Přeskočit na obsah

Stárnutí populace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Kohelet (diskuse | příspěvky)
12 660 editací
upřesnění času
Změny byly provedeny především v struktuře obsahu. Jde tedy o celkové přepracování tématu: Stárnutí populace se zaměřením na hlavní příčiny, celosvětový problém a budoucí následky.
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
⚫
==Obecný přehled==
'''Stárnutí populace''' je jev, který spočívá ve zvyšování mediánu věku (středního věku) populace určité země či regionu v důsledku rostoucí [[střední délka života|střední délky života]] a/nebo klesající [[porodnost]]i. K tomuto jevu dochází především v ekonomicky vyspělejších zemích (MEDCs), v poslední době ale také v zemích ekonomicky méně vyspělých (LEDCs). Stárnutí populace se v roce 2005 týkalo všech zemí na světě kromě 18 států, které [[Organizace spojených národů|OSN]] ve označila jako „demografické výjimky“.<ref name="devrep05">{{cite web|url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/reports/266/hdr05_complete.pdf |title=Human Development Report 2005 |publisher=United Nations Development Programme |format=PDF}}</ref>
Stárnutí populace je jev, který spočívá ve zvyšování podílu starých lidí v populaci. Příčinou tohoto jevu je [[demografická revoluce]] a konkrétně potom pokles porodnosti a současně prodlužování naděje dožití (tzv. [[střední délka života]]). Stárnutí populace se měří za pomoci indexu stáří (''is''), což je podíl postreprodukční (P<sub>50+</sub>) a dětské složky (P<sub>0-14</sub>) obyvatelstva uváděný v procentech.


<sub><math display="block">is = \frac {P_{50+}}{P_{0-14}}\cdot100
V historii lidstva jde o zatím nejmarkantnější projev stárnutí populace v celosvětovém měřítku.<ref name=WPA-UN>[http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/ World Population Ageing: 1950–2050], United Nations Population Division.</ref> Podle OSN bude v 21. století celosvětová populace stárnout rychleji, než tomu bylo ve století předešlém.<ref name=WPA-UN /> V jednotlivých zemích tyto populační změny probíhají různým tempem a v různém rozsahu, přičemž OSN předpovídá, že ty země, v nichž proces stárnutí populace započal později, budou mít méně času se přizpůsobit jeho důsledkům.<ref name=WPA-UN/>


</math></sub>
⚫
==Obecný přehled==
Stárnutí populace s sebou přináší změny ve věkové struktuře obyvatel, v níž jsou pak výrazněji zastoupeny starší věkové kategorie. Současně se zvyšuje medián věku (střední věk) a průměrný věk a snižuje se procento dětí v populaci. Proces populačního stárnutí je nejpokročilejší v ekonomicky nejvyspělejších zemích. Podle Oxfordského institutu pro stárnutí populace<ref>[http://www.ageing.ox.ac.uk Oxfordský institut pro stárnutí populace]</ref> (The Oxford Institute of Population Ageing) ale v Evropě došlo k jeho výraznému zpomalení demografického stárnutí. V budoucnu by se měl nejvýrazněji projevit v asijských zemích, a to tím spíše, že Asie se v současnosti nachází v páté fázi [[demografická revoluce|demografické revoluce]].


Důvodem zájmu o sledování stárnutí populace jsou sociální a ekonomické důsledky tohoto jevu, protože dochází ke zvýšení podílu ekonomicky neaktivních osob v populaci. Opakem je proces mládnutí populace, které je způsobeno převážně zvýšením úrovně porodnosti.<ref>Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. [Online]. </ref>
V zemích, které OSN klasifikuje jako vyspělejší (celkový počet obyvatel těchto zemí činil v roce 2005 1,2 miliardy) se průměrný medián věku posunul z 29,0 let v roce 1950 na 37,3 v roce 2 000 a očekává se, že v roce 2050 už to bude 45,5. Pokud se týká světové populace, průměrný medián věku činil 23,9 v roce 1950 a 26,8 v roce 2 000; předpokládané číslo pro rok 2050 je 37,8. V Japonsku, které patří k zemím, v nichž proces stárnutí populace probíhá nejrychleji, připadalo v roce 1950 na každého člověka nad 65 let 9,3 osob mladších 20 let. V roce 2025 bude podle předpovědí na každého člověka nad 65 let připadat 0,59 osoby.


