Římskokatolická farnost Mokré Lazce
| Římskokatolická farnost Mokré Lazce | |
|---|---|
 Farní kostel svatého Jana Křtitele v Mokrých Lazcích | |
| Základní údaje | |
| Děkanát | Hlučín |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | Mgr. Vladimír Pavlík |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Pavla Křížkovského 150 747 62 Mokré Lazce |
| Datová schránka | z7ru2yx |
| IČO | 47810335 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Mokré Lazce je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Hlučín ostravsko-opavské diecéze.
Mokré Lazce patřily v raném novověku k farnosti Kravaře, která však byla ve druhé polovině 16. století evangelická. Katolický majitel Mokrých Lazců a Pusté Polomi Mikuláš Hynek z Tvorkova (Tvorkovský z Kravař) nechal v Mokrých Lazcích vybudovat v roce 1576 vybudovat dřevěný kostel pro poddané zůstavší u katolické víry, a přivedl do něj světského kněze Jana Skideria. Později zde působil krakovský dominikán Dominik Chamsky a následně zde bohoslužby vykonávali dominikáni z kláštera v Opavě. Těm Markéta z Kravař odkázala dvůr v Mokrých Lazcích, jehož parcelací vznikla později osada Nové Mokré Lazce, a roku 1630 jim Mikuláš Tvorkovský z Kravař (vnuk) přepustil mimo jiné kostel, hřbitov a školu.[1][2]
Opavští dominikáni vykonávali v Mokrých Lazcích bohoslužby až do roku 1653, formálně zde však nevznikla samostatná farnost a ke své pravomoci a příjmům se hlásil kravařský farář. Dominikánům zůstal zdejší pozemkový majetek i patronát kostela, byla však potvrzena příslušnost vsi k farnosti v Kravařích. Vesničané však měli s kravařským farářem značné spory (např. roku 1719) a povolávali proti jeho vůli k bohoslužbám dominikány. Kolem roku 1740 přešly Mokré Lazce jako filiálka do obvodu farnosti Komárov a v roce 1784 zde náboženská matice zřídila lokální kuracii, ve 2. polovině 19. století povýšenou na farnost.[1] Mezi nejvýznamnější duchovní správce mokrolazecké farnosti patří zdejší rodák, slezský národní buditel Antonín Gruda, který byl farářem v Mokrých Lazcích v letech 1886–1898.[3]
Patronát kostela patřil nejprve místní vrchnosti a od roku 1630 dominikánskému klášteru v Opavě, který však byl roku 1784 zrušen. Jeho majetek v Mokrých Lazcích přešel na náboženskou matici, která zde v témže roce zřídila lokální kuracii a stala se její patronkou. Roku 1807 náboženská matice prodala zdejší zboží i s patronátem kostela k hrabyňskému panství náležejícímu Mitrovským z Nemyšle, od nich přešlo na Arnošta rytíře Čejku z Badenfeldu a od roku 1837 patřilo panství i patronát kostela v Mokrých Lazcích řádu německých rytířů.[2]
Roku 1862 žilo ve farnosti 1431 římských katolíků a šest židů.[1]
K obvodu farnosti od jejího vzniku náleží vesnice Mokré Lazce (Staré a Nové) a Štítina.[1] Území dnešní farnosti (do roku 1784 v rámci farnosti Kravaře resp. Komárov) patřilo původně k děkanátu Opava, v letech 1780–1952 k děkanátu Hradec (nad Moravicí), v letech 1952–1962 opět k děkanátu Opava a od reorganizace děkanátu k 1. lednu 1963 k děkanátu Hlučín. Do roku 1996 byla součástí (arci)diecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.
Farním kostelem je kostel (Narození) svatého Jana Křtitele, barokní stavba postavená v 80. letech 18. století (věž až roku 1837) na místě dřevěného kostela z roku 1576. Vedle toho je na mokrolazecké návsi barokní kaple svaté Anny z poloviny 18. století.[4] Pro věřící ve Štítině sloužila kaple svaté Maří Magdalény, vystavěná vrchností v 2. polovině 16. století poblíž štítinského zámku. Ten byl zbořen v 80. letech 20. století, kaple – cenná drobná renesanční stavba – však byla zachována a opravena a konají se v ní příležitostně bohoslužby.[1][5][6]
V současnosti je farnost Mokré Lazce spravována excurrendo farářem v Hrabyni P. Vladimírem Pavlíkem.
Bohoslužby
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svatého Jana Křtitele | Mokré Lazce | úterý středa pátek neděle |
18.00 (v zimě 17.00) 7.30 18.00 (v zimě 17.00) 9.00 |
farní kostel |
| kaple svaté Máří Magdalény | Štítina | příležitostně | kaple |
Reference
- ↑ a b c d e WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 4. Brno: Nitsch und Grosse, 1862. 398 s. S. 312–314. (německy)
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 749–750.
- ↑ KELNAR, Arnošt. Historický kalendář – Z historického kalendáře na srpen 2009 [online]. Praha: Tiskové středisko České biskupské konference, 2009-07-03 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Soupis veškerých památek v Čechách, n Moravě a ve Slezsku: Mokré Lazce [online]. Lenoch Jaromír [cit. 2013-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý zámek Štítina [online]. Štítina: Obecní úřad Štítina, 2008-03-05 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online.
- ↑ KANIOVÁ, Petra. Kulturní památka kaple sv. Maří Magdalény ve Štítině [online]. Štítina: Obecní úřad Štítina, 2008-03-05 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online.