Přeskočit na obsah

Wikipedista:Jana Lánová/Pískoviště2: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Stránka Wikipedistka:Schuminka janička/Pískoviště2 přemístěna na stránku Wikipedista:Jana Lánová/Pískoviště2: Automatický přesun při přejmenování uživatele „Schuminka janička“ na „[[User:J…
Řádek 1: Řádek 1:
'''Henrik Johan Ibsen''' ([[20. březen|20. března]] [[1828]] [[Skien]] – [[23. květen|23. května]] [[1906]] [[Oslo]]) byl [[Norsko|norský]] dramatik, básník a malíř. Byl synem bohatého obchodníka, který však záhy po synově narození zbankrotoval a ztratil všechen majetek. Ibsen odešel brzy z domova a do třiadvaceti let pracoval jako lékarnický učeň a pomocník v Grimstadu, kde vzniklo i jeho první drama-Catilina. Bývá považován za zakladatele [[Realismus (literatura)|realistického]] dramatu.<ref>{{Citace monografie
{{Infobox Osoba
| příjmení = Humpál
| jméno = Steve Jobs
| jméno = Martin
| obrázek = Stevejobs_Macworld2005.jpg
| obrázek_velikost =
| popiska = Steve Jobs na Macworld 2005
| datum_narození = {{Datum narození|1955|2|24}}
| místo_narození = [[San Francisco]], [[Kalifornie]]
| stát_narození = Spojené státy americké
| datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|2011|10|5|1955|2|24}}
| místo_úmrtí = [[Palo Alto]], [[Kalifornie]]
| stát_úmrtí = Spojené státy americké
| povolání = Předseda [[Apple Inc.]]
| plat = [[Americký dolar|US$]] 1<!--this is the correct style for money-->
| manžel = [[Laurene Powell]] (1991-do současnosti)
| děti = 4
| podpis = Steve Jobs signature.svg
| website = [http://www.apple.com/ Apple]
| vyznání = [[Buddhismus|Buddhista]]
}}
'''Steven Paul Jobs''' ([[24. únor]]a [[1955]] [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] – [[5. říjen|5. října]] [[2011]] [[Palo Alto]], USA) byl zakladatelem, výkonným ředitelem ([[Chief executive officer|CEO]]) a předsedou představenstva firmy [[Apple]] a zároveň jednou z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních dvaceti let. V roce [[1976]] spolu se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]] založil firmu Apple, která vyvinula jedny z prvních úspěšných [[Osobní počítač|osobních počítačů]].

