Mlhovina Bumerang
| Mlhovina Bumerang | |
|---|---|
 Mlhovina Bumerang (NASA/ESA) | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | protoplanetární mlhovina |
| Datum objevu | 1979 |
| Rektascenze | 12h 44m 45s |
| Deklinace | -54° 31' 11" |
| Souhvězdí | Kentaur (lat. Cen) |
| Zdánlivá magnituda (V) | ? |
| Vzdálenost | 5 000 ly |
| Označení v katalozích | |
| 2MASS | 2MASS J12444609-5431133 |
| IRAS | IRAS 12419-5414 |
| Jiná označení | PGC 3074547 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlhovina Bumerang je protoplanetární mlhovina ve velmi rané fázi vývoje, ležící zhruba 5 000 světelných let od sluneční soustavy. Nalézá se v jižním souhvězdí Kentaura. Jde o nejchladnější známé místo ve vesmíru.[1] Tento vesmírný objekt byl objeven roku 1979 v rámci prohlídky jižní oblohy a dostal označení ESO 172-07. Že jde o mlhovinu si jako první uvědomili astronomové Gary Wegner a Ian Glass z Jihoafrické astronomické observatoře, kteří ji pozorovali ještě téhož roku. Roku 1980 ji pozorovali Keith Taylor a Mike Scarrott na observatoři Siding Spring v australském městě Coonabarabran, a objevili, že mlhovina sestává ze dvou výtrysků plynu směřujících pryč z centrálního objektu. Podle jejího pozorovaného tvaru jí dali její současné jméno.[2][3]
Plyny unikají z centrální hvězdy rychlostí kolem 150 km/s, a proto se molekuly ochlazují na mlhovinový plyn s teplotou těsně nad absolutní nulou, je tedy chladnější než záření vesmírného pozadí, a to z něj činí nejchladnější známou oblast ve vesmíru. Oxid uhelnatý v mlhovině pohlcuje reliktní záření, takže teplota tam musí být nižší než -271 °C.[4] Mlhovina svítí světlem z centrální hvězdy, odraženým od odvrženého prachu. Ročně hvězda odvrhuje asi jednu tisícinu své hmotnosti.[5]
Astrofyzici Raghvendra Sahai a Lars-Ake Nyman vypozorovali v roce 1995 díky radioteleskopu ESO v Chile, že teplota v mlhovině je okolo 1 kelvinu, tedy jeden stupeň nad absolutní nulou. Podle vědců je centrem mlhoviny bílý trpaslík o stejné hmotnosti jako Slunce a velikosti Země.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ A Beautiful Boomerang Nebula [online]. Astronomy Picture of the Day [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRUSZELNICKI, Karl S. Coldest Place in the Universe 2. AABC Science [online]. 2003-9-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Boomerang Nebula - the coolest place in the Universe? [online]. European Space Agency, 2003-02-20 [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. (anglicky)
- ↑ a b Malcom W. Browne. The Chilliest of Stars [online]. New York Times, 1997-06-24 [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČEMAN, Róbert; PITTICH, Eduard. Vesmír 2 Hvězdy - Galaxie. Bratislava: MAPA Slovakia, 2003. ISBN 80-8067-075-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlhovina Bumerang na Wikimedia Commons - (anglicky) Informace na ESA/Hubble-Boomerang Nebula
