Thian Hock Keng
Chrám Thian Hock Keng (天 福 宫) v Singapuru, česky „palác nebeského štěstí“, také známý jako chrám Tianfu, je jedním z nejstarších a nejdůležitějších chrámů čínského společenství Hoklo (Číňané hovořící dialektem Hokkien) v Singapuru. Byl zasvěcen mořské bohyni Mazu ("Ma Cho Po"), patronce námořníků. Chrám pochází z roku 1821 a byl důkladně přestavěn v letech 1939-1942. Je spravován sdružením Singapore Hokkien Huay Kuan (také jen Hokkien Huay Kuan).
Dějiny
V roce 1821 postavili čínští přistěhovalci z provincie Fu-ťien malou modlitebnu na místě dnešního chrámu jako poděkování za jejich úspěšné plavby lodí do Singapuru. Poté, co se počet čínských přistěhovalců v Singapuru neustále zvyšoval, bylo v roce 1939 rozhodnuto vybudovat nový, větší chrám, který byl ale dostavěn až v roce 1942. Novému chrámu byla přisouzena role tzv. „hřbitovního chrámu“, tzn. dohledu nad hřbitovem Tiong Lama (také Teong Lama), který byl od roku 1928 spravován chrámem Heng San Teng.[1][2][3]
Stavbu chrámu Thian Hock Keng iniciovalo singapursko-čínské sdružení Hoklo. Nová budova chrámu sloužila nejen jako modlitebna, ale také jako kancelář společenství Hokkien Huay Kuan. Socha božské patronky Mazu byla vyrobena ve městě Sia-men v provincii Fu-ťien a do Singapuru byla dopravena v dubnu 1840. Podrobnosti o historii chrámu a jména sponzorů stavebních prací jsou zaznamenány na kamenných deskách ve vstupní hale. V roce 1849 byla na nádvoří chrámu postavena pagoda Chung Wen a brána Chong Boon Gate. Mezi lety 1998 a 2000 došlo k další velmi rozsáhlé rekonstrukci chrámu, která získala „čestné uznání“ při udělování ceny UNESCO Asia-Pacific Heritage 2001 Awards for Cultural Heritage Conservation.[4][5][6]
28. června 1973 byl chrámový komplex Thian Hock Keng vyhlášen národní památkou. [4][7]
Poloha a architektura
Chrám Thian Hock Keng se nachází v centru Singapuru v čínské čtvrti ("China Town") v distriktu Outram na ulici Telok Ayer Street.
Chrám byl postaven čínskými řemeslníky v tradiční architektuře chrámu Hokkien. Při stavbě nebyl použit jediný hřebík a veškerý materiál byl dovezen z Číny, včetně trámů, které slouží jako hlavní opora budovy. Chrám má zakřivené střešní hřebeny, na střechách vstupní haly a hlavní haly jsou čtyři tančící draci, symbolizující spravedlnost a moc. Dekorační prvky na střechách byly vyrobeny speciální technikou: barevná keramika byla pečlivě rozřezána na menší části a slepena do mozaikových figur. Chrám vykazuje třílodní typologii: budova se skládá ze vstupní haly, hlavní haly a zadní haly. Další řady postranních sálů jsou umístěny na obou stranách hlavních modlitebních sálů.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Krátká informace archivu National Archives of Singapore, National Library Board, Government of Singapore, dostupné online: nas.gov.sg/...
- ↑ Tiong Bahru Heritage Trail, portál National Heritage Board, Governmanet of Singapore, dostupné online: nhb.gov.sg/...
- ↑ Jaime Koh: Hokkien Huay Kuan, in: Infopedia, portál National Library Board, Government of Singapore, dostupné online: eresources.nlb.gov.sg/...
- ↑ a b c Thian Hock Keng, in: Infopedia, portál National Library Board, Singapore Government, dostupné online: /eresources.nlb.gov.sg/...
- ↑ a b Thian Hock Keng, portál National Heritage Board, Government of Singapore, dostupné online: roots.sg/... Archivováno 12. 6. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ UNESCO AWARD-WINNING CONSERVED BUILDINGS, dostupné online: www.ura.gov.sg/...
- ↑ Krátká informace archivu National Archives of Singapore, National Library Board, Government of Singapore, dostupné online: nas.gov.sg/...
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thian Hock Keng na Wikimedia Commons
- thianhockkeng.com.sg/, oficiální web
- Thian Hock Keng Archivováno 28. 7. 2019 na Wayback Machine. na portálu roots.sg, web National Heritage Board, Singapur (anglicky)