Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy
Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy bylo založeno na základě Opatření rektora 6/2016, které vešlo v platnost 15. března 2016.[1] Dle oficiálních webových stránek mělo být centrum „celouniverzitním střediskem výzkumu a vzdělávání specializovaného na témata politických, ekonomických, právních, sociálních, teritoriálních, mediálních, kulturních a bezpečnostních studií v rámci spolupráce mezi Českou republikou a Čínou“.[2]
Rada centra[3]
[editovat | editovat zdroj]Rada centra byla tvořena představiteli Filosofické fakulty, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Pedagogické fakulty a Rektorátu Univerzity Karlovy.
| Tomáš Zima | Rektor UK, předseda Rady |
| Michal Tomášek | Proděkan Právnické fakulty UK, místopředseda Rady |
| Miloš Balabán (rezignace 24. 10. 2019) | Výzkumný pracovník Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK, Výkonný tajemník Rady |
| Miroslava Černochová | Proděkanka Pedagogické fakulty UK, členka Rady |
| Zuzana Kasáková | Proděkanka Fakulty sociálních věd UK, členka Rady |
| Olga Lomová (rezignace 16. 10. 2019) | Vedoucí katedry Sinologie Filosofické fakulty UK, členka Rady |
Činnost centra
[editovat | editovat zdroj]Během své existence centrum zorganizovalo čtyři konference: Iniciativa Pás a Stezka: Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko (2016); Společné zájmy EU, Česka a Číny v měnícím se světě (2017); 40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám (2018); Výzvy digitální budoucnosti (2019). Rovněž také organizovalo pro studenty Den otevřených dveří na čínské ambasádě.[4]
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Aktivity Česko-čínského centra byly částí vědecké veřejnosti kritizované jako pro-čínské a neakademické.[5] Server Aktuálně.cz přišel s upozorněním, že pořádání konferencí spolufinancovalo Velvyslanectví ČLR v Praze a to minimálně částkou 1,2 mil korun. Čínská ambasáda posílala prostředky prostřednictvím soukromé firmy Miloše Balabána, která se jmenovala totožně jako výzkumné Středisko bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.[6] Ve společnosti se rovněž angažovali Mirka Kortusová jako finanční ředitelka a univerzitní výzkumníci Jan Ludvík a Libor Stejskal.[7] K 31. lednu 2020 fakulta s Balabánem, Kortusovou a Stejskalem rozvázala pracovní poměr.[8]
Ukončení činnosti
[editovat | editovat zdroj]Činnost centra byla ukončena dne 13. 11. 2019 rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Dle jeho vyjádření došlo k uzavření „v důsledku negativní publicity, která se na centrum snesla a významně jeho obraz poškodila, mohou zcela nešťastně a nezaslouženě utrpět i aktivity připravované fakultami UK, což považuji za velmi nešťastné a nežádoucí.“[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Opatření rektora č. 6/2016. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O nás. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. (anglicky)
- ↑ Rada CCC. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. (anglicky)
- ↑ Aktivity. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. (anglicky)
- ↑ K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově. Sinopsis [online]. 2019-11-05 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Rektor UK reaguje na skandál s čínskými penězi. Ruší Česko-čínské centrum. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-13 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Andrea. UK propustila akademiky, kteří dostávali peníze od čínské ambasády. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Karlova univerzita propustila akademiky, které platila za konference čínská ambasáda. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-05 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě končí. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.