== Dětství, mládí a vzdělání ==
Narodil se americké vysokoškolačce a [[Sýrie|syrskému]] studentovi [[politologie]], krátce po porodu byl ale [[adopce|adoptován]] Paulem a Clarou Jobsovými. Na podzim 1970 se seznámil s [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Isaacson
| jméno = Walter
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Steve Jobs
| titul = Moderní skandinávské literatury: 1870–2000
| vydavatel = Práh
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 2011
| rok = 2006
| počet stran =
| počet stran = 470
| kapitola =
| kapitola =
| strany = 45
| strany = 15
| isbn = 978-80-7252-352-8
| isbn = 8024611740
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Wozniak vyrobil digitální verzi Modré krabičky, se kterou šlo volat zdarma dálkové hovory. Jobs přišel na to, že by to nemusel být jen jejich koníček, ale že by zařízení mohli prodávat. Tato první zkušenost předznamenala jejich vztah – Wozniak dokázal vyrobit či navrhnout neuvěřitelné věci a Jobs dokázal sehnat peníze a součástky a poté výrobek zpeněžit.<ref>ISAACSON. S. 49–50.</ref> Na jaře 1972 odmaturoval, mohl pokračovat na státních vysokých školách či na blízkém Stanfordu, kde by pravděpodobně dostal stipendium, avšak Jobs se rozhodl nastoupit na soukromou liberální filosofická školu Reed v oregonském Portlandu, která proslula volnomyšlenkářským životním stylem hippies.<ref>ISAACSON. S. 54–55.</ref> V roce 1972 se stal vegetariánem.<ref>ISAACSON. S. 58.</ref> Jobs přestal chodit na povinné předměty, rozhodl se přestat platit vysoké školné a byl ze školy po jediném semestru vyloučen,<ref name="tricetpet">GALLO. S. 35–36.</ref> avšak bylo mu dovoleno zůstat s přáteli na koleji a chodit na vybrané přednášky.<ref>ISAACSON. S. 63–64.</ref> Spával na zemi po pokojích svých kamarádů a na jídlo si vydělával vracením lahví od coly. V tomto období bylo jídlo, které každou neděli rozdávalo hnutí [[Hare Krišna]], jeho jediným pořádným jídlem.<ref>http://news.stanford.edu/news/2005/june15/jobs-061505.html</ref> Když potřeboval peníze pracoval v laboratoři psychologického oddělení, kde se staral o elektronické přístroje.<ref>ISAACSON. S.65.</ref> Na Reed College se zapsal do kurzu kaligrafie, žádné praktické uplatnění naučeného nikdy neuplatnil, ovšem počítač Mac byl sestaven podle zásad kaligrafických vzorů (hlavně jeho písma, která měly proporcionální fonty a vzhledem k tomu, že ostatní počítače v té době kopírovali Apple, tak se nepřímo zasloužil o krásná písma na současných počítačích).<ref>GALLO. S. 37.</ref> Po vyloučení ze školy navštěvoval oregonskou komunu ovlivněnou zenovou filozofií s názvem All One Farm, která pěstovala jablka, což jej inspirovalo k nazvání jejich firmy Apple (anglicky jablko).<ref name="stopatnact">GALLO. S. 115–116.</ref> Původní logo Applu odkazovalo na historku o jablku a Newtonovi, poté Jobs logo změnil na nakousnuté jablko v šesti barvách, čímž chtěl firmu zlidštit. Barevné logo zůstalo až do konce 90. let.<ref>GALLO. S. 208.</ref> V únoru 1974 se vrátil k rodičům do Los Altos a nechal se zaměstnat jako technik za 5 dolarů za hodinu ve společnosti Atari, která vyráběla veřejné videohry.<ref>ISAACSON. S. 67–68.</ref> Touto prací si snažil vydělat peníze na vysněnou cestu do Indie, jeho šéf Alcorn mu vyšel vstříc a vyslal jej do Evropy, aby tam vyřešil technické problémy videoher Atari. Jobs navštívil Mnichov, Turín a Lugano, odkud odletěl do Nového Dillí.<ref>ISAACSON. S. 70–71.</ref> V Indii strávil sedm měsíců a zdejší pobyt změnil jeho život.<ref>ISAACSON. S. 73.</ref> Na počátku roku 1975 se vrátil do Atari.<ref>ISAACSON. S. 78.</ref>

== Počátek kariéry ==
V roce 1976 spolu se svým přítelem [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]] zakládá v garáži ročičů v městské části San José Cubertino firmu Apple Computer Company,<ref name="naumann">{{Citace monografie
| příjmení = Naumann
| jméno = Friedrich
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny informatiky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 422
| kapitola =
| strany = 295–296
| isbn = 978-80-200-1730-7
| jazyk =
}}</ref> první počítače však začali sestavovat již v Jobsově pokoji, poté se přesunuli do kuchyně a až poté do garáže.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gallo
| jméno = Carmine
| odkaz na autora =
| titul = Tajemství inovací Steva Jobse
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2011
| počet stran = 312
| kapitola =
| strany = 19
| isbn = 978-80-251-3444-3
| jazyk =
}}</ref> Jobs prodal svůj mikrobus VW za 600 dolarů,<ref name="stopatnact"/> aby získal počáteční kapitál, který spolu s Wozniakovými penězi za kalkulačku HP 65 činil 1350 dolarů,<ref name="naumann"/> které potřebovali na desky s plošnými spoji.<ref name="stopatnact"/> Oba také opustili svou práci, Jobs do té doby pracoval u společnosti Atari.<ref>GALLO. S. 64.</ref> V červnu 1976 začali prodávat první počítače, což bylo tři měsíce po založení firmy.<ref>GALLO. S. 119.</ref> Při vývoji [[Apple II]] se Jobs zaměřoval především na vizuální stránku počítače, nechal se inspirovat kuchyňskými zařízeními, chtěl aby počítač byl v bílé plastové pěkně tvarované skříni a nezabíral více místa než běžné kuchyňské zařízení.<ref name="stodvacet">GALLO. S. 120–121.</ref> I při další inovaci se inspiroval v kuchyních, napájející kabel MagSafe, který je k počítači připojen magnetem, převzal z Japonska, kde se tento typ používá k připojení vařičů rýže do elektrické zásuvky.<ref name="stodvacet"/> Novinka byla zavedena v roce 2006.<ref>GALLO. S. 122.</ref> Roku 1980 firma vstoupila na burzu, Jobsovy podíly byly v hodnotě 165 milionů dolarů.<ref name="naumann"/> Aby působili důvěryhodnějším dojmem firmy a nikoli páru nadšených kluků, Jobs pronajal poštovní schránku v Palo Alto, čímž zřídil sídlo firmy. Také zaplatil telefonním operátorům, aby zvedali telefony.<ref>GALLO. S. 31.</ref>

