Šu-mi-jüan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vojenský výbor Šu-mi-jüan (čínsky pchin-jinem Shū​mì​yuàn, znaky 樞密院; česky „Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“) byl v Číně od počátku 10. století do 14. století nejvyšším vojenským úřadem státní správy, který řídil ozbrojené síly státu. Vznikl počátkem období pěti dynastií pod názvem Čchung-čeng-jüan (崇政院, „Vznešený vládní úřad“), záhy byl přejmenován. Převzala jej i administrativa říše Sung založené roku 960 a od ní i říše Liao, Ťin a Jüan.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky výboru šu-mi-jüan („Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“)[1] sahají k Taj-cungovi, císaři říše Tchang (vládl 762–779),[2] který roku 765 vytvořil k vyřizování své korespondence v paláci sekretariát šu-mi-jüan obsazený sekretáři šu-mi-š’ (樞密使) vybíranými mezi eunuchy. Tito sekretáři postupem doby získali značnou moc, byli schopni ovlivňovat jmenování členů císařské rady a od 70. let 9. století kontrolovali takřka neomezeně císařský palác i úřady v hlavním městě.[1]

V období pěti dynastií v administrativě říše Pozdní Liang vznikl úřad Čchung-čeng-jüan (崇政院, „Vznešený vládní úřad“) ke spravování vojenských záležitostí. V následující říši Pozdní Tchang byl úřad přejmenován na Šu-mi-jüan.[2] Zprvu byli vedoucí výboru mimořádně vlivní a převážili i nad civilními hodnostáři, ovšem v říši Pozdní Čou se pravomoci vojenského výboru omezily na plánování a administraci vojenských akcí a od civilní správy byl oddělen.[3] V administrativě říše Sung byl výbor jedním ze dvou nejmocnějších úřadů, vedle císařského sekretariátu, který byl nejvyšším civilním úřadem.[2] Vedoucí těchto dvou úřadů a jejich zástupci tvořili císařskou radu.

Za prvního císaře dynastie Sung sloužili ve vojenském výboru zasloužilí vojevůdci, postupně je nahradili civilisté, kteří měli v rukou také výběr generálů. Při návrzích na jmenování a povýšení ovšem u kandidátů více než kompetenci zvažovali loajalitu k císaři a politické postoje.[4]

V sungské éře vojenský výbor nominálně vedl vedoucí šu-mi-š’, který měl vedlejší první úřední hodnost. Zpravidla však byl místo něj jmenován pověřený správce vojenského výboru č’ šu-mi-jüan š’ (知樞密院事),[5] obvykle titulovaný caj-č’, císařský rádce,[6] případně pověření spolusprávci tchung-č’ šu-mi jüan š’ (衕知樞密院事).[5] O stupeň níže stáli jeden nebo dva zástupci nazývaní fu šu-mi š’ (副樞密使)[5] nebo tchung-č’ šu-mi-jüan š’ (同知樞密院事), pokud byli dočasně pověřeni výkonem funkce. V letech 1078–1089 byl vedoucí úřadu a jeho zástupce přejmenováni na čeng čang-kuan (正長官) a fu čang-kuan (副長官).[2]

Pravomoci výboru se překrývaly s agendou ministerstva vojenství, časem se ustálil stav, kdy se ve výboru řešily důležité politické otázky a ministerstvo sloužilo jako konzultativní orgán a k vykonávaní běžné administrativní rutiny. Výbor se dělil na sekce fang (), jejichž počet rostl z počátečních čtyř na dvanáct v 80. letech 11. století. V období Jižní Sung byl počet sekcí zredukován, ale v jüanské době vzrostl až na 35.[1]

Výbor převzaly i kitanská říše Liao, džürčenská říše Ťin a mongolská říše Jüan. V říši Jüan titul šu-mi-š’ držel následník trůnu, fakticky výbor vedl pověřenec č’ šu-mi-jüan š’.[2] Jüanská vláda zřídila i pět provinčních poboček vojenského úřadu, zodpovědných za vojenské operace ve svěřených regionech. Po stabilizaci situace byly pobočky vojenského úřadu rušeny a správa přešla na provinční pobočky císařského sekretariátu.[1]

Zakladatel říše Ming Ču Jüan-čang ve své administrativě roku 1361 vojenský výbor zrušil a nahradil ho Hlavní vojenskou komisí Ta tu-tu fu (大都督府).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford: Stanford University Press, 1985. ISBN 0-8047-1193-3. S. 436. (anglicky) 
  2. a b c d e f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-31]. Kapitola Chinese History - shumishi 樞密使 "Military Affairs Commissioners" and the shumiyuan 樞密院 "Bureau of Military Affairs". Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAU, Nap-Yin; HUANG, K’uan-chung. Founding and Consolidation of the Sung Dynasty under T’ai-tsu (960–976), T’ai-tsung (976–997), and Chen-tsung (997–1022). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen Lau, Huang]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 206–278, na s. 236. (anglicky)
  4. Lau, Huang, s. 235.
  5. a b c SMITH, Paul Jakov. Shen-tsung’s Reign and the New Policies of Wang An-shih, 1067–1085. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 347–483, na s. 368. (anglicky)
  6. XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. S. 55. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford, California: Stanford University Press, 1985. 676 s. ISBN 0-8047-1193-3. (anglicky) 
  • XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]