==Porodnost a Úmrtnost ==
Při procesu demografického stárnutí populace se uplatňují dva činitelé: častější [[dlouhověkost]] a pokles [[plodnost]]i. Prodloužením délky života se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, neboť roste počet osob staršího věku. Pokles [[plodnost]]i s sebou přináší nejen snížení počtu dětí, ale v důsledku i snížení počtu mladých lidí.
Úmrtnost neboli také řečeno mortalita může být definována jako ukazatel, jenž vyjadřuje určitý počet zemřelých lidí v dané populaci s časovým intervalem k počtu osob určitého populačního celku v riziku (střední stav populace).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Výkladový slovník epidemiologické terminologie|url = https://books.google.cz/books?id=0TJaAgAAQBAJ&pg=PA107&dq=%C3%BAmrtnost&hl=cs&sa=X&ei=JZ-mVKW_CMjqaOfQgZAO&redir_esc=y#v=onepage&q=%C3%BAmrtnost&f=false|vydavatel = Grada Publishing|místo = Praha|datum vydání = 2005|autor = GÖPFERTOVÁ, Dana, Jan ŠEJDA a Zdeněk ŠMERHOVSKÝ|isbn = 80-274-1068-4|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref>


<nowiki> </nowiki>Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2013 zemřelo celkem 109 160 lidí. Z toho 55 098 byli muži a zbylých 54 062 činily ženy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Český statistický úřad|url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/780030F7AA/$File/13006714rf03.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2014|autor = Demografická příručka 2013|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref> Kdežto v roce 1989 bylo v České republice 127 747 úmrtí. Prodlužování života můžeme také vidět u postupně rostoucí se míry naděje dožití. Ta u mužů narozených v roce 1989 činila hodnotu 68 let a u žen 75 let. V roce 2013 se naděje dožití při narození ženy vystoupala ve věk 81 let, u mužů pak ve věk 75 let.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Český statistický úřad|url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD945/$File/3201814_0101.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2014|autor = Česká republika od roku 1989 v číslech: Vybrané demografické údaje (1989-2013)|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref>
Ze dvou zmíněných faktorů právě pokles [[plodnost]]i hraje v současné době nejvýznamnější roli.<ref>Weil, 1997</ref> Výrazný pokles celkové míry plodnosti v posledních padesáti letech je příčinou demografického stárnutí populace v nejvyspělejších zemích světa. Vzhledem k rychlé [[demografická revoluce|demografické revoluci]], k níž dochází v mnoha [[rozvojová země|rozvojových zemích]], bude v těchto zemích i proces demografického stárnutí populace pokračovat ještě rychlejším tempem než v zemích vyspělých.