== Kariéra ==
=== Apple Computer ===
Při vývoji Macintoshe se nechal inspirovat Bellovým vynálezem telefonu, který nahradil vizi, že každý doma bude mít telegraf, což bylo pro koncové uživatele příliš náročné. Chtěl, aby počítače byli tak jednoduché jako telefon. Při přemýšlení se často díval na telefonní seznam, po vývojářích chtěl, aby počítač zabíral velikostí maximálně velikost seznamu, což ovšem bylo třikrát méně, než tehdejší počítače. Vývojáři se rozhodli postavit počítač na výšku.<ref>GALLO. S. 126–127.</ref> V září 1980 odvolali z postu viceprezidenta pro výzkum a vývoj a musel odejít z vývojového týmu Lisa. Stal se nevýkonným předsedou představenstva.<ref>ISAACSON. S. 135.</ref>

Na jaře 1981 začal sestavovat nový tým, který měl vytvořit počítač Macintosh, poté co z něj odstranil původního vedoucího [[Jef Raskin|Jefa Raskina]], který chtěl vytvořit levný počítač (do 1 000 dolarů) pro obyčejnou rodinu, čímž se lišil od Jobsovy vize skvělého nového inovativního počítače.<ref>ISAACSON. S. 151–152.</ref> Dokonce chtěl, aby počítač přejmenovali na Bicycle místo Macinstosh, což byla oblíbená odrůda jablek Jefa Raskina.<ref name="trictyri"/> S úspěchem Macintoshe odstranil z vedení [[Michael Scott (1943)|Michaela Scotta]] a do vedení dosadil [[Mike Markkula|Mikea Markkulu]], kterého mohl snadněji ovládat.<ref name="trictyri">ISAACSON. S. 153–154.</ref> Macintosh měl vypadat jako lidská tvář, aby se tak přiblížil běžným lidem a vypadal přívětivě.<ref>ISAACSON. S. 168.</ref> Požadoval, aby i vnitřní části počítače, které běžný zákazník nikdy neuvidí, vypadaly krásně. Naučil se tomu od svého adoptivního otce. Stejné požadavky vznášel i na obaly jejich výrobků, aby tak co nejlépe na zákazníka zapůsobil.<ref>ISAACSON. S. 173.</ref>

