Steve Fuller

Steve William Fuller (narozený 12. července 1959) je americký sociolog a profesor na Warvické univerzitě ve Velké Británii. Jeho hlavní oblastí výzkumu je sociální epistemologie, ale zabývá se také akademickou svobodou nebo transhumanismem.

Životopis

Steve Fuller vystudoval střední i vysokou školu v rodném New Yorku, ve kterém v roce 1979 na Kolumbijské univerzitě promoval s vyznamenáním z historie a sociologie. Následně získal titul M.Phil. v oboru historie a filozofie vědy na Cambridgské Clare College v roce 1981. Doktorát z téhož oboru obdržel na Pittsburské univerzitě v roce 1985. V roce 1994 byl jmenován profesorem sociologie a sociální politiky na Durhamské univerzitě. Kromě interních pozic působil také jako hostující profesor v Dánsku, Německu, Israeli, Japonsku, Nizozemsku, Norsku a Švédsku na institucích jako Univerzita v Oslu, Univerzita v Gothenborgu (v rámci Fulbrightova stipendia) nebo i v Ruské akademii věd. Na Warvické univerzitě, do které přešel v roce 1999 a působí zde dodnes, byl jmenován do funkce Auguste Comte Chair in Social Epistemology. Členem britské Akademie sociálních věd byl jmenován v roce 2011.

Pracovní oblast

Steve Fuller je průkopníkem ve výzkumu sociální epistemologie, která zahrnuje studium sociálních dimenzí získávání i předávání znalostí a vykládá lidské poznání jako kolektivní výdobytek. Hlavními zásluhami při popularizaci této problematiky bylo napsání první knihy a založení prvního vědeckého časopisu, kterého je stále editorem, s názvem „Social Epistemology".

V sféře akademické svobody zastává názory, že akademická svoboda je svobodou vyhrazenou akademikům, nikoli zvláštním případem svobody projevu, která zahrnuje právo „způsobit odůvodněné pohoršení", pokud je v rámci rozumových a důkazních možností přiměřených akademické profesi. Považuje za důležité, aby akademici mohli vyjadřovat intelektuální názory pro další diskusi, která může vést k pokroku. Tvrdí také, že studenti mají stejné právo na akademickou svobodu.

Velká část jeho prací se zaměřuje na otázky týkající se technologických vylepšení a na to, jak mohou zlepšit schopnosti člověka. Fuller tvrdí, že snaha o vylepšení vychází z potřeby vytvořit určitý odstup mezi námi a ostatními zvířaty. Podle Fullera transhumanismus nabízí lidstvu perspektivu „přetvořit lidské tělo tak, aby nám umožnilo žít déle, abychom mohli pracovat a bavit se intenzivněji".

Dílo

Knihy

• Social Epistemology (1988)
• The Cognitive Turn: Sociological and Psychological Perspectives on Science (1989)
• Philosophy of science and its discontents (1989)
• Philosophy, Rhetoric, and the End of Knowledge: A New Beginning for Science and Technology Studies (1993)
• Science (1997)
• Ency Science Technol and Society (1999)
• Thomas Kuhn: A Philosophical History for Our Times (2000)
• The Governance of Science(2000)
• Knowledge Management Foundations (2002)
• Kuhn vs. Popper (2003)
• The Intellectual (2005)
• The New Sociological Imagination (2006)
• The Philosophy of Science and Technology Studies (2006)
• Science vs. religion? (2007)
• The Knowledge Book: Key Concepts in Philosophy, Science and Culture (2007)
• New Frontiers in Science and Technology Studies (2007)
• Dissent over descent (2008)
• The Sociology of Intellectual Life: The Career of the Mind in and Around Academy (2009)
• Humanity 2.0: What it Means to be Human Past, Present and Future (2011)
• Preparing for Life in Humanity 2.0 (2012)
• Media and the Power of Knowledge (2012)
• The Proactionary Imperative: A Foundation for Transhumanism (2014)
• Knowledge: The Philosophical Quest in History (2015)
• The Academic Caesar: University Leadership is Hard (2016)
• Post-truth: Knowledge as a Power Game (2018)
• Nietzschean Meditations: Untimely Thoughts at the Dawn of the Transhuman Era (2019)
• A Player's Guide to the Post-Truth Condition: The Name of the Game (2020)