Ryan Aeronautical Company
Vzhled
Ryan Aeronautical Company | |
---|---|
Základní údaje | |
Datum založení | 1922 |
Datum zániku | 1969 |
Osud | sloučena s Teledyne |
Zakladatel | Tubal Claude Ryan |
Sídlo | San Diego, Kalifornie, USA |
Adresa sídla | San Diego, Spojené státy americké |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | letecký průmysl |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.ryanaero.org |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ryan Aeronautical Company byla americká letecká společnost založená v roce 1922 aviatikem T. Claudem Ryanem v San Diegu v Kalifornii (pod původním názvem Ryan Flying Company). V roce 1969 se stala součástí Teledyne (vznikla tak firma Teledyne-Ryan Aeronautical Company, která byla roku 1999 převzata firmou Northrop Grumman). Společnost Ryan vyvinula několik historicky a technologicky významných letadel včetně čtyř inovativních V/STOL typů. Nejúspěšnějším výrobkem byl Ryan Firebee, bezpilotní vzdušný cíl.
Historie
- 1922 – Tubal Claude Ryan zakládá v San Diegu na letišti Dutch Flats Airfield firmu Ryan Flying Company.
- 1924 – Ryan Flying Company mění jméno na Ryan Airlines, Inc. a reorganizuje se na první pravidelnou leteckou společnost s celoročním provozem v USA.[1]
- Polovina 20. let 20. století – T. Claude Ryan zahajuje s partnerem Frankem Mahoneym výrobu letadel, prvním typem je hornoplošník Ryan M-1.
- 1926 – T. Claude Ryan prodává společnost Franku Mahoneymu a zakládá společnost Ryan Aeronautical Corporation.
- 1934 – Ryan Aeronautical Corporation mění jméno na Ryan Aeronautical Company.
- 1941–1945 – společnost se angažuje ve válečné výrobě během druhé světové války, zaměstnává kolem 8 500 lidí.
- 1950 – zkušební zařízení pro VTOL se poprvé vznese do vzduchu.
- 1950–1953 – firma rozšiřuje své aktivity (v době korejské války). Vyvíjí letecké navigační soustavy, vybavení vrtulníků, výškoměry, atd. Je vyroben bezpilotní vzdušný cíl Ryan Firebee.
- 1953 – USAF zadává firmě kontrakt na stavbu dvou experimentálních letounů s kolmým vzletem a přistáním (VTOL).
- 1955 – výsledkem kontraktu je VTOL letoun Ryan X-13 Vertijet.
- 1957 – Ryan X-13 Vertijet uskuteční kompletní přechod ze svislého do vodorovného letu a poté zpět ke svislému přistání.[2]
- 60. léta 20. století – Ryan Aeronautical Company pokračuje ve výzkumu VTOL a výrobě vzdušných cílů.
- 1966 – Ryan Electronics vyrobil radar pro americkou kosmickou sondu Surveyor 1, která měkce přistála na povrchu Měsíce 2. června 1966.[3]
- 1969 – společnost je za 128 mil. USD prodána firmě Teledyne, nově se jmenuje Teledyne-Ryan Aeronautical Company. T. Claude Ryan zůstává předsedou až do své smrti v roce 1982.
- 1974 – v prosinci je Tubal Claude Ryan uveden do letecké Síně slávy.
- 1982 – Tubal Claude Ryan umírá. Byl posledním leteckým průkopníkem spjatým s firmou, která nesla jméno zakladatele.
- 1996 – Teledyne-Ryan Aeronautical Company se sloučila s Allegheny Ludlum Corporation.
- 1999 – firmu převzal koncern Northrop Grumman.
Letadla
Letadlo | První let | Vyrobeno ks | Typ |
---|---|---|---|
Ryan ST/PT-22/NR-1[4] | 1934 | 1 568 | cvičný dolnoplošník |
Ryan S-C | 1937 | 13 | třímístný dolnoplošník |
Ryan YO-51 Dragonfly | 1940 | 3 | průzkumný STOL letoun, hornoplošník |
Ryan FR-1 Fireball[5] | 1944 | 66 | stíhací letoun s pístovým i proudovým motorem |
Ryan XF2R Dark Shark | 1946 | 1 | experimentální letoun/stíhač |
Ryan Navion | 1948 | 1 200 | lehký jednomotorový letoun |
Ryan X-13 Vertijet[2] | 1955 | 2 | experimentální VTOL letoun |
Ryan Firebee | 1955 | xx | bezpilotní vzdušný cíl |
Ryan VZ-3 Vertiplane[6] | 1958 | 1 | experimentální V/STOL letoun |
Ryan XV-8 | 1961 | 1 | experimentální STOL letoun |
Ryan XV-5 Vertifan | 1964 | 2 | experimentální VTOL letoun |
Galerie
-
Restaurovaný Ryan ST
-
Ryan S-C
-
Ryan YO-51 Dragonfly
-
Ryan FR-1 Fireball
-
Ryan XF2R Dark Shark
-
Ryan Navion
-
Ryan X-13 Vertijet
-
Ryan Firebee
-
Ryan VZ-3RY Vertiplane
-
Ryan XV-8
-
Ryan XV-5 Vertifan
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Aeronautical na anglické Wikipedii.
- ↑ Gill Rob Wilson (July 1954). "Genology of American Aircraft". Flying Magazine (anglicky)
- ↑ a b Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan X-13 Vertijet, s. 345.
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Lety na Měsíc, s. 193.
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan PT-20 a NR (série), s. 257.
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan FR Fireball, s. 145.
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan VZ-3RY, s. 342.
Literatura
- Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ryan Aeronautical Company na Wikimedia Commons
- (anglicky) Ryan Aeronautical, Ryanaero.org (anglicky)