Odmítal, aby software macintoshe byl kompatibilní s hardwarem jiných počítačů (i Applu) či aby tam byly sloty, do kterých by si uživatel mohl přidat další karty atd.<ref>ISAACSON. S. 177–178.</ref> Nechal na Macintoshi zrušit kurzorové klávesy, chtěl tím uživatele donutit používat myš. To také vedlo k tomu, že softwaroví vývojáři museli psát programy speciálně pro Mac.<ref>ISAACSON. S. 179.</ref> Koncem roku 1982 Markulla rezignoval na post prezidenta Applu, Jobs sám o sobě věděl, že by firmu ještě sám nedokázal řídit.<ref>ISAACSON. S. 191.</ref> Jako prezidenta si vybral ředitele Pepsi [[John Sculley|Johna Sculleyho]]. Zpočátku si myslel, že jsou oba stejně zapálení pro věc, avšak později zjistil, že tomu tak není, ale že dokáže Sculleym manipulovat.<ref>ISAACSON. S. 201.</ref> S [[Bill Gates|Gatesovým]] [[Microsoft]]em dohodl, že Excel zůstane 2 roky exkluzivně pro Mac a Apple zastaví vývoj jejich programovacího jazyku Basic.<ref>ISAACSON. S. 221.</ref> S Gatesem také domluvil, že Microsoft nebude prodávat žádný grafický software jeden rok po zahájení prodeje Macu v lednu 1983, ovšem uvedení Macintoshe se opozdilo a doba vypršela. Jobs se rovněž bál, aby jejich operační systém někdo neokopíroval.<ref>ISAACSON. S. 224.</ref> Při upadajících prodejích Lisy a Macintoshe se Jobs rozhodl, že do Lisy dají emulační program Macintoshe a budou jej prodávat jako Mac XL, který se opravdu docela prodával.<ref>ISAACSON. S. 236–237.</ref> Po Wozniakově odchodu z Applu, kdy Wozniak chtěl vyrábět dálkové ovladače, naštvaný Jobs ukončil vývoj designu Wozniakových výrobků firmou frogdesign, protože by se moc podobala výrobků Applu.<ref>ISAACSON. S. 244.</ref>

=== NeXT Computer ===

=== Pixar a Disney ===
Byl také většinovým majitelem animačního studia [[Pixar]], které v roce [[1986]] koupil od [[George Lucas]]e za necelých 10&nbsp;milionů dolarů a které bylo po dlouhá léta dvorním dodavatelem animovaných filmů pro společnost [[Disney]]. V lednu [[2006]] Disney odkoupil Pixar za 7,4&nbsp;miliardy dolarů. Steve Jobs tím získal 7 % akcií Disney a místo v představenstvu společnosti.

V roce 1986 koupil za vlastních 5 milionů dolarů divizi Graphics Group od společnosti LucasFilm, tu tvořili mladí nadaní počítačoví animátoři. Společnost přejmenoval na Pixar.<ref name="osmdesattri">GALLO. S. 83.</ref> Tu v roce 2006 koupila firma Disney a Jobs se stal jejím největším akcionářem.<ref name="osmdesattri"/>

=== Návrat do Apple ===
Po návratu do Applu spustil televizní reklamu ''Think Different'' (myslete jinak). Kampaň byla spuštěna 28. září 1997. Objevili se v ní inovátoři svých oborů, Albert Einstein, Bob Dylana, Mahatma Gandhí, Amelia Earhartová. Jobs nejen reklamu odsouhlasil, ale také se aktivně zapojoval. Například sháněl povolení pozůstalých po těchto významných osobností, volal [[Yoko Ono]] či pozůstalým po Albertu Einsteinovi.<ref>GALLO. S. 24–25.</ref> V roce 1998 snížil počet nabízených produktů Applu z 350 na 10.<ref>GALLO. S. 184.</ref>

Na výstavě [[Macworld Expo]] v Bostonu (1997) přijal tehdejší šéf Applu [[Gil Amelio]] Jobse zpět jako "poradce", Jobs oznámil Ameliovu rezignaci a své provizorní řízené Applu. Jobs poukázal na složení věrných zákazníků Applu - kreativců, reklamních agentů, webdesignerů, grafiků a musí se těmto skupinám začít více věnovat.<ref>GALLO. S. 144–145.</ref>

=== Rezignace ===
Dne [[25. srpen|25. srpna]] [[2011]] oznámil rezignaci na postu šéfa společnosti Apple. Nahradil jej [[Tim Cook]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nováček
| jméno = Ondřej
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Apple se otřásl: Steve Jobs končí
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| datum vydání = 25. 8. 2011
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 25. 8. 2011
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134026-apple-se-otrasl-steve-jobs-konci/
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Večeřa
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Peklo zamrzlo: Steve Jobs opustil pozici šéfa Applu
| periodikum = Živě.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 25. 8. 2011
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 25. 8. 2011
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.zive.cz/bleskovky/peklo-zamrzlo-steve-jobs-opustil-pozici-sefa-applu/sc-4-a-158485/default.aspx
| issn =
}}</ref>
}}</ref>


