Transmembránový protein

Transmembránový protein je membránový protein, který jednou či několikrát zcela překračuje jakoukoliv buněčnou membránu. Tyto proteiny plní v membráně zcela zásadní funkce, patří mezi ně například různé receptory, pumpy a kanály.

Vlastnosti

Transmembránové proteiny jsou tzv. amfipatické, tzn. část jejich molekuly je hydrofilní a část hydrofobní. Hydrofobní části jsou právě ty, které prochází fosfolipidovou biomembránou. Celková hydrofobicita transmembránových proteinů může být ještě zvýšena navázáním různých mastných kyselin jakožto postranních řetězců. Hydrofobní částí je nejčastěji alfa-helix, nebo také beta-barel složený z beta-skládaných listů.^[1] K překročení membrány je (v případě alfa-helixu) potřeba asi 20 aminokyselin. Hydrofobicita daného úseku proteinu se počítá podle konkrétní sekvence aminokyselin, pokud činí více 20 kcal⋅mol⁻¹, je pravděpodobné, že se jedná o transmembránovou doménu.^[2]

Reference

↑ Alberts, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). ISBN 0-8153-3218-1.
↑ Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu transmembránový protein na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[molbio-1] Alberts, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). ISBN 0-8153-3218-1.

[2] Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6.

[1]

[2]