<nowiki> </nowiki>Porodnost v České republice v roce 2013 dosáhla míry 106 751 živě narozených dětí. Chlapců se narodilo 54 702 a děvčat 52 049.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Český statistický úřad|url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/420031BBE9/$File/130069-14_4.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2014|autor = Vývoj obyvatelstva České republiky 2013: Porodnost a plodnost.|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref> Zde došlo naopak k snížení, neboť v roce 1989 bylo narozeno 128 356 živých dětí. Ovšem průměrný věk matky při narození dítě se zvyšuje, v roce 1989 ženy rodily nejčastěji ve věku 24,8 let, kdežto v roce 2013 už je průměrný věk matky 29,9 let. Roste věk i s početím prvního dítě, v roce 1989 bylo matkám prvorodičkám v průměru 22,5 let, v roce 2013 průměrný věk prvorodiček je 28,1 let.<ref name=":0" />
Je pravděpodobné, že za třicet let bude světová populace stárnout rychleji, než tomu je nyní.<ref>{{cite journal |url=http://www.nature.com/nature/journal/v451/n7179/full/nature06516.html |title=The coming acceleration of global population ageing |journal = [[Nature (journal)|Nature]] |first1= W. |last1 =Lutz |first2= W. |last2= Sanderson |first3= S. |last3= Scherbov |quote= The median age of the world’s population increases from 26.6&nbsp;years in 2000 to 37.3&nbsp;years in 2050 and then to 45.6&nbsp;years in 2100, when it is not adjusted for longevity increase. |date= 2008-02-07 |accessdate=8 October 2011 |volume=451 |issue=7179}}</ref> Jen málo zemí má však přehled o tom, zda se jejich staří obyvatelé ve svých „letech navíc“ těší dobrému zdraví či nikoliv. Takzvaná „komprese nemocnosti“ (angl. [[Compression of morbidity]]) znamená, že prodlužující se délka života je doprovázena i delší dobou prožitou v dobrém zdraví,<ref>{{cite journal |url= http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM198007173030304 |title= Aging, Natural Death, and the Compression of Morbidity |journal = [[The New England Journal of Medicine]] |first1= J. F. |last1 =Fries |quote= the average age at first infirmity can be raised, thereby making the morbidity curve more rectangular. |date= 1980-07-17 |doi=10.1056/NEJM198007173030304 |pmid=7383070 |volume=303 |issue=3 |pages=130–5}} </ref> zatímco v případě „expanze nemocnosti“ je tato délka prožita ve špatném zdraví. Další možnou situací je „dynamická rovnováha“.<ref>[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6919770 Manton, 1982]</ref> Toto jsou důležité informace, jimiž by vlády zemí měly disponovat, zejména pokud se délka lidského života bude trvale prodlužovat, jak tvrdí někteří vědci.<ref>{{cite journal |url= http://www.sciencemag.org/content/296/5570/1029.summary |title= Broken Limits to Life Expectancy |journal = [[Science (journal)|Science]] |first1= J. |last1 =Oeppen |first2= J. W. |last2= Vaupel |volume= 296 |issue=5570 |date= 2002-05-10 |doi=10.1126/science.1069675 |pmid=12004104}}</ref> Na získání dat tohoto druhu pracuje [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO), která provádí průzkumy týkající se zdraví i duševní pohody populace. Patří k nim například Světové šetření o zdraví a Výzkum v oblasti stárnutí a zdraví dospělé populace (angl. [[Study on Global Ageing and Adult Health]]). Do těchto průzkumů se zapojilo 308 tisíc respondentů starších osmnácti let a 81 tisíc respondentů ve věku nad 50 let ze 70 zemí světa.


<nowiki> </nowiki>Z výsledků tak můžeme říci, že docházíme k jevu, kdy starých lidí přibývá a napříč tomu se rodí méně dětí než kdysi.
==Stárnutí ve světě ==

==Budoucí vývoj obyvatelstva ve světě a v ČR==
Demografické stárnutí se bude v brzké budoucnosti týkat značného počtu států Evropy a Asie. Během následujících dvaceti let se mnoho evropských a asijských států dočká situace, kdy nejpočetnější věkovou skupinu obyvatelstva budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk obyvatel bude téměř 50 let.
Demografické stárnutí se bude v brzké budoucnosti týkat značného počtu států Evropy a Asie. Během následujících dvaceti let se mnoho evropských a asijských států dočká situace, kdy nejpočetnější věkovou skupinu obyvatelstva budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk obyvatel bude téměř 50 let.


Stárnutím obyvatelstva se na světové úrovni zabývá mimo jiné OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Podle zprávy OECD <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = OECD|url = http://www.oecd.org/employment/emp/34600619.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2005|autor = AgeingPopulations : HighTimeforAction. AgeingPopulations : HighTimeforAction|datum aktualizace = 2015-01-01}}</ref> je stárnutí obyvatelstva vidět na zvyšování poměru obyvatel ve věku 65 a více na obyvatele ve věku 20 – 64 let. V roce 2000 byl tento poměr průměrně v zemích Evropské Unie téměř 30 % a očekává se jeho nárůst v roce 2025 na 40 % a v roce 2050 dokonce 55 %. Podle této zprávy je vidět, že nejhorší bude situace v Japonsku. Přestože poměr obyvatelstva byl v roce 2000 srovnatelný s průměrem zemí [[Evropská unie|Evropské Unie]], do roku 2025 se očekává poměr lidí starších 65 let k lidem ve věku 20 – 64 let 50 % a do roku 2050 dokonce ještě vyšší (70 %). Oproti tomu populace ve Spojených státech amerických roste méně rapidně. V roce 2000 byl poměr 20 %. Do roku 2025 se nárůst předpokládá na 32 % a do roku 2050 na necelých 40 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = OECD|url = http://www.oecd.org/social/soc/31639461.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = |autor = ANTICIPATING POPULATION ANTICIPATING POPULATION AGEING AGEING –– CHALLENGES AND CHALLENGES AND RESPONSES RESPONSES|datum aktualizace = 2015-01-03}}</ref>
Ve většině vyspělých zemí (s výjimkou Spojených států) je v současné době plodnost pod úrovní generační obnovy, a k nárůstu počtu obyvatelstva tak dochází především vlivem imigrace a populační setrvačnosti způsobené předchozími silnými ročníky, které se nyní těší delší předpokládané délce života.


