Biogeografická podprovincie
Biogeografická podprovincie je individuální (neopakovatelnou) jednotkou biogeografického členění krajiny. Biota této jednotky má svoji charakteristickou pestrost a své vlastní endemity. Je tvořena územím se svéráznou modifikací vegetační stupňovitosti a zároveň se od okolních podprovincií zpravidla liší hlavními edifikátory (dominantními druhy ve společenstvu) jednoho nebo dvou vegetačních stupňů. V území se vyskytuje podobná geologie, reliéf a makroklima. Plocha podprovincie je řádově 105 km2.[1]
Přehled podprovincií v Česku
Na území České republiky jsou zastoupeny 4 biogeografické podprovincie:
- hercynská podprovincie
- polonská podprovincie
- západokarpatská podprovincie
- severopanonská podprovincie
Tyto podprovincie navazují především na fytogeografické podprovincie (např. Meusel et al. 1965)[2] a jsou jistou analogií „ekoregionů“ v systému Světového fondu na ochranu přírody (WWF):
- Central European mixed forests → polonská podprovincie
- Pannonian mixed forests → severopanonská podprovincie
- Western European broadleaf forests → hercynská podprovincie
- Carpathian montane conifer forests → západokarpatská podprovincie
Související články
Reference
- ↑ CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4.
- ↑ CULEK, Martin; GRULICH, Vít; LAŠTŮVKA, Zdeněk. Biogeografické regiony České republiky. [s.l.]: Masarykova univerzita Dostupné online. ISBN 9788021066939. DOI 10.5817/cz.muni.m210-6693-2013.