Řídké vazivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Řídké vazivo (též areolární vazivo) patří do kategorie pojivových tkání. Plní významné biomechanické funkce ve všech orgánech, které mění svůj objem nebo délku.[1]

Řídké vazivo

Popis[editovat | editovat zdroj]

Areolární vazivo je mezenchymálního původu a má jemnou konzistenci. Je pružné, měkké, poddajné a dobře vaskularizované. Toto vazivo není příliš odolné vůči mechanickým podnětům. Je nejběžnějším pojivem u obratlovců.

Lokalizace a funkce[editovat | editovat zdroj]

Řídké vazivo vyplňuje prostory mezi svalovými vlákny a fasciemi, zpevňuje tkáně epitelové a tvoří vrstvu obalující lymfatické a krevní cévy. Najdeme jej též v papilární vrstvě dermální, v podkoží, serózních blanách dutiny břišní a hrudní i ve žlázách a sliznicích (výstelky dutých orgánů), kde zpevňují vrstvy epitelů. Vyplňuje prostory v našem těle.[2]

Klíčové funkce, které řídké vazivo poskytuje, jsou:

  • podpora
  • pevnost
  • pružnost [3]

Stavba řídkého vaziva[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje všechny hlavní komponenty typické pro vazivo. Nejhojnějšími buňkami jsou tu fibroblasty a makrofágy. Dále se tu vyskytují kolagenní a elastická vlákna. Retikulární vlákna se tu objevují ve značně menším měřítku, naopak převládající složkou řídkého vaziva je amorfní mezibuněčná hmota.

Kolagen

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Loose connective tissue na anglické Wikipedii.

  1. a b c Vazivová tkáň - vazivo [online]. Praha: Univerzita Karlova, FTVS. Dostupné online. 
  2. Connective tissue [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Areolar tissue [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 8085787377. 
  • KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany: H & H, 2000. 

Související články[editovat | editovat zdroj]