Svou první hru, tragédii Catilina, publikoval pod pseudonymem "Brynjolf Bjarme".
== Obchod ==
=== Bohatství ===
Jeho plat prý činil pouhý jeden [[dolar]] za rok, ale díky akciím společností Apple a Disney, které vlastní, patřil mezi nejbohatší Američany.<ref>{{cite web|url=http://finance.ninemsn.com.au/executivesuite/insight/157553/executive-salaries-on-the-rise-again.slideshow|title=Executive salaries on the rise again|work=Slideshow|publisher=[[Nine MSN]]|page=5|accessdate=May 11, 2011}}</ref><ref>[http://tech.fortune.cnn.com/2009/10/21/steve-jobs-is-282-million-richer/ "Steve Jobs is $300&nbsp;million richer"]. ''Fortune''. Retrieved June 10, 2010.</ref> ''[[Forbes]]'' odhadoval jeho jmění na 8,3 miliardy dolarů.<ref>[http://www.forbes.com/profile/steve-jobs "The 400 Richest Americans 2009"]. ''Forbes''. Retrieved September 5, 2011.</ref>


Žil v [[Itálie|Itálii]] a v [[Německo|Německu]]. Ve svých hrách se opíral o současnost a často kritizoval měšťáckou společnost.
Od roku 1996, kdy se vrátil do Applu, vydělal na akciích, převedených filmech, telekomunikačních službách, hudbě, obchodu, publikační činnosti a návrzích 150 miliard dolarů.<ref name="dvacetjedna"/> Apple začal veřejně obchodovat své akcie 12. prosince 1980 a za první den Jobs vydělal 256 milionů dolarů,<ref name="tricetdevet"/> rodičům věnoval 750 000 dolarů, kteří těmito penězi splatili hypotéku na dům.<ref name="ctyricetjedna"/>


Řadu jeho děl do češtiny přeložil [[František Fröhlich]].
=== Cenné papíry ===
Před svou smrtí vlastnil 138 mil. akcií Walt Disney (hodnota 4,7 mld. dolarů) a Apple (hodnota 2 mld. dolarů). Ty připadly do rodinného fondu a nyní je spravuje Laurene Powell Jobsová.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dědictví po Jobsovi zůstává v rodině. Rozhodne tajná závěť
| periodikum = Hospodářské noviny
| odkaz na periodikum = Hospodářské noviny
| datum vydání = 25. 11. 2011
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2. 12. 2011
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://hn.ihned.cz/c1-53812380-dedictvi-po-jobsovi-zustava-v-rodine-rozhodne-tajna-zavet
| issn = 1213-7693
}}</ref>


