Zvole (tvrz, okres Šumperk)

Zvole je zaniklá tvrz ve stejnojmenné obci Zvole přibližně 5 km jihovýchodně od Zábřeha. Poprvé je uváděna v roce 1273 v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245–1281). Ten v ní vymezil územní pravomoci mohelnického rychtáře, pod něhož spadala i ves Zvole, uváděná v listinách jako Smola. Přibližně od dvacatých let 14. století se Zvole stala lénem olomouckých biskupů.

Tvrz stávala ve středu obce nedaleko dnešního kostela, v místech, kde bylo později budováno nové zdravotní středisko. Při jeho stavbě v letech 1975–1976 se tu také při kopání základů našly zlomky středověké keramiky, které je možno datovat do 14. až 15. století.

Historie

Zvolská tvrz byla sídlem zdejších vladyků. Od roku 1370 zde sídlil první známý vladyka – Václav ze Zvole. Stala se i rodištěm dvou pozdějších olomouckých biskupů. Prvním z nich byl Kuneš ze Zvole (1430–1434), který byl současně administrátorem pražského arcibiskupství a zúčastnil se jednání basilejského koncilu, kde usiloval o návrat Čechů pod vliv Říma. Na zpáteční cestě však v Ulmu umřel. Druhým biskupem byl Bohuslav ze Zvole (1454–1457), vynikající znalec kanonického práva. Zemřel ve Vídni a existuje podezření, že snad byl otráven svými náboženskými odpůrci. Pohřben byl v Olomouckém dómu.

Početný rod zvolských vladyků se v 15. století rozdělil na několik větví a vedle zvolského zboží, ke kterému patřilo kromě Zvole dalších pět okolních vsí a statků, získali Zvolští ze Zvole také např. Kolštejn (dnes Branná), Odry a další majetky. Dalším významným příslušníkem rodu byl Jan Zvolský ze Zvole, známý humanista a básník.

Někdy po roce 1500 získali zvolské léno páni ze Žerotína. V té době je také poprvé prokazatelně tvrz ve Zvoli připomínána. A to když v roce 1553 na ni tehdejší držitel léna Petr ze Žerotína zval k návštěvě svého švagra Půtu z Ludanic a na Rokytnici. V druhé polovině 16. století prodali Žerotínové zvolské zboží Marku z Weiczingu. Ten pak v roce 1564 prodal Zvoli se statky olomouckému biskupu Marku Khuenovi (1553–1565), který zvolské majetky natrvalo připojil k mírovskému biskupskému panství.

Zvolská tvrz tak přestala sloužit jako šlechtické sídlo a byla v 17. století přeměněna z části na panskou sýpku a z části v hájovnu. Později však byla celá stržena.

Bitva u Zvole

V období česko-uherských válek mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem byli vladykové ze Zvole příznivci uherského krále Korvína. A právě 1. října roku 1468 se odehrál jeden z konfliktů těchto válek – bitva u Zvole. Bitva se strhla na polích mezi obcemi Rájec a Zvole mezi českým královským vojskem, vedeným věrným straníkem Jiřího z Poděbrad Zdeňkem Kostkou z Postupic, a Matyášovou „černou rotou“, v jejímž čele stál hejtman Franc z Háje. Porážka českého vojska byla osudná nejen pro jeho velitele, který byl těžce zraněn a zemřel ještě téhož dne na Tunklově zábřežském zámku, ale i pro následný vývoj událostí v zemích koruny České.

Související články

Externí odkazy