Třída Neptun
| Třída Neptun | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Švédské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída U1 |
| Nástupce | třída Hajen |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 550 t (na hladině) 730 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 62,6 m |
| Šířka | 6,4 m |
| Ponor | 3,4 m |
| Pohon | diesely, elektromotory |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 10 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 35 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón 5× 533mm torpédomet 20 min |
Třída Neptun byla třída ponorek švédského námořnictva. Jejich hlavním posláním bylo kladení min.[2] Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1943-1966. Všechny byly vyřazeny.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly švédskou loděnicí Kockums v Malmö postaveny tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty roku 1943.[1]
Jednotky třídy Neptun:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Neptun (Np) | 1942 | 17. listopadu 1942 | srpen 1943 | Vyřazena 1966, sešrotována. |
| Najad (Na) | 1942 | 26. září 1942 | červenec 1943 | Vyřazena 1966, sešrotována. |
| Näcken (Nä) | 1942 | 26. září 1942 | červen 1943 | Vyřazena 1966, sešrotována. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky byly vyzbrojeny jedním 40mm kanónem, jedním 20mm kanónem a pěti 533mm torpédomety, přičemž unesly až 20 min. Pohonný systém tvořily diesely MAN o výkonu 1800 hp a elektromotory o výkonu 1000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů na hladině a 10 uzlů pod hladinou.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Po válce byly ponorky vybaveny schnorchelem.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e NEPTUN submarines (1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 203.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 182.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
