Digitální gramotnost: Porovnání verzí
Založení článku značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 18. 10. 2015, 19:44
Digitální gramotnost (anglicky: digital literacy) může být vymezena jako: ,,soubor kompetencí nutných k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování a účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií (jejich technických vlastností i obsahu) za účelem udržení či zlepšení své kvality života a kvality života svého okolí, tj. např. za účelem pracovní i osobní seberealizace, rozvoje svého potenciálu a udržení či zvýšení participace na společnosti."[1]
Pro zvyšování digitální gramotnosti je nezbytný jednak přístup k technologii (počítač, internet), tak schopnost/znalost jejího využití. Opakem digitální gramotnosti je digitální vyloučení. To se týká především: ,,seniorů, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním, etnických menšin, jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou. Nejde o kompletní výčet – digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky. Také z tohoto důvodu často zůstává u jednotlivců neidentifikováno.”[2] Ohroženi jsou proto v určité míře všichni. Pro průběžné zvyšování digitální gramotnosti hraje klíčovou roli průběžné celoživotní učení: ,,je nezbytné, aby se jednotlivci dlouhodobě rozvíjeli celoživotním učením.”[3]
Předpoklady
Cílem zvyšování digitální gramotnosti by mělo být vytváření digitálně gramotných občanů, označovaných také něky jako digitální občané (digital citizens). Ti jsou schopni samostatně a zodpovědně vyžívat informační a komunikační technologie (ICT), a rovněž jsou tyto kompetence schopni také replikovat. Digitální občanství se může plně rozvíjet, pokud je systém schopen zajistit plnění následujících předpokladů:[4]
1. Přístup do digitálního prostoru pro všechny
2. E-commerce - možnost nakupovat a prodávat přes internet
3. Možnost elektronické výměny informací
4. Základní digitální dovednosti - procesy výuky a učení se o nových technologiích a jejich užití. Je také nutné vytvořit všeobecně platné standardy digitálních dovedností, stejně jako je tomu u jiných předmětů.
5. Digitální etiketa
6. Digitální legistativa
7. Digitální práva & povinnosti
8. Ochrana zdraví
9. Digitální bezpečí
Přínosy
Jednou z nezbytných podmínek pro rozvoj digitalizace, digitální ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti je fungování tzv. informační společnost. Toho může být docíleno právě podporou opatření směřujících ke zvyšování informační a digitální gramotnosti. Jak uvádí Strategie digitální gramotnosti pro ČR: ,,Dnešní společnosti vytvářejí čím dál silnější vazbu mezi užíváním digitálních technologií a účastí na životě společnosti. Podpora informatizace ze strany států je podmínkou jejich ekonomického zapojení do globální informační ekonomiky."[5]
Digitální gramotnost (a digitalizace) může být také zásadní pro udržitelný rozvoj společnosti. Cíle udržitelného rozvoje zmiňují potřebu vybudovat odolnou infrastrukturu, stejně jako podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace. V rozpracování (targets) je zmíněna potřeba rozšíření internetového připojení. Dostupnost internetového připojení je důležitá, vzhledem k tomu, že přístup na síť (k informacím) a zprostředkování výměny informací a znalostí, bude nezbytným předpokladem nejen pro dobré dosažení všech 17 Cílů (vzhledem k rychlosti šíření poznatků, nízkým transakčním nákladům na distribuci a možnosti zapojování široké veřejnosti do jejich vytváření a využívání).[6]
Reference
- ↑ http://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf
- ↑ http://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf
- ↑ http://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf
- ↑ http://www.digitalcitizenship.net/Nine_Elements.html
- ↑ http://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf
- ↑ https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal