Přeskočit na obsah

Brněnský Devětsil

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brněnský Devětsil (plným názvem Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury) byl pobočné sdružení uměleckého svazu Devětsil; působil v Brně od roku 1923 do roku 1927. Stejně jako pražský Devětsil bylo i brněnské sdružení komunisticky orientováno a tvořilo protiváhu brněnské Literární skupině.[1]

Historie a činnost

Jedním z iniciátorů Brněnského devětsilu byl Artuš Černík. Ten pracoval od počátku 20. lete 20. století do roku 1922 v redakci brněnské Rovnosti (od roku 1921 orgán komunistické strany na Moravě) a v roce 1921 se přestěhoval do Brna. Ke spolupráci s Rovností se mu podařilo získat mj. Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Sám Seifert oceňoval ve svých vzpomínkách Černíka jako „...duši k nezaplacení...“ a uvedl, že mluvil a psal francouzsky a německy, byl dobrý novinář i organizátor.[2] Tak byla navázána spolupráce mezi pražskou a brněnskou levicovou (komunistickou) avantgardou.[3]

Brněnský Devětsil byl založen 15. prosince 1923, úředně byl schválen 3. března a valná hromada se konala 23. března 1924. Zakládajícími členy byli básník a kritik Artuš Černík, básník František Halas, filmový a divadelní kritik Ctibor Haluza, redaktor, překladatel a básník Vincenc Nečas, básník Jaroslav Seifert, výtvarný a divadelní kritik Jaroslav Bohumír Svrček, marxistický literární teoretik a kritik Bedřich Václavek, literární historička Jaroslava Václavková–Nickmannová. Prvním předsedou se stal Bedřich Václavek.[1]

Ve své činnosti se Brněnský Devětsil zajímal především o filmovou tvorbu, protože Artuš Černík byl jedním z prvních u nás, kdo psali filmové kritiky. K filmové tvorbě odkazuje i název časopisu Pásmo. Při oslovování cizích tvůrců dosáhl Brněnský Devětsil toho, že čestné členství přijali i Charlie Chaplin a Douglas Fairbanks.[4]

Pro pražský Devětsil mělo brněnské sdružení význam především proto, že vydávalo vlastní časopis v době, kdy pražský Devětsil tuto možnosti neměl.[3] Svou činnost ukončil Brněnský Devětsil usnesením valné hromady 23. června 1927. Členové, kteří ještě nebyli členy KSČ, do ní vstoupili.[1]

Časopis Pásmo

Zahájení činnosti

V březnu 1924 začal Brněnský Devětsil vydávat časopis Pásmo.[5] První číslo obsahovalo mj. příspěvky Karla Teigeho, Jindřicha Honzla, Artuše Černíka a Bedřicha Václavka.[6] Časopis označovaný jako „moderní leták“ se věnoval poetismu, kinematografii, ale i divadlu a architektuře.[7]

Dosti Wolkera!

V dvojčísle 7-8 z roku 1925 zveřejnilo Pásmo mj. výzvu Dosti Wolkera.[8] Článek vyšel nepodepsán, jeho autory byli Artuš Černík, Bedřich Václavek a František Halas. Autoři se domnívali, že povýšení Wolkera na „největšího básníka generace“ je trikem měšťáků, kteří si ho přivlastnili.[p 1]

Výzva Dosti Wolkera se setkala s negativním přijetím. Např. kritik Miroslav Rutte (iniciály M. R.) zveřejnil v Národních listech o tomto dvojčísle ironizující článek, ve kterém se též proti stati Dosti Wolkera ostře vyslovil.[9]

Ukončení činnosti

Poslední číslo časopisu Pásmo vyšlo v Brně 25. února 1925. Celkem vyšlo 14 čísel; Národní knihovna ČR neumožňuje jejich zapůjčení z důvodu poškození.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve vzpomínkách Všecky krásy světa věnoval Jaroslav Seifert této záležitosti celou kapitolu „Dosti Wolkera“, ve kterém protest proti zneužití básníkovy smrti obhajoval. Současně uvedl, že název Dosti Wolkera! vymyslel on sám (literatura Seiferta jako spoluautora výzvy neuvádí).

Reference

  1. ↑ a b c PEŠAT, Zdeněk. Devětsil (1). In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1 A–G. S. 537–539.
  2. ↑ SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. 2.. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Éos, bohyně ranních červánků, s. 229. 
  3. ↑ a b Univerzita Brno. O VZNIKU BRNĚNSKÉHO DEVĚTSILU (Z dějin avantgardní umělecké organizace). In: KOL. Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: [s.n.], 1965. Dostupné online.
  4. ↑ Česká televize: Brněnský oddenek Devětsilu rašil z filmu
  5. ↑ Oleg Sus: Datum avantgardy. Literární noviny. 3/1965, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Rovnost. 2. 3. 1924, s. 5titul=Nový český moderní mezinárodní časopis. Dostupné online. 
  7. ↑ Pásmo (obsah čísla 5-6). Rovnost. 26. 2. 1925, s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ Česká literatura.cz: Dosti Wolkera (dle Pásmo 7-8/1925)
  9. ↑ Nová kultura. Národní listy. 22. 2. 1925, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Databáze NK ČR: Pásmo - mezinárodní leták pro moderní literaturu

Související články

Literatura

  • Univerzita Brno. O VZNIKU BRNĚNSKÉHO DEVĚTSILU (Z dějin avantgardní umělecké organizace). In: KOL. Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: [s.n.], 1965. Dostupné online.
  • PEŠAT, Zdeněk. Devětsil (1). In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1 A–G. S. 537–539.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brněnský_Devětsil&oldid=20180644“