2004 FU162

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
2004 FU162
Identifikátory
Typplanetka
Předběžné označení2004 FU162
Objeveno
Datum31. března 2004
MístoLincoln Laboratory ETS, New Mexico
ObjevitelM. Blythe, F. Shelly, M. Bezpalko, R. Huber, L. Manguso, D. Torres, R. Kracke, M. McCleary, H. Stange, A. Milner
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha2004-04-05
00:00:00,0 UTC
2453100,5 JD
Velká poloosa123 690 454 km
0,8268 au
Výstřednost0,3922
Perihel75 181 208 km
0,5026 au
Afel172 199 701 km
1,1511 au
Perioda (oběžná doba)274,59 d
(0,7518 a)
Střední denní pohyb1,3110°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice4,1644°
Délka vzestupného uzlu191,2486°
Argument šířky perihelu139,7920°
Střední anomálie262,6563°
Průchod perihelem2004-06-18
06:05:48,8 UTC
2453174,7540 JD
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost28,677
Rovníkový průměrméně než 0,01 km

2004 FU162 je planetka patřící do Atenovy skupiny. Spadá současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO). Její dráha však prozatím není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

Popis objektu[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze 44 minut během mimořádného přiblížení k Zemi, nestihli astronomové provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Výjimečnost tohoto nepatrného objektu spočívá v tom, že je to planetka, která dosud (únor 2006) byla pozorována během průletu v rekordně malé vzdálenosti 6500 kilometrů nad povrchem naší Země.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Planetku objevili 31. března 2004 kolem 06:40 světového času (UTC) jednometrovým dalekohledem s CCD kamerou na Lincoln Laboratory Observatory v rámci programu LINEAR astronomové M. Blythe, F. Shelly, M. Bezpalko, R. Huber, L. Manguso, D. Torres, R. Kracke, M. McCleary, H. Stange a A. Milner. V dobé objevu se nacházela ve vzdálenosti přibližně 13 tisíc km od středu Země a byla zpozorována jako objekt hvězdné velikosti 16,7m.

V době, kdy byl tento objekt zpozorován a jeho objev byl okamžitě nahlášen do Střediska pro malé planety (Minor Planet Center, MPC) se pohyboval velmi rychle po obloze a krátce nato zmizel ve sluneční záři, takže jeho další sledování již nebylo možné. Přestože byl pozorován velice krátce, bylo možno stanovit právě díky rychlému pohybu jeho dráhu velice přesně a proto mu MPC přidělilo alespoň předběžné označení, i když to v takovémto případě nebývá obvyklé. Pokusy nalézt toto těleso na archivních snímcích byly tentokrát neúspěšné.

Parametry dráhy, uvedené v připojené tabulce, platí pro jeho současnou dráhu Sluneční soustavou po setkání se Zemí. Předtím se těleso pohybovalo po dráze s velkou poloosou 1,0045 AU, excentricitou 0,3416, sklonem k ekliptice 2,400° a dobou oběhu kolem Slunce 1,007 roku. Je tedy vidět, že vlivem velkého přiblížení k Zemi se tato planetka rázem dostala z Apollonovy skupiny do skupiny Atenovy. Zpětný výpočet dráhy do minulosti také odhalil, že se v letech 1976, 1987 a 2001 třikrát přiblížila k Venuši a to na 6,2 resp. 6,7 resp. 5,8 mil.  km.

Výhled do budoucnosti[editovat | editovat zdroj]

Ze znalosti současných elementů dráhy planetky vyplývá, že minimální vypočítaná vzdálenost mezi její drahou a dráhou Země činí 45 tis. km. Nejbližší přiblížení k Zemi na vzdálenost 5,38 mil. km se očekává 31. března 2007, ale vzhledem k odhadované velikosti je málo pravděpodobné, že bude znovu zpozorována. V tomto století dojde ještě mnohokrát k dalším přiblížením tohoto tělesa k Zemi. Nejmenší vzdálenosti během těchto průletů se budou zpočátku stále zvětšovat, minima opět dosáhnou kolem roku 2040, kdy se minimální vzdálenost bude pohybovat kolem 10 mil. km a potom opět porostou a zmenší se až počátkem 22. století.

Přestože patří k blízkozemním planetkám, nemůže tedy Zemi v dohledné budoucnosti ohrozit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]