Přeskočit na obsah

Hans Witten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Witten
Narození15. století
Braunschweig
Úmrtí1522
Annaberg-Buchholz
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Witten (* 1470–1480, Braunschweig – po roce 1522, Annaberg) byl německý pozdně gotický sochař, činný v Horním Sasku.

Život

O životě Hanse Wittena je jen málo dokladů. V archivu Braunschweigu se zachoval záznam, že Mistru Johannu van Kollen se roku 1477 narodil syn Hans. Roku 1502 je občan Kolína nad Rýnem Hans Witten uveden v daňových záznamech města Chemnitz. Roku 1507 je Hans z Kolína a znovu Hans Witten z Kolína nad Rýnem uveden jako autor oltáře v Ehrenfriedersdorfu. Tři jeho díla (Halle, Borna, Annaberg) jsou podepsána iniciálami H.W.

Dílo

Tulipánová kazatelna, Freiberg
Portál zámeckého kostela Chemnitz
Madona z Waldkirche

Hans Witten byl jedním z hlavních sochařů německé pozdní gotiky a rané renesance, který vyvinul vlastní styl charakteristický fantaskními prvky. Wittenova freiberská tulipánová kazatelna je považována za nejvýznamnější památku reformace.[1] U staveb protestantských kostelů vzrostl význam kazatelny jako řečnického místa. Ta se stala symbolickým místem a kázané slovo Boží mělo vést k pravé zbožnosti.

U Wittenovy tulipánové kazatelny nesou schodiště kmeny stromů, architektura mizí za gotickou rozvilinou a vzpěry nese na ramenou mladší muž. Patron horníků sv. Daniel, sedící na schodech, měl podle bajky hledat rudu na stromech a teprve anděl ho upozornil na poklad v hlubině.

Známá díla

  • Annaberg
podepsané "Krásné dveře" (1512), původně v kostele františkánů-observantů, od roku 1577 v kostele sv. Anny
Křtitelnice (kolem 1515)[2]
Svorník se scénou z legendy o sv. Danielovi (kolem 1520)
Epitaf se scénou Ukřižování
  • Borna
podepsaný křídlový oltář, městský kostel Panny Marie (1511)
Pozdně gotická kazatelna v Aegidienkirche (před r. 1500), původně umístěná v klášterním kostele sv. Kříže, který za války vyhořel.
Madona
  • Chemnitz
Pilíř se scénou Bičování, zámecký kostel Chemnitz (1515)[3]
Severní portál (výška 11 m), zámecký kostel Chemnitz (1515), přemístěn do interiéru kostela[4]
  • Epitaf Dietricha von Harras, podpěry pulpitu a Krucifix v klášterním kostele Ebersdorf
oltář v kostele Chemnitz-Mittelbach
  • Ehrenfriedersdorf
vyřezávaný křídlový oltář v St. Niklaskirche (1507)[5]
  • Freiberg
Pozdně gotická "Tulipánová kazatelna" v dómu (1508–1510)
Pieta, Jakobikirche (pravděpodobné autorství)
deska s postavou trůnícího císaře, radnice v Goslaru
signovaná figura sv. Heleny, radnice (1502)
Ukřižování, Stephanskirche (pravděpodobné autorství)
  • Waldenburg
reliéf s marií Magdalenou (kolem 1520)
Krucifix v evangelickém luteránském farním kostele sv. Víta (1513)[6]
dvě oltářní sochy – sv. Kateřina, sv. Uršula (1511/12)[7]
  • neznámý původ
skupina figur z Kalvárie, polychromované dřevo (1500/1510)[8]

Reference

  1. ↑ Carmela Thiele, Sochařství, s. 73
  2. ↑ foto T. Jacobi
  3. ↑ Karl-Hermann Kandler, Meister "HW" - Hans Witten ?. www.kirche-chemnitz.de [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02. 
  4. ↑ In der Schloßkirche von Chemnitz, Das Nordportal
  5. ↑ Ev.-Luth. Kirchgemeinde St. Niklas, Altar
  6. ↑ Wolf Dieter Röber: Ein bisher unbekanntes Werk von Hans Witten in der Kirche zu Wünschendorf-Veitsberg bei Weida. In: Sächsische Heimatblätter Heft 1/1970, S. 26-28
  7. ↑ Ingo Sandner, Helmut Wilsdorf, Arndt Kiesewetter: Spätgotische Tafelmalerei in Sachsen. Verlag der Kunst, 1993
  8. ↑ Trauergruppe aus einem Kalvarienberg. www.lempertz.com [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-28. 

Článek byl přeložen z německé Wikipedie.

Literatura

  • Günter Hummel / Barbara Löwe / Frank Reinhold, Der Meister HW. Der kleine sakrale Kunstführer 4, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2003, 2011)
  • Günter Hummel: Der Hochaltar von Ehrenfriedersdorf. Der kleine sakrale Kunstführer 11, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2007)
  • Carmela Thiele, Sochařství, Computer Press, Brno 2004
  • Günter Hummel: Der Schmerzensmann von Weida, ein Werk des „Meisters HW“ , in: Jb. des Museums Hohenleuben-Reichenfels, Nr. 43 (Hohenleuben 1998), s. 79–84
  • Günter Hummel: Die schmerzhafte Madonna von Wünschendorf – ein Werk des „Meisters HW“ , in: Der Heimatbote. Beiträge aus dem Landkreis Greiz und Umgebung, Nr. 02/1995, 41. Jg. (Greiz 1995), s. 33-38.
  • Michael Stuhr (ed.): Die Bildwerke des Meisters H. W. Insel Verlag, Leipzig 1985 (Insel-Bücherei 1055)
  • Ludger Alscher et al: Lexikon der Kunst, Architektur, Bildende Kunst, Angewandte Kunst, Industriegestaltung, Kunsttheorie. Band I, Verlag Das europäische Buch, Westberlin 1984
  • Curt Langer: Hans Witten von Cöln oder Hans Witten und Hans von Cöln? In: Sächsische Heimatblätter Heft 7 (1961) s. 65–78
  • Walter Hentschel: Hans Witten Der Meister H. W. Verlag Seemann, Leipzig, 1938
  • Paul Jonas Meier: Das Kunsthandwerk des Bildhauers in der Stadt Braunschweig seit der Reformation. In: Werkstücke aus Museum, Archiv und Bibliothek der Stadt Braunschweig VIII., Appelhans, Braunschweig 1936
  • Walter Hentschel: Sächsische Plastik um 1500. Wilhelm Limpert-Verlag, Dresden, 1926

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hans_Witten&oldid=19754629“