Ótos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ótos (latinsky Otus) je v řecké mytologii jedním z bratrů obrovitého vzrůstu. Spolu s bratrem Efialtem jsou známi jako Alóeovci.

Jejich otcem byl buď Gigant Alóeus nebo snad bůh moří Poseidón. Ve svých devíti letech byli z nich obrovští obři. Podle věštby je nemohl zabít ani člověk ani bůh. To jim dodalo sebevědomí, byli to neohrožení siláci.

Chtěli zničit samotné sídlo bohů Olymp a navíc pokořit bohyně Héru a Artemis. Na třináct měsíců uvěznili boha války Área. Zkázu však nedokončili. Podle jedné verze je zabil svým šípem bůh Apollón, podle druhé se zjevila bohyně Artemis v podobě bílé laně, bleskurychle proběhla mezi nimi a když každý z nich po ní vystřelil svůj šíp, smrtelně zasáhli jeden druhého.

Jelikož byli ve svém krátkém životě nerozlučně spojeni, jejich společný osud je podrobněji vylíčen v článku Alóeovci, jak byla tato dvojice nazývána.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější vyobrazení Alóeovců je na Diově oltáři v Pergamském muzeu v Berlíně (z let 180 - 160 př. n. l.). Zvláště dobře je zobrazen Ótos v boji s Artemidou.

Literatura[editovat | editovat zdroj]