=== Styl řízení ===
== Dílo ==
=== Dramata ===
Byl znám pro svůj [[manažer]]ský styl – často se o něm říkalo, že terorizuje své zaměstnance, že vyhazuje z firmy za malé drobnosti a že přenáší příliš pozornosti na sebe. Na druhou stranu byl také znám pro své [[Rétorika|řečnické]] schopnosti a pro to, že dokázal mít vizi a přesvědčit o ní mnoho lidí. Úspěch obchodní strategie Steva Jobse stál na tom, že dokázal vycítit aktuální potřeby trhu, klást důraz na jednoduchost použití a nepodceňovat design, za který si zájemci rádi byli ochotni připlatit, neboť jim dával pocit výjimečnosti. Za jeho vedení získala struktura Applu podobu kola, kdy Jobs byl jeho centrem a jednotlivá oddělení a manažeři paprsky tohoto kola. Steve Jobs se chtěl podílet na všem, mít kontrolu nad každým procesem, díky čemuž měl roli nesrovnatelnou s jinými CEO, a analytici proto poukazovali na provázanost jeho osobnosti s Applem samotným.<ref>{{Citace elektronického periodika
* ''Catilina'', 1848
| příjmení = Pastuchová
* ''Válečníci na Helgelandu'',1854
| jméno = Markéta
* ''Slavnost na Solhaugu'', 1856
| autor =
* ''Nápadníci trůnu'', 1863 - nejvýraznější historická tragédie, napsaná roku 1864
| odkaz na autora =
* ''Brand'', 1866 stělesňuje vůli po naprosté mravní čistotě a pravdivosti života, svou nonkonformností zničí sám sebe.
| spoluautoři =
* ''[[Peer Gynt]]'', 1867 - romanticko-realistická dramatická báseň, název podle postavy z norských pohádek, rváč a dobrodruh, neschopen přemáhat překážky, svým sněním promarní vše, přijde i o svou milou, prolínání pohádkového světa s filosofickými úvahami.
| titul = Proč byl Steve Jobs výjimečným manažerem?
* ''Spolek mladých'', 1869
| periodikum = ICT manažer
* ''Císař a Galilejský'', 1873
| odkaz na periodikum = ICT manažer
* ''Opory společnosti'', 1877
| datum vydání = 8. 10. 2011
* ''[[Nora (Ibsen)|Nora]] (Domeček pro panenky) (Domov loutek)'', 1879 - hrdinkou je žena, které je vyhrožováno, že pokud nebude intervenovat u svého manžela ve prospěch zájemce o místo v bance, bude prozrazen její podvod, jehož se před lety dopustila. Při této příležitosti si uvědomuje, že po celá léta manželství se zdánlivě spokojovala s pasivní úlohou bezbranné loutky a že manžel nebude ochoten se vyrovnat s vědomím Nořiny samostatnosti. Aby Nora našla samu sebe, rozhodne se opustit manžela i rodinu.
| datum aktualizace =
* ''Strašidla (Přízraky)'', 1881
| datum přístupu = 8. 10. 2011
* ''[[Nepřítel lidu (Ibsen)|Nepřítel lidu]]'', 1882 doktor Stockmann zjistí pravdu o škodlivosti léčivých pramenů a hájí ji proti všem
| ročník =
* ''Divoká kachna'', 1884
| číslo =
* ''Rosmersholm (Bílí koně)'', 1886
| strany =
* ''Paní z námoří (Paní z moře)'', 1888
| url = http://www.ictmanazer.cz/2011/10/proc-byl-steve-jobs-vyjimecnym-manazerem/
* ''[[Heda Gablerová]]'', 1890
| issn =
* ''[[Stavitel Solness]]'', 1892
}}</ref>
* ''Malý Eyolf (Eyolfek)'', 1894
* ''John Gabriel Borkman'', 1896
* ''Když my mrtví procitneme (Když z mrtvých procitáme)'', 1899
* Přízraky - dědičná syfilida, dávná vina otce, příznakem mravní krize vedoucí společenské vrstvy


=== Básnické sbírky ===
Svoje podřízené často urážel a shazoval jejich práci, většinou je tím chtěl vyprovokovat k lepšímu výkonu. Jeho neurvalé chování bylo většinou vyprovokováno jeho perfekcionismem, netrpělivostí a neochotou ke kompromisům.<ref>ISAACSON. S. 160.</ref> Dokázal své podřízené infikovat sny a touhami vytvořit produkty, které otřesou zeměkoulí a vytvořit, to co se zdálo být nemožné.<ref>ISAACSON. S. 162.</ref> Podřízení mohli neuposlechnout tiše jeho příkaz, pokud se ukázalo, že měli pravdu oni, ocenil i jejich odpadlický postoj a ochotu ignorovat autoritu.<ref>ISAACSON. S. 187.</ref>
* ''Bratr v nouzi'', 1864
* ''Básně'', 1872
* ''Balónový dopis'', 1875


