná k východu. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 4 (Q33243719)
|
|
26753/3-4065 Pam. katalog MIS | Černětice | Černětice 4 49°8′34,97″ s. š., 13°54′29,77″ v. d. | Venkovská usedlost v jihovýchodní části vsi, z první poloviny 19. století. Dům má trojetážový volutový štít z roku 1860, klenutou bránu a hospodářské budovy ve dvoře. V interiéru jsou dochované konstrukce (klenby, trámy, krovy). Štítové průčelí je orientováno k západu a je tvořeno volutovým štítem obytného stavení s navazující bránou a brankou v ohradní zdi. Usedlost je tvořena obytným stavením na severu areálu, na které navazovaly chlévy, které byly zbourány a zbyla po nich severní obvodová stěna tvořící hranici dvora. Na ně navazuje otevřená pilířová kolna a dále stodůlka menších rozměrů. Na jihu se nachází patrový objekt konírny se sýpkou v patře. Na východě je dvůr uzavřen plotem z pletiva bez památkové ochrany. Na místě chlévů je situován drobný objekt bez památkové ochrany. Usedlost slouží k rekreačnímu bydlení. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zámek Černětice (Q33243724)
| 
|
45282/3-4064 Pam. katalog MIS | Černětice | Černětice 1 49°8′35,39″ s. š., 13°54′25,76″ v. d. | Barokní dvoukřídlá budova zámku s věží na východní straně z počátku 18. století byla přestavěna v letech 1810–1820. V interiéru se dochoval sál s rokokovými nástěnnými malbami. Zámek s hospodářskými budovami je situován ve středu obce. Vlastní zámecká budova se nachází na východní straně areálu. Dominantou zámku je věž s cibulovou střechou, přistavěná k východnímu průčelí. Část jižních a západních hospodářských objektů se dochovala v torzálním stavu, zachováno pouze obvodové zdi. Plocha jižní budovy je porostlá vegetací, chybí střecha a vnitřní dispozice objektu. U západní budovy je obvodové zdivo hospodářské budovy zakonzervováno, koruna zdi je zpevněna. Ostatní budovy v areálu zámku jsou v dobrém nebo uspokojivém technickém stavu (rok 2007). Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 24 (Q33243731)
|
|
29885/3-4066 Pam. katalog MIS | Černětice | Černětice 24 49°8′37,39″ s. š., 13°54′21,9″ v. d. | Venkovská usedlost. Drobná usedlost na jihovýchodní straně návsi má dům s křídlovým štítem volyňského typu z roku 1856. Štít je členěný pilastry a pro Volyňsko typickými polosloupky v nice. Na dům navazuje klenutá brána s obdobným volutovým štítem. Drobná usedlost uzavřeného typu je situována uprostřed obce, na západní straně návsi. Je tvořena na severozápadě přízemním obytným stavením, na které navazují bývalé chlévy zmodernizované na obytné stavení a dále na ně otevřená kolna do dvora. Dvůr na jihozápadě je uzavřen stodolou, na kterou navazuje přístřešek na jihu, který je bez památkové ochrany. Na východní straně je situován přístřešek, který je bez památkové ochrany a nachází se na místě bývalého zděného domu čp. 25, zřejmě výměnku, který byl přístupný z přilehlé komunikace. Usedlost je ohraničena ohradní zdí, která je přerušena částí z vlnitého plechu. Ve dvoře se nacházejí drobné hospodářské objekty, přístřešky a přístavky, které jsou bez památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Mohylník (Q36856067)
|
|
21674/3-5993 Pam. katalog MIS | Černětice | les Bukovec, pp. 754/5 49°7′58,94″ s. š., 13°54′12,95″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Doposud nedatované pohřebiště je tvořeno 12 mohylami, které se rozkládají na temeni návrší v lese Bukovec. Leží v západní části vrcholové plošiny kopce, která zde vybíhá v úzký hřbet mírně klesající do údolí řeky Volyňky protékající 800 m západně od lokality. Mohyly jsou situovány na temeni tohoto hřbetu a částečně též na jeho jižním boku. Celkem je zde evidováno 12 mohyl uspořádaných v pásu sledujícím tvar hřbetu. Nacházejí se zde jak velké mohyly o průměru 8–12 m a výšce 1–1,2 m, tak malé mohyly do 1 m výšky, na jejichž povrch někdy vystupují kameny z vnitřní konstrukce. Památkově chráněno od 10. října 1990. | |||||
| Mohylník (Q36856036)
|
|
40967/3-4068 Pam. katalog MIS | Černětice | les Bukovec 49°7′45,87″ s. š., 13°54′7,51″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště je tvořeno dvěma skupinami, ve kterých je 14 a 11 mohyl.
Památkově chráněno od roku 1963. |
Starov
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 8 (Q33256337)
| ,_detail.JPG)
|
29649/3-5164 Pam. katalog MIS | Starov | Starov 8 49°9′10,91″ s. š., 13°50′53,47″ v. d. | Venkovská usedlost dvouštítového uspořádání s klasicistním polokruhovým vjezdem je datována do poloviny 19. století. Dům má křídlový štít členěný pilastry a římsami. V interiéru dochovány konstrukce (klenby, trámové stropy). Areál se nachází na jižním okraji obce, podél místní komunikace. Štítové průčelí s bránou je orientováno k jihu, k přilehlé komunikaci. Venkovská usedlost je tvořena na jihovýchodní straně obytným stavením s navazujícími chlévy. Kolmo na obytné stavení navazuje stodůlka s přístavkem a dále špýchar s přístavkem. Na jihu je dvůr uzavřen bránou a na ní se kolmo napojují přízemní chlívky. Dvůr je ohraničen budovami ze všech stran. Na severozápadní straně se nachází zahrada, která je ohraničena ohradní zdí. Na severní straně zahrady je situován dřevěný přístavek, který je bez památkové ochrany. V jižním cípu zahrady se nachází zděný přístavek s pultovou střechy, který je rovněž bez památkové ochrany. Před obytným stavením je situována předzahrádka, která je oplocena pletivem bez památkové ochrany. Památkově chráněno od 24. srpna 1973. |
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek ve Volyni na Wikimedia Commons
