Antýgl
| Dvorec Antýgl | |
|---|---|
 Královácký dvorec Antýgl | |
| Účel stavby | |
součást autokempu s občerstvením | |
| Základní informace | |
| Sloh | roubený dům |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 1964 |
| Současný majitel | Obec Srní |
| Poloha | |
| Adresa | Vchynice-Tetov I č. p. 97, 98, Srní,  Česko |
| Souřadnice | 49°3′27,95″ s. š., 13°30′40,83″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33911/4-3142 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antýgl (německy Antigelhof) je usedlost na Šumavě, v údolí řeky Vydry, nedaleko ústí Hamerského potoka. Nachází se asi 4 km jihovýchodně od Srní – v jeho místní části Vchynice-Tetov I. Bývalý královácký dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení se šindelovými střechami. Tato rázovitá horská usedlost s charakteristickou zvoničkou pocházející z 18. století je ukázkou jednoho z typických šumavských samotových celků v jakých dříve Králováci bydleli. Antýgl je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Antýgl se prvně připomíná roku 1500, kdy patřil ke Královácké rychtě ve Stodůlkách. Své jméno osada dostala z dob založení sklárny, kdy tu stávala pec na tavení o jedné pánvi, německy „ein Tiegel“, a proto český převzatý název Antýgl.[2] V roce 1523 zde založil vůbec první sklářskou huť na území Stodůlecké rychty[3] sklář Hans Fuchs ze Svojše, který statek Dolní Antýgl získal 21. srpna 1523 od jistého Jandeleho ze Lčovic u Vimperka. Kolem roku 1600 se huť dostala koupí do vlastnictví Georga Zmuta (= Schmieda). V 18. století se v huti vyrábělo duté sklo a pateříky. V roce 1785 je doloženo, že sklářskou huť vlastnila rodina Eisnerů.[4] V roce 1818 byla tavicí pec vyhašena a celý lesní majetek připadl městu Kašperské Hory. Po zániku sklárny selský statek s kovárnou na výrobu hřebíků získala rodina Pauknerů. Pauknerovi pak začali někdy po roce 1859 na Antýglu provozovat ubytovací hostinec. V držení Pauknerů zůstal Antýgl až do odsunu v roce 1946.[5] V roce 1965 koupil zchátralé budovy Antýglu podnik Svazarm Sušice a opravil je do původního stylu a zřídil zde autokemp.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-04]. Identifikátor záznamu 33911/4-3142 : dvorec Antýgl. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ STEINER, Josef. Šumava — Královský Hvozd, území svobodných králováckých rychet. Klatovy: Echo, 2001.
- ↑ a b ŠMÍDA, Zdeněk. Modravské pláně a Modravsko: Antýgl/Antigel [online]. Zdeněk Šmída, 2016-17. Dostupné online.
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 35.
- ↑ KRICKL, Max. Z dějů Horské Kvildy [online]. Kohoutí Kříž : šumavské ozvěny. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-2017. Dostupné online.
Literatura
- HOLÝ, Vladimír. Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2007. ISBN 978-80-86125-03-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antýgl na Wikimedia Commons - Článek na retour.cz
- Článek na sumavaregion.cz
- Antýgl na webu o Modravských pláních