Podle Organizace spojených národů (OSN), která se tématem také zabývá, je stárnutí populace všudypřítomné, jedná se o celosvětový fenomén, přestože se různé země nacházejí v nejrůznějších fázích procesu a tempo změn se u jednotlivých zemí liší. Navíc také stárnutí nemá obdoby v lidské historii a má dalekosáhlé důsledky na mnoho aspektů lidského života.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = OSN|url = http://www.un.org/esa/population/publications/WPA2007/ES-English.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2007|autor = WorldPopulationAgeing|datum aktualizace = 2015-01-01}}</ref>
Z oněch přibližně 150 tisíc úmrtí, k nimž denně ve světě dochází, jde ve dvou třetinách případů o příčiny související s věkem.<ref name="doi10.2202/1941-6008.1011">{{cite journal | last = Aubrey D.N.J | first = de Grey | authorlink = Aubrey de Grey | title = Life Span Extension Research and Public Debate: Societal Considerations | journal = Studies in Ethics, Law, and Technology | volume = 1 | issue = 1, Article 5 | year = 2007 | url = http://www.sens.org/files/pdf/ENHANCE-PP.pdf | format = PDF | doi = 10.2202/1941-6008.1011 | accessdate = August 7, 2011}}</ref> V industrializovaných zemích je toto číslo mnohem vyšší – až 90 %.<ref name="doi10.2202/1941-6008.1011"/>


Stárnutí obyvatelstva se týká také České republiky. Očekává se, že tento proces nabere na intenzitě mezi lety 2011 – 2017, kdy silné poválečné ročníky přehoupnou přes hranici 65 let. V roce 2050 by se pak průměrný věk v ČR mohl pohybovat mezi 48 a 50 lety. Očekává se tak, že stárnutí obyvatelstva bude stěžejním rysem populačního vývoje v České republice.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Český statistický úřad.|url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2004|autor = Projekce obyvatelstva České republiky|datum aktualizace = 2015-01-01}}</ref>
==Sociální politika==
Stárnutí populace má výrazný dopad na ekonomickou sféru. Starší lidé mají v přepočtu na osobu našetřeno více, než mladí, ale méně utrácejí za [[spotřební zboží]]. Z určitých podmínek (v závislosti na tom, ve které věkové kategorii k těmto změnám dochází) tak demografické stárnutí může vést k nižším [[úroková sazba|úrokovým sazbám]], nižší [[inflace|inflaci]] a z ní vyplývajícím pozitivním ekonomickým důsledkům. Někteří ekonomové (například v Japonsku), poukazují zejména na možnost technologizace a rozvoje automatizace, aniž by se tím současně zvýšila nezaměstnanost.


