Třída Hajen
| Třída Hajen | |
|---|---|
 Ponorky Hajen a Bävern | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Švédské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Neptun |
| Nástupce | třída Draken |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 785 t (na hladině) 900 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 66 m (max.) |
| Šířka | 5,1 m |
| Ponor | 5 m |
| Pohon | 2× diesel, 2× elektromotor 2× lodní šroub 1660 + 2300 hp |
| Rychlost | 16 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 44 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 8 torpéd miny |
| Sonar | ano |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 150 m |
Třída Hajen byla třída dieselelektrických ponorek postavených pro Švédské námořnictvo. Tvořilo ji celkem šest jednotek. Švédské námořnictvo je zařadilo v letech 1957–1960 a provozovalo do roku 1980. Ve své době to byly největší švédské ponorky.[2] Byly to první švédské ponorky vybavené šnorchlem.[2]
Stavba
Ponorky třídy Hajen představovaly první generaci švédských ponorek ovlivněnou německou ponorkou U-3503 typu XXI. Tu 8. května 1945 potopila vlastní posádka ve švédských teritoriálních vodách poblíž Göteborgu. Švédi ji 24. srpna 1946 vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.[2] Ponorky zkonstruovala švédská loděnice Kockums v Malmö. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Jejich stavba byla objednána v letech 1949 a 1952. Do služby vstoupily v letech 1957–1960. Na stavbě se podílela ještě loděnice Karlskronavartet v Karlskroně.[1]
Jednotky třídy Hajen:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Hajen (Haj) | Kockums | 1953 | 11. prosince 1954 | 28. února 1957 | Vyřazena 1980. |
| Sälen (Säl) | Kockums | 1953 | 3. října 1955 | 8. dubna 1957 | Vyřazena 1980. |
| Valen (Val) | Karlskronavartet | 1953 | 21. dubna 1955 | 4. března 1957 | Vyřazena 1980. |
| Bävern (Bäv) | Kockums | 1955 | 3. února 1958 | 29. května 1959 | Vyřazena 1980. |
| Illern (Iln) | Karlskronavartet | 1955 | 14. listopadu 1957 | 31. srpna 1959 | Vyřazena 1980. |
| Uttern (Utn) | Kockums | 1955 | 11. listopadu 1958 | 15. března 1960 | Vyřazena 1980. |
Konstrukce
Výzbroj tvořily čtyři 533mm torpédomety pro které bylo neseno celkem osm torpéd. Alternativně mohly nést námořní miny. Pohonný systém tvořily dva diesely Pielstick o výkonu 1660 hp a dva elektromotory ASEA o výkonu 2300 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla 150 metrů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d HAJEN submarines (1957-1960) [online]. [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 183.
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Hajen na Wikimedia Commons