=== Inovace a design ===
== Reference ==
Stal se jedním z prvních lidí, kteří rozpoznali potenciál [[Počítačová myš|myší]] ovládaného [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] vyvíjeného v laboratořích [[Palo Alto Research Center]] firmy [[Xerox]]. V rámci divize [[Macintosh]] v roce 1984 uvedl na trh počítač ovládaný pomoci myši a menu, nadšení z tohoto posunu vedlo Jobse k prohlášení, že je zavedení Lisy začátkem softwarové revoluce.<ref name="naumann"/> V roce [[1985]] byl vyhozen ze společnosti Apple a založil technologicky vyspělou, ale komerčně nepříliš úspěšnou společnost [[NeXT Computer]]. Tu v roce [[1996]] odkoupil stagnující Apple Computer a on sám se vrátil do jeho vedení. Operační systém [[NeXTSTEP]] firmy NeXT Computer se stal základem nového operačního systému [[Mac OS X]].

Za svůj život výrazně ovlivnil čtyři odvětví – počítačový, hudební, filmový a telekomunikační průmysl.<ref name="dvacetjedna">GALLO. S. 21–22.</ref>

=== Filantropie ===
Po první emisi akcií Applu, kdy se z něj stal milionář, založil nadaci, kterou zakrátko zrušil. Předtím poslal 5 000 dolarů nadaci lékaře Larryho Brillianta Seva Foundation, která bojovala proti nemocem z chudoby a zasedal v jejím představenstvu. Také spolupracoval na programu VisiCalc, který pomáhal při výzkumu slepoty v Nepálu.<ref name="ctyricetjedna">ISAACSON. S. 141.</ref>

== Osobní život ==
Ženatý s Laurene Powellovou (tři děti), dcera z předchozího vztahu. Pro něj typickým oblečením byl černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992. V roce 1977 s ním otěhotněla jeho bývalá přítelkyně Chrisann Brennanová, Jobs otcovství popíral, chtěl, aby šla na potrat, ale zásadně odmítal adopci.<ref>ISAACSON. S. 119–120.</ref> Brennanová porodila dceru Lisu Nicole na farmě All One Farm 17. května 1978. Jobs jim koupil domek v Menlo Parku, žila ze sociálních dávek, zpočátku odmítala alimenty, poté soud vyměřil Jobsovi alimenty ve výši 385 dolarů měsíčně.<ref>ISAACSON. S. 121.</ref> Podle ní Jobs pojmenoval jeden z prvních počítačů Applu.<ref>ISAACSON. S. 126.</ref> S určením otcovství a majetkovým vypořádáním spěchal, aby to stihl před první emisí akcií Applu, která z něj udělala milionáře.<ref name="tricetdevet">ISAACSON. S. 139.</ref>

=== Politické aktivity ===

=== Zdravotní problémy ===

== Smrt ==
Zemřel [[5. říjen|5. října]] [[2011]], kdy podlehl [[Rakovina|rakovině]] [[Slinivka břišní|slinivky břišní]], ze které se sice úspěšně vyléčil, ale jeho tělo se již nedokázalo vypořádat s jejími následky a zákeřnou nemocí, která ničila jeho metabolismus a okrádala jeho oslabené tělo o velká množství bílkovin.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kužník | jméno = Jan | odkaz na autora = | příjmení2 = Kasík | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = | titul = Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 6. 11. 2011 | datum aktualizace = | datum přístupu = 6. 11. 2011 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz | issn = }}</ref>

== Pocty a veřejné uznání ==
V roce 1984 přijal spolu se Stevem Wozniakem od prezidenta Ronalda Reagana první Národní medaili za technologii.<ref name="tricetpet"/>
V lednu 2010 jej časopis The Harvard Busines Review jmenoval Jobse ředitelem s nejlepšími výsledky na světě, protože v letech 1996–2011 dokázal vytvořit čistý zisk ve výši 3 188 % (celkem ročně 34 %).<ref name="dvacetjedna"/>