== Dopady na sociální politiku ==
Nicméně stárnutí populace s sebou přináší také vyšší výdaje, z nichž některé jsou kryty z veřejných financí. Finančně nejnáročnější je v současné době v mnoha zemích oblast [[zdravotnictví]]; v souvislosti se stárnutím populace se náklady na zdravotní péči obyvatel nepochybně značně navýší. Vlády se tak budou nuceny rozhodovat mezi zvýšením daní a snížením podílu státu na úhradě zdravotní péče. Některé současné studie ale ukazují, že zvýšení nákladů na zdravotnictví je způsobeno především zvyšováním cen léků a práce lékařů a také častějším použitím diagnostických přístrojů u pacientů všech věkových kategorií, a stárnutí populace na něj tedy nemá takový zásadní vliv, jak se často tvrdí.<ref>{{cite web|author=Wednesday, March 20, 2013 5:50 AM EDT Facebook Twitter RSS |url=http://www.thestar.com/opinion/editorialopinion/2011/09/13/dont_blame_aging_boomers.html |title=Don’t blame aging boomers &#124; Toronto Star |publisher=Thestar.com |date=2011-09-13 |accessdate=2013-03-20}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www2.canada.com/windsorstar/news/editorial/story.html?id=19c8adcf-c1f7-4508-9571-9b6e753427a2 |title=Don't blame the elderly for health care costs |publisher=.canada.com |date=2008-01-30 |accessdate=2013-03-20}}</ref><ref>{{cite web|url=http://umanitoba.ca/outreach/evidencenetwork/aging-population/agingmore1 |title=AgingMore1 &#124; Evidence Network |publisher=Umanitoba.ca |date= |accessdate=2013-03-20}}</ref><ref name="ccsenet1">{{cite web|url=http://ccsenet.org/journal/index.php/res/article/view/6185/6270 |title=The Impact of the European Policies on the New Skills for the New Jobs &#124; Maniscalco &#124; Review of European Studies |publisher=Ccsenet.org |date= |accessdate=2013-03-20}}</ref>
Nejvýznamnější dopad bude mít stárnutí populace na důchodovou politiku, neboť počet seniorů stále roste (v roce 2012 16 % české populace) a důsledkem toho bude i to, že bude přibývat více nároků na [[starobní důchod]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Český statistický úřad|url = http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul:_starnuti_obyvatel_ceske_republiky_prezentace20120131|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2012|autor = Kulatý stůl: Stárnutí obyvatel České republiky.|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref>

Demografické studie uvádějí, že míra závislosti u starších lidí bude v roce 2050 až ztrojnásobená oproti nynější situaci. Což znamená, že na necelého 1,5 člověka v ekonomicky aktivním věku bude připadat jedna osoba starší věku 65 let, to je významný rozdíl v porovnání s rokem 2003, kdy připadalo cca 5 osob v ekonomicky aktivním věku na jednoho člověka ve věku nad 65 let. Mladé generace se tak budou muset potýkat např. s očekávanými většími výdaji, které v roce 2050 mohou dosáhnout až hranice 15 % HDP, na starobní důchody. Avšak zvýšení veřejných výdajů bude nutné např. ve zdravotní péči a v jiných oblastech.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = OECD|url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/1028/Starnuti_CR.pdf|vydavatel = MPSV|místo = |datum vydání = 2004|autor = Stárnutí a politika zaměstnanosti: České republika.|isbn = 80-86552-97-7|datum aktualizace = 2015-01-02}}</ref>


==Odkazy==
==Odkazy==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references/>[[Kategorie:Demografie]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.helpage.org/download/50af6e9c8f44b HelpAge International and UNFPA: Ageing in the 21st Century – A Celebration and A Challenge report (2012)]
* [http://www.helpage.org/global-agewatch/ Global AgeWatch] – website providing latest data, trends and response to global population ageing
*[http://www.aarpinternational.org/journal/ AARP International: The Journal] – a quarterly international policy publication on global aging (2010)
*[[Deloitte]] study (2007) – [http://www.deloitte.com/dtt/article/0,1002,cid%253D149921,00.html Serving the Aging Citizen]
*[http://www.covive.be/index.php?pg=15 CoViVE Consortium Population Ageing in Flanders and Europe]
*[http://www.un.org/esa/socdev/ageing UN Programme on Ageing]
*[http://www.gapminder.org/downloads/presentations/human-development-trends-2005.html Human Development Trends 2005 Presentation on UN Human Development Report 2005]
*David N. Weil. 2006. Population Aging. {{PDFlink|[http://www.brown.edu/Departments/Economics/Papers/2006/2006-09_paper.pdf PDF]|59.8&nbsp;KB}}
* Jill Curnow. 2000. Myths and the fear of an ageing population {{PDFlink|[http://www.population.org.au/media/pub/ageingmyths.pdf PDF]|65.6&nbsp;KB}}
* Judith Healy. 2004. The benefit of an ageing population {{PDFlink|[http://www.tai.org.au/documents/dp_fulltext/DP63.pdf PDF]|215&nbsp;KB}} (link permission and copyright see discussion page)
* [http://umanitoba.ca/outreach/evidencenetwork/aging-population Aging Population and Its Potential Impacts]
* [https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:tDZAJPB8kGEJ:www.infc.gc.ca/altformats/pdf/rs-rr-2008-02-eng.pdf+Infrastructure+Canada.+Population+aging+and+public+infrastructure:+A+literature+review+of+impacts+of+demographic+aging&hl=en&gl=ca&pid=bl&srcid=ADGEEShX6TETEpcNVHYQ0kgZYYfJ1kt5FUf5e2X7QNqs9J04mzdRUp0uaD-rAkbRKB0B7UIbx3ZOr8XKh0Ku-dzADpvP19ThIn3ZsjiuSIjAMQnnPLMOTb68F5I1IR0VrNuSfTOZrfGl&sig=AHIEtbSnOdEtqu3S12wU6Ep7S_hM8isLog Population Aging and Public Infrastructure in Developed Countries]

