Zápalník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zápalník integrovaný s kohoutem revolveru Smith & Wesson Model 13
Jehlový zápalník moderní pistole s vratnou pružinou

Zápalník je součástka bicího ústrojí ručních palných zbraní. Při výstřelu úderník narazí na zápalník a ten přenese úder na zápalku náboje. [1] [2]

Konstrukce zápalníku[editovat | editovat zdroj]

Místo, kterým zápalník udeří do zápalky náboje se nazývá hrot zápalníku. Musí jít o malou plochu, ale zároveň hrot zápalníku nesmí zápalku prorazit. Úkolem hrotu je promáčnout dno zápalky ke kovadlince tak, aby došlo k zažehnutí. Pro náboje se středovým zápalem se obvykle používá půlkulatý hrot. Příkladem výjimky jsou pistole Glock. Pro náboj s okrajovým zápalem, například .22 Long Rifle se používá většinou hrot pravoúhlý.

Vzdálenost o kterou se hrot zápalníku vysune je důležitý údaj související s konstrukcí nábojů a zápalek. Následující tabulka ukazuje doporučené hodnoty pro lovecké zbraně podle předpisů v Rakousku. [2]

Zbraň: Přečnívání zápalníku [v mm]
opakovací kulovnice 1,3-1,6
brokovnice hamrleska 1,4-1,6
kohoutová brokovnice 1,7-1,9
samočinné brokovnice 1,7-2,0

Spojení zápalníku s úderníkem[editovat | editovat zdroj]

U některých konstrukcí zbraní bývá zápalník spojen s úderníkem. V tomto případě jde o úderník s integrovaným zápalníkem (nebo jen úderník se zápalníkem). Tento princip je použit například