Østlandet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Østlandet

Østlandet je region v jihovýchodní části Norska na úrovni NUTS2 v originále označovaný jako Landsdel – „část země“. Region je tvořen kraji Telemark, Vestfold, Østfold, Akershus, Oslo, Buskerud, OpplandHedmark.

Název regionu Østlandet znamená „Východní země“, v novonorštině (nynorsk) je používán název Austlandet.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Region je na severu a na západě ohraničen horami. Na východě je omezen hranicí se Švédskem. Hranice s regionem Sørlandet je méně zřetelná.

Hory regionu dosahují 2469 metrů v Jotunheimen, kde je zároveň nejvyšší vrchol severských zemí na východ od Grónska. Další dobře známé pohoří je Dovrefjell na severu a Rondane na severovýchod od Lillehammeru. V náhorní plošině Hardangervidda se region střetává s regionem Vestlandet.

Údolí se zařezávají do hor, z východu na západ se táhnou hlavní údolí Østerdalen, Gudbrandsdalen, Valdres, Hallingdal, Numedal a údolí Telemarku. Østerdalen je obklopen většinou poměrně plochými územími s jehličnatými lesy, ale zbytek území leží v hluboko zaříznutých údolích.

Území kolem Oslofjordu a směrem na severovýchod jsou poměrně ploché s pásy hospodářsky intenzívně využívané země, především v Hedemarken, Toten, Hadeland, Ringerike ale i  dalších. Hustota zalidnění je v rovinách nejvyšší. Zhruba 40 % obyvatel žije ve vzdálenosti do 200 km od Osla. Bezpočet ostrůvků chrání pobřeží, a je v létě rájem plavců a jachtařů.

Lidé, kultura a tradice[editovat | editovat zdroj]

Norské dialekty na jihovýchodě Norska se odlišují svým přízvukem, který je pro ostatní Nory nezaměnitelný, ale odlišuje se také pravopisem, slovní zásobou a hláskoslovím. Nejodlišnější jsou ovšem dialekty horských údolí, zatímco standardním norština (bokmål) se používá především kolem Oslo.

Horská údolí si udržela odlišnou kulturu s tradiční architekturou a lidovou hudbou, krajovými jídly a dialekty, některé jsou téměř nesrozumitelné pro ostatní Nory. Ráz těchto horských údolí je dnes ohrožen především rekreanty z jiných částí země, kteří sem přijíždějí hlavně v zimním období.

Východní lesy Finnskogen jsou domovem etnické menšiny přistěhovalců z Finska, kteří sem přišli v 17. století. Svůj jazyk a kulturu si uchovali až do 20. století, dnes si udržují jen lidové písně a tradiční jídla. Okolí Engerdalu obývají nejjižnější skupiny norských Sámů.

Hustě obývané pobřeží s dlouhotrvajícím průmyslovým vývojem si vytvořilo silnou kulturní identitu pracující třídy, ale stejně tak se uchovala poklidná konzervativní kultura rybářských osad.

V ostrém kontrastu k tomu je Oslo, kde se usadili Norové z celé země a také více než 300 000 přistěhovalců. Vyrostly zde mešity, sikhské a hindské svatyně, buddhistické stúpy.