[[Kategorie:Demografie]]

Verze z 16. 1. 2015, 00:53

Obecný přehled

Stárnutí populace je jev, který spočívá ve zvyšování podílu starých lidí v populaci. Příčinou tohoto jevu je demografická revoluce a konkrétně potom pokles porodnosti a současně prodlužování naděje dožití (tzv. střední délka života). Stárnutí populace se měří za pomoci indexu stáří (is), což je podíl postreprodukční (P50+) a dětské složky (P0-14) obyvatelstva uváděný v procentech.

Důvodem zájmu o sledování stárnutí populace jsou sociální a ekonomické důsledky tohoto jevu, protože dochází ke zvýšení podílu ekonomicky neaktivních osob v populaci. Opakem je proces mládnutí populace, které je způsobeno převážně zvýšením úrovně porodnosti.[1]

Porodnost a Úmrtnost

Úmrtnost neboli také řečeno mortalita může být definována jako ukazatel, jenž vyjadřuje určitý počet zemřelých lidí v dané populaci s časovým intervalem k počtu osob určitého populačního celku v riziku (střední stav populace).[2]

Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2013 zemřelo celkem 109 160 lidí. Z toho 55 098 byli muži a zbylých 54 062 činily ženy.[3] Kdežto v roce 1989 bylo v České republice 127 747 úmrtí. Prodlužování života můžeme také vidět u postupně rostoucí se míry naděje dožití. Ta u mužů narozených v roce 1989 činila hodnotu 68 let a u žen 75 let. V roce 2013 se naděje dožití při narození ženy vystoupala ve věk 81 let, u mužů pak ve věk 75 let.[4]

Porodnost v České republice v roce 2013 dosáhla míry 106 751 živě narozených dětí. Chlapců se narodilo 54 702 a děvčat 52 049.[5] Zde došlo naopak k snížení, neboť v roce 1989 bylo narozeno 128 356 živých dětí. Ovšem průměrný věk matky při narození dítě se zvyšuje, v roce 1989 ženy rodily nejčastěji ve věku 24,8 let, kdežto v roce 2013 už je průměrný věk matky 29,9 let. Roste věk i s početím prvního dítě, v roce 1989 bylo matkám prvorodičkám v průměru 22,5 let, v roce 2013 průměrný věk prvorodiček je 28,1 let.[4]

Z výsledků tak můžeme říci, že docházíme k jevu, kdy starých lidí přibývá a napříč tomu se rodí méně dětí než kdysi.

Budoucí vývoj obyvatelstva ve světě a v ČR

Demografické stárnutí se bude v brzké budoucnosti týkat značného počtu států Evropy a Asie. Během následujících dvaceti let se mnoho evropských a asijských států dočká situace, kdy nejpočetnější věkovou skupinu obyvatelstva budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk obyvatel bude téměř 50 let.