== V literatuře a filmu ==

== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commons=Steve Jobs|q=Steve Jobs|n=Muž, který založil firmu Apple, zemřel}}
{{NK ČR|js20050718011}}
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Literatura ===
== Externí odkazy ==
{{Wikicitáty|Henrik Ibsen}}
* {{Citace monografie
{{NK ČR|jn19990003874}}
| příjmení = Gallo
* [http://www.ibsen.net Oficiální stránka Norské národní společnosti Henrika Ibsena] (v norštine, angličtině a němčině)
| jméno = Carmine
* [http://www.fiftyfifty.cz/spolecensky-magazin/5875680/Nesmiritelny-nepritel-pokryteckeho-lidu.php Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu]
| odkaz na autora =
| titul = Tajemství inovací Steva Jobse
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2011
| počet stran = 312
| kapitola =
| strany =
| isbn = 978-80-251-3444-3
| jazyk =
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://news.stanford.edu/news/2005/june15/jobs-061505.html Projev na stanforské univerzitě roku 2005 (anglicky, text + video)]
* [http://programujte.com/clanek/2011100801-steve-jobs-obrazem/ Článek: Steve Jobs - obrazem (50 fotografií, 1979-2011)]

Verze z 13. 3. 2012, 14:41

Henrik Johan Ibsen (20. března 1828 Skien – 23. května 1906 Oslo) byl norský dramatik, básník a malíř. Byl synem bohatého obchodníka, který však záhy po synově narození zbankrotoval a ztratil všechen majetek. Ibsen odešel brzy z domova a do třiadvaceti let pracoval jako lékarnický učeň a pomocník v Grimstadu, kde vzniklo i jeho první drama-Catilina. Bývá považován za zakladatele realistického dramatu.[1]

Svou první hru, tragédii Catilina, publikoval pod pseudonymem "Brynjolf Bjarme".

Žil v Itálii a v Německu. Ve svých hrách se opíral o současnost a často kritizoval měšťáckou společnost.

Řadu jeho děl do češtiny přeložil František Fröhlich.

Dílo

Dramata

  • Catilina, 1848
  • Válečníci na Helgelandu,1854
  • Slavnost na Solhaugu, 1856
  • Nápadníci trůnu, 1863 - nejvýraznější historická tragédie, napsaná roku 1864
  • Brand, 1866 stělesňuje vůli po naprosté mravní čistotě a pravdivosti života, svou nonkonformností zničí sám sebe.
  • Peer Gynt, 1867 - romanticko-realistická dramatická báseň, název podle postavy z norských pohádek, rváč a dobrodruh, neschopen přemáhat překážky, svým sněním promarní vše, přijde i o svou milou, prolínání pohádkového světa s filosofickými úvahami.
  • Spolek mladých, 1869
  • Císař a Galilejský, 1873
  • Opory společnosti, 1877
  • Nora (Domeček pro panenky) (Domov loutek), 1879 - hrdinkou je žena, které je vyhrožováno, že pokud nebude intervenovat u svého manžela ve prospěch zájemce o místo v bance, bude prozrazen její podvod, jehož se před lety dopustila. Při této příležitosti si uvědomuje, že po celá léta manželství se zdánlivě spokojovala s pasivní úlohou bezbranné loutky a že manžel nebude ochoten se vyrovnat s vědomím Nořiny samostatnosti. Aby Nora našla samu sebe, rozhodne se opustit manžela i rodinu.
  • Strašidla (Přízraky), 1881
  • Nepřítel lidu, 1882 doktor Stockmann zjistí pravdu o škodlivosti léčivých pramenů a hájí ji proti všem
  • Divoká kachna, 1884
  • Rosmersholm (Bílí koně), 1886
  • Paní z námoří (Paní z moře), 1888
  • Heda Gablerová, 1890
  • Stavitel Solness, 1892
  • Malý Eyolf (Eyolfek), 1894
  • John Gabriel Borkman, 1896
  • Když my mrtví procitneme (Když z mrtvých procitáme), 1899
  • Přízraky - dědičná syfilida, dávná vina otce, příznakem mravní krize vedoucí společenské vrstvy

Básnické sbírky

  • Bratr v nouzi, 1864
  • Básně, 1872
  • Balónový dopis, 1875

Reference

  1. ↑ HUMPÁL, Martin. Moderní skandinávské literatury: 1870–2000. Praha: Karolinum, 2006. 470 s. ISBN 8024611740. S. 15. 

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Lánová/Pískoviště2

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jana_Lánová/Pískoviště2&oldid=8256742“