Přeskočit na obsah

Utamaro Kitagawa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kitagawa Utamaro
Zátiší s květinami
Zátiší s květinami
Narození1753
Edo
Úmrtí31. říjen 1806
Edo
NárodnostJaponec
Povoláníjaponský malíř a grafik
Znám jakomalíř ukyio-e
Významná dílaMoonlight Revelry at Dozo Sagami
Three Beauties of the Present Day
OvlivněnýKijonaga Torii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kitagawa Utamaro (japonsky 喜多川 歌麿; ?1753 Edo či Ósaka, Japonsko - 31. října 1806, Edo, Japonsko) byl japonský malíř a grafik, který vytvářel barevné dřevoryty, především na motivy ženské postavy. Byl to jeden z nejvýznamnějších umělců školy ukijo-e, žák Toriyamy Sekiena. V 80. letech 18. století našel vlastní styl, v němž usiloval o realistické zachycení zpodobovaného objektu. Je autorem knižních alb s náměty z drobné přírody a portrétista krásných žen, které zachycoval jednotlivě i ve skupinách, v celých postavách nebo v bustách (ókubie).

Série tří obrazů

Koncem 18. století japonský ukiyo-e umělec Kitagawa Utamaro (asi 1753 - 1806) namaloval tři závěsné svitky, či obrazy k zavěšení pro prominentního obchodníka Zenno Ihē. Náměty obrazů jsou měsíc, květiny a sníh. Nesou jméno Měsíc v Šinagawě (japonsky 品川の月, Šinagawa no cuki), Květiny v Jošiwaře (japonsky 吉原の花, Jošiwara no hana) a Sníh ve Fukagawě (japonsky 深川の雪, Fukagawa no juki).

Obrazy mají pověst nejambicióznějších prací od tohoto umělce. Jsou neobvykle velké a byly provedeny ve vysoce kvalitních barevných pigmentech na dováženém čínském papíru Xuan. Utamaro pracoval na obrazech asi od roku 1788 do 1801 až 1804; není známo, proč to trvalo tak dlouho. V 80. letech 19. století se obrazy dostaly do evropských sbírek a brzy se rozdělily, dva jsou nyní v amerických sbírkách a třetí je v Japonsku. Po jejich prvním společném veřejném vystavení v roce 1879 nebyly do roku 2016 opět společně vystaveny.

Žena otírající si pot – dřevořez od Utamaro Kitagawy

Měsíc v Šinagawě

Měsíc v Šinagawě (japonsky 品川の月, Šinagawa no cuki), pozdní 18. století, je také známý jako Cukimi no zašiki zu (月見の座敷図.[1]) Horizontální obraz je visící svitek provedený v inkoustu[2] na dvou spojených listech Xuan papíru[3]. Oba svitky spolu měří 147×321 centimetrů. Byl namalován kolem roku 1788 a věří se, že byl prvním ze série tří obrazů. Nyní v majetku Freer Gallery of Art, Washington, D.C.

Květiny v Jošiwaře

Obraz Květiny v Jošiwaře (japonsky 吉原の花, Jošiwara no hana) vznikl kolem roku 1791–92. Pravděpodobně druhý ze série. Horizontální obraz je visící svitek[4] z osmi spojených listů papíru Xuan[3]. Společně měří 186,70 cm x 256,90 cm a je provedený technikou inkoustu.[4] Od roku 1957[5] v majetku muzea Wadsworth Atheneum, Hartford, Connecticut.[4]

Sníh ve Fukagawě

Sníh ve Fukagawě (japonsky 深川の雪, Fukagawa no juki) zobrazuje noční podnik v okrese Fukagawa v Tokiu s tématem sněhu.[6] Horizontální obraz je visící svitek provedený v barevných pigmentech[7] na osmi spojených listech papíru Xuan,[3]. Společně měří 198,80 x 341,10 cm. V majetku Okada Museum of Art, ve městě Hakone v Japonsku.[7]

Utamaro i přes složitost malby dosahuje vysoké kompoziční rovnováhy. Ukazuje 27 postav v celé řadě budov, jako jsou čajovny a patrové restaurace.[7] Hlavní budova se jeví jako dvoupatrová restaurace - čajovna; obraz se zaměřuje na atrium se zahradním dvorem uprostřed obklopeným zábradlím, který odhaluje zasněžené prostředí. S výjimkou mladého chlapce, který sahá pro kočku v levém dolním rohu, jsou všechny postavy ženy, i když v reálném životě by byli hosté domu potěšení muži.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shinagawa no Tsuki, Yoshiwara no Hana, and Fukagawa no Yuki na anglické Wikipedii.

Literatura

  • AFP–Jiji staff. Utamaro woodblock print fetches world-record €745,000 in Paris [online]. 2016-06-23 [cit. 2016-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-24. 
  • BELL, David, 2004. Ukiyo-e Explained. [s.l.]: Global Oriental. ISBN 978-1-901903-41-6. 
  • BROWN, Kendall H., 2006. Color Woodcut International: Japan, Britain, and America in the Early Twentieth Century. Redakce Javid Christine. [s.l.]: Chazen Museum of Art. Dostupné online. ISBN 978-0-932900-64-7. Kapitola Impressions of Japan: Print Interactions East and West, s. 13–29. 
  • CLEMENT, Russell T.; HOUZÉ, Annick; ERBOLATO-RAMSEY, Christiane, 2000. The Women Impressionists: A Sourcebook. [s.l.]: Greenwood Publishing Group. Dostupné online. ISBN 978-0-313-30848-2. 
  • COLLIA-SUZUKI, Gina, 2008. Utamaro Revealed: A Guide to Subjects, Themes & Motifs. [s.l.]: Nezu Press. ISBN 978-0955979606. 
  • DAVIS, Julie Nelson, 2004. The Artist as Professional in Japan. Redakce Takeuchi Melinda. [s.l.]: Stanford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-4355-6. Kapitola Artistic Identity and Ukiyo-e Prints: The Representation of Kitagawa Utamaro to the Edo Public, s. 113–151. 
  • DAVIS, Julie Nelson. The Trouble with Hideyoshi: Censoring Ukiyo-e and the Ehon Taikōki Incident of 1804. Japan Forum. British Association for Japanese Studies, 2007, s. 281–315. ISSN 1469-932X. DOI 10.1080/09555800701579933. 
  • DUMAS, Ann, 1997. The Private Collection of Edgar Degas. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art. Dostupné online. ISBN 978-0-87099-797-6. 
  • FITZHUGH, Elisabeth West, 1979. A Pigment Census of Ukiyo-E Paintings in the Freer Gallery of Art. Ars Orientalis. Freer Gallery of Art, The Smithsonian Institution and Department of the History of Art, University of Michigan. S. 27–38. JSTOR 4629295. 
  • FRALEIGH, Sondra; NAKAMURA, Tamah, 2006. Hijikata Tatsumi and Ohno Kazuo. [s.l.]: Routledge. Dostupné online. ISBN 978-1-134-25785-0. 
  • GONCOURT, Edmond de; LOCEY, Michael; LOCEY, Lenita, 2012. Utamaro. [s.l.]: Parkstone International. ISBN 978-1-78042-928-1.