Způsobilost k právním úkonům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Způsobilost k právním úkonům (někdy také nesprávně svéprávnost či plnoprávnost) je takový stav, kdy je fyzická osoba způsobilá vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Dle současné právní úpravy dochází ke vzniku způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu dovršením zletilosti.

Fyzické osobě může být způsobilost k právním úkonům soudem omezena nebo odňata v plném rozsahu, avšak jen z důvodů stanovených zákonem (duševní porucha, nadměrné užívání alkoholu nebo omamných prostředků či jedů)

Zletilost se nabývá dovršením osmnáctého roku věku nebo uzavřením manželství mezi šestnáctým a osmnáctým rokem. Manželství tímto způsobem je možno uzavřít jen v případě těhotenství a s přivolením soudu. Zletilost nabytá uzavřením manželství před 18. rokem života se neztrácí ani zánikem nebo prohlášením manželství za neplatné.

[editovat] Právní úprava

• § 8sq. zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

Související články obsahuje Portál Právo