Toto je aktuální verze této stránky v podobě z 14. 5. 2021, 03:24, kdy ji uložil PastoriBot(diskuse | příspěvky). Adresa (URL) této stránky funguje jako trvalý odkaz na tuto verzi.
K popisu redoxní reakce jsou nezbytné alespoň dva redoxní páry, za běžných chemických podmínek se totiž samovolně nevyskytují volné elektrony, které by se mohly účastnit reakce. Jakmile se v jakékoliv dílčí reakci formálně uvolní jeden elektron, pak musí proběhnout další dílčí reakce, která daný elektron přijme:
Jako příklad můžeme provést jednoduché rozpuštění měděné tyče ve vodném roztoku obsahujícím ionty stříbra. Měď se zde oxiduje zatímco stříbro se během reakce redukuje na jednotlivé atomy.
Dílčí reakce může být také komplexnější. Zde je nutné odhadnout vhodná oxidační čísla příslušných atomů. V kyselém vodném roztoku reaguje dusitan sodný na dusičnan, zatímco je přidáván manganistan draselný. Kyselina manganistá se zde redukuje na Mn2+ iont. V dílčí reakci manganu jsou jeho oxidační stupně rozhodující, oproti tomu oxidační stupně atomů kyslíku a vodíku zůstanou nezměněny.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Redox-paar na německé Wikipedii.
↑Karl-Heinz Lautenschläger, Werner Schröter, Joachim Teschner, Hildegard Bibrack, Taschenbuch der Chemie, 18. vydání, Harri Deutsch, Frankfurt am Main, 2001, s. 170.