Agder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Agder
Agder na mapě Norska
Agder na mapě Norska
Agder – znak
znak
Geografie
Hlavní město Arendal
Souřadnice
Rozloha 16 434,07 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 305 244 (2019)
Hustota zalidnění 18,6 obyv./km²
Správa regionu
Podřízené celky 25 obcí
Vznik 1. ledna 2020
Fylkesordfører Arne Thomassen
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 NO-42
Oficiální web agderfk.no
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agder je historický region v nejjižnější části Norska a od 1. ledna 2020 také jedna z jedenácti norských územěsprávních jednotek – krajů (fylke). K reorganizaci územního uspořádání došlo na základě rozhodnutí norského parlamentu (Stortinget) ze dne 8. června 2017, jehož důsledkem byla redukce počtu územěsprávních jednotek z osmnácti na jedenáct.[1] Při reorganizaci došlo ke sloučení dřívějších krajů Aust-Agder a Vest-Agder. Správní centrum se nachází v městě Arendal.

Název Agder se vyvinul z výrazu Agðir, což byl název malého království před sjednocením Norska králem Haraldem I. Krásnovlasým. Jeho původ se hledá ve pragermánském slově agio, které znamenalo okraj, lem – tedy pás země na pobřeží.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Agder zaujímá plochu 16 434,07 km² a žije v něm 305 244 obyvatel (1. ledna 2019). Na západě hraničí s krajem Rogaland na východě s krajem Vestfold og Telemark, na jihu se Severním mořem. Největší řekou je Otra, nejvyšší horou je 1507 metrů vysoká Sæbyggjenuten na hranicích s Telemarkem. Nejdůležitějšími komunikačními trasami jsou silnice E18 z Osla do Kristiansandu, dále E39 z Kristiansandu do Bergenu, železnice z Osla do Stavangeru. Největší letiště je v Kristiasandu.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Kraj sestává z 25 obcí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Království Agder (zeleně) a další království kolem roku 820 na území dnešního Norska

Agder v době Vikingů bylo jedno z malých království a jmenovalo se Agðir. V důsledku různých spojenectví, svateb, dědictví a válek docházelo k neustálým změnám jak v hranicích, tak ve významu jednotlivých království a ani Agðir nebyl výjimkou. Tyto události jsou zaznamenány v díle Heimskringla autora Snorriho Sturlusona.

Králové Agderu

  • Legendární králové
    • Harald Agderking
    • Víkar
    • Kissa
    • král Bjearling
  • Králové v období 790–987
    • Harald Granraude 7??–815, otec Åsy
    • Åsa, mezi 815 a 834–838, matka Halvdana Svarte
    • Halvdan Svarte, otec Haralda I. Krásnovlasého od roku 838
    • Kjøtve den rike,v 9. století
    • Harald Gudrødsson Grenske, 976–987, pravnuk Haralda I. Krásnovlasého

Znak[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2018 bylo přijato rozhodnutí o novém znaku správního území Agder. Znak tvoří zlatý dub na červeném poli. Jedná se o zjednodušenou verzi dubu z erbu Vest-Agder a barvy pocházejí z erbu Aust-Agder. Dub znamená dlouhý život s odkazy na minulost a budoucnost, moudrost a stabilitu, listy odkazují na vitalitu. Duby byly často místem setkávání, zároveň byl dub v regionu historicky důležitou obchodní komoditou.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agder na německé Wikipedii.

  1. Nye fylker. Regjeringen.no [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (norsky)