Šipky (zbraň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šipky

Šipky (francouzsky fléchette) jsou podlouhlé ocelové projektily, používající design klasických šípů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Od klasického šípu přejala šipka tyto prvky:

  • špičatá přední část
  • zadní část opatřená stabilizátory
  • turecké šipky měly stabilizátor vytvořený ptačími pery[1]
  • průměr v řádu milimetrů

Na rozdíl od klasického šípu konstrukce šipky nebyla limitována silou vrhacího zařízení. Kinetickou energii získávala šipka díky gravitaci. Konstrukce šipky nebyla limitována vahou.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj letadel před 1. světovou válkou podnítil vojáky k úvahám, jak využít tuto techniku k boji. Francouzský průkopník letectví Clément Ader popisuje v knize L'Aviation Militaire z roku 1909 budoucí využití letadel ve vojenství. Zmiňuje letecký průzkum a bombardování nepřítele, mimo jiné i ocelovými šipkami shazovaných ve velkém množství z letadel. Clément Ader popisuje tuto šipku jako ocelový drát, který je na jednom konci vykován do hrotu a na druhém kováním zploštěn. Tato plochá část měla stabilizovat padající šipku.[2]

První použití šipek bylo zaznamenáno francouzskými vojsky v africkém Maroku v květnu 1914. Vzbouřené místní kmeny byly bombardovány na bojišti, ale i na tržišti.[3]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Šipky byly vyráběny s malými náklady. Francouzský model, který na bojištích 1. světové války patřil mezi nejrozšířenější, měl průměr 8 mm, byl 120 mm dlouhý a vážil zhruba 20 gramů. Byl spíše menším (a levnějším) zástupcem svého druhu.[4] Výrobu spustila na začátku války továrna Renault v Billancourtu, 25 svazků po 20 kusech šipek bylo dodáváno v krabicích.[5]

Traduje se, že výroba šipek probíhala i v českých zemích, konkrétně v budově s nápisem ČKD DUKLA v Karlíně. Této budově se říkalo Šípkárna, ale konkrétně tato budova byla postavena v roce 1953,[6][7] podle jiných pramenů až v roce 1959.[8] Sousední budovy bývalé firmy Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol., (Daňkovka) v Karlíně, byly postaveny před první světovou válkou.

Šipky Ranken[editovat | editovat zdroj]

Modifikací šipek (flechette) jsou šipky Ranken:

  • výhradní použití proti vzducholodím (balonům) plněných vodíkem
  • zápalný mechanismus aktivovaný po průniku šipky pláštěm vzducholodě
  • násobně vyšší cena

Šipky jsou pojmenovány po přihlašovateli patentu GB191517157A[9] inženýrovi Lieutenant commanderovi Francisi Rankenovi z britského námořnictva (Royal Navy).

Válka na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Poslední známé použití šipek bylo zaznamenáno při ruské agresi na Ukrajině.[10]Desítky civilistů, kteří zemřeli během ruské okupace ukrajinského města Buča, byly zabity drobnými kovovými šípy z granátů typu ruského dělostřelectva, uvedli soudní lékaři.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOLPRECHT, Radek. Smrtící ocelový déšť. Šipky shazované z letadel naháněly hrůzu pěšákům. iDNES.cz [online]. 2016-09-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  2. RYCHLÝ, Milan. Díl šestý: Z muzejního depozitáře. Smrtící válečné šipky [online]. muzeumjesenik.cz, 2020-10-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  3. KLEIN, Lukáš. Fleschettes - zabijácké ocelové šipky [online]. securitymagazin.cz, 2019-03-08 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  4. Šipka shazovaná z letadel [online]. vhu.cz [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  5. FOLPRECHT, Radek. Smrtící ocelový déšť. Šipky shazované z letadel naháněly hrůzu pěšákům. iDNES.cz [online]. 2016-09-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  6. BEČKOVÁ, Kateřina. Budova bývalé opravny auto Praga v Karlíně aneb po úspěšných konverzích přichází demolice. Za starou Prahu: věstník klubu za starou Prahu. 2014, roč. XLIV, čís. 3, s. 7. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. ISSN 1213-4228. 
  7. KRUPKA, Jakub. Halu ČKD v Karlíně nahradí komplex kanceláří. Deník.cz. 2011-08-18. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. 
  8. RUS, Martin. Forum Karlín spojuje historii s moderní architekturou. Časopis Stavebnictví [online]. 2016-09-08 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  9. Espacenet – search results. worldwide.espacenet.com [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  10. MIKEŠOVÁ, Markéta. Rusové masakrovali civilisty v Buče „ocelovými šipkami“. Zaskočilo to i experty. Blesk.cz [online]. 2022-04-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  11. TONDO, Lorenzo. Dozens of Bucha civilians were killed by metal darts from Russian artillery. The Guardian. 2022-04-24. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]