Stárnutím obyvatelstva se na světové úrovni zabývá mimo jiné OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Podle zprávy OECD [6] je stárnutí obyvatelstva vidět na zvyšování poměru obyvatel ve věku 65 a více na obyvatele ve věku 20 – 64 let. V roce 2000 byl tento poměr průměrně v zemích Evropské Unie téměř 30 % a očekává se jeho nárůst v roce 2025 na 40 % a v roce 2050 dokonce 55 %. Podle této zprávy je vidět, že nejhorší bude situace v Japonsku. Přestože poměr obyvatelstva byl v roce 2000 srovnatelný s průměrem zemí Evropské Unie, do roku 2025 se očekává poměr lidí starších 65 let k lidem ve věku 20 – 64 let 50 % a do roku 2050 dokonce ještě vyšší (70 %). Oproti tomu populace ve Spojených státech amerických roste méně rapidně. V roce 2000 byl poměr 20 %. Do roku 2025 se nárůst předpokládá na 32 % a do roku 2050 na necelých 40 %.[7]

Podle Organizace spojených národů (OSN), která se tématem také zabývá, je stárnutí populace všudypřítomné, jedná se o celosvětový fenomén, přestože se různé země nacházejí v nejrůznějších fázích procesu a tempo změn se u jednotlivých zemí liší. Navíc také stárnutí nemá obdoby v lidské historii a má dalekosáhlé důsledky na mnoho aspektů lidského života.[8]

Stárnutí obyvatelstva se týká také České republiky. Očekává se, že tento proces nabere na intenzitě mezi lety 2011 – 2017, kdy silné poválečné ročníky přehoupnou přes hranici 65 let. V roce 2050 by se pak průměrný věk v ČR mohl pohybovat mezi 48 a 50 lety. Očekává se tak, že stárnutí obyvatelstva bude stěžejním rysem populačního vývoje v České republice.[9]

Dopady na sociální politiku

Nejvýznamnější dopad bude mít stárnutí populace na důchodovou politiku, neboť počet seniorů stále roste (v roce 2012 16 % české populace) a důsledkem toho bude i to, že bude přibývat více nároků na starobní důchod.[10]

Demografické studie uvádějí, že míra závislosti u starších lidí bude v roce 2050 až ztrojnásobená oproti nynější situaci. Což znamená, že na necelého 1,5 člověka v ekonomicky aktivním věku bude připadat jedna osoba starší věku 65 let, to je významný rozdíl v porovnání s rokem 2003, kdy připadalo cca 5 osob v ekonomicky aktivním věku na jednoho člověka ve věku nad 65 let. Mladé generace se tak budou muset potýkat např. s očekávanými většími výdaji, které v roce 2050 mohou dosáhnout až hranice 15 % HDP, na starobní důchody. Avšak zvýšení veřejných výdajů bude nutné např. ve zdravotní péči a v jiných oblastech.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. [Online]. 
  2. ↑ GÖPFERTOVÁ, Dana, Jan ŠEJDA a Zdeněk ŠMERHOVSKÝ. Výkladový slovník epidemiologické terminologie [online]. Praha: Grada Publishing, 2005, rev. 2015-01-02. Dostupné online. ISBN 80-274-1068-4. 
  3. ↑ Demografická příručka 2013. Český statistický úřad [online]. 2014, rev. 2015-01-02. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Česká republika od roku 1989 v číslech: Vybrané demografické údaje (1989-2013). Český statistický úřad [online]. 2014, rev. 2015-01-02. Dostupné online. 
  5. ↑ Vývoj obyvatelstva České republiky 2013: Porodnost a plodnost. Český statistický úřad [online]. 2014, rev. 2015-01-02. Dostupné online. 
  6. ↑ AgeingPopulations : HighTimeforAction. AgeingPopulations : HighTimeforAction. OECD [online]. 2005, rev. 2015-01-01. Dostupné online. 
  7. ↑ ANTICIPATING POPULATION ANTICIPATING POPULATION AGEING AGEING –– CHALLENGES AND CHALLENGES AND RESPONSES RESPONSES. OECD [online]. Rev. 2015-01-03. Dostupné online. 
  8. ↑ WorldPopulationAgeing. OSN [online]. 2007, rev. 2015-01-01. Dostupné online. 
  9. ↑ Projekce obyvatelstva České republiky. Český statistický úřad. [online]. 2004, rev. 2015-01-01. Dostupné online. 
  10. ↑ Kulatý stůl: Stárnutí obyvatel České republiky. Český statistický úřad [online]. 2012, rev. 2015-01-02. Dostupné online. 
  11. ↑ Stárnutí a politika zaměstnanosti: České republika. OECD [online]. MPSV, 2004, rev. 2015-01-02. Dostupné online. ISBN 80-86552-97-7. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stárnutí_populace&oldid=12159259“