Barroso (V34)

	Barroso (V34)
Základní údaje
Typ	korveta
Číslo trupu	V34
Jméno podle	Francisco Manuel Barroso
Zahájení stavby	21. prosince 1994
Spuštěna na vodu	20. prosince 2002
Uvedena do služby	19. srpna 2008
Osud	aktivní (2015)
Předchůdce	třída Inhaúma
Následovník	třída Tamandaré
Takticko-technická data
Výtlak	1785 t (standardní); 2350 t (plný)
Délka	100,7 m
Šířka	11,4 m
Ponor	3,96 m
Pohon	CODOG; 1× 20 520 kW; 2× 4335 kW
Rychlost	29 uzlů
Dosah	4000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka	145
Výzbroj	1× 114mm kanón Vickers; 4× MM.40 Exocet (2×2); 1× 40mm kanón; 6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla	1× vrtulník Lynx

Barroso (V34) je korveta brazilského námořnictva. Jedná se o zvětšenou vylepšenou verzí korvet třídy Inhaúma, v jejíž konstrukci jsou odstraněny jejich hlavní nedostatky. Pro nedostatek finančních prostředků nebyl tento typ stavěn v sérii.^[1] Korveta je primárně vybavena k boji proti hladinovým cílům a ponorkám.

Stavba

Program stavby korvet třídy Barroso byl zveřejněn roku 1993, přičemž v témže roce byla objednána stavba prototypové jednotky. Třída navazovala na předchozí korvety třídy Inhaúma, které však jako první plavidla navržená a postavená v domácích loděnicích vykazovaly četné nedostatky, například špatnou stabilitu, nautické vlastnosti, nebo stísněné vnitřní prostory. Třída Barroso byla v tomto ohledu mnohem povedenější, a proto bylo původně plánováno postavit jí v šestikusové sérii. Už během stavby se však projevil brazilské námořnictvo dlouhodobě sužující nedostatek financí, který vedl k seškrtání programu stavby této třídy na jedinou korvetu a náhradu ostatních plavidel pomocí vyřazených starších fregat typu 22 Batch I, zakoupených ve Velké Británii.^[2]

Korvetu postavila brazilská loděnice Arsenal de Marinha. Stavba byla zahájena 21. prosince 1994. Trup byl spuštěn na vodu 20. prosince 2002 a 19. srpna 2008 plavidlo vstoupilo do služby. Kvůli nedostatku financí se tak stavba lodě protáhla na plných 14 let.^[2]

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden britský 114mm kanón Vickers v dělové věži na přídi a jeden 40mm protiletadlový kanón Bofors Mk 3 Trinity. Hlavní údernou výzbroj představují čtyři protilodní střely MM.40 Exocet s dosahem 70 km. Protiponorkovou výzbroj představují dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety pro americká lehká torpéda typu Mk 46. Korveta rovněž nese jeden protiponorkový vrtulník Westland Super Lynx Mk.21A, pro jehož uskladnění je vybavena hangárem.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří ho dva diesely pro ekonomickou plavbu a plynová turbína General Electric LM2500 pro bojové situace. Nejvyšší rychlost korvet je 27 uzlů.

Reference

↑ Inhaúma Class Corvettes, Brazil [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ZAJAC, Ivan. Korvety třídy Inhaúma. Military revue. 2015, roč. 11, čís. 1–2, s. 46. ISSN 1805-0247.

Literatura

PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Barroso na Wikimedia Commons

[ref2-1] Inhaúma Class Corvettes, Brazil [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. (anglicky)

[ref1-2] ZAJAC, Ivan. Korvety třídy Inhaúma. Military revue. 2015, roč. 11, čís. 1–2, s. 46. ISSN 1805-0247.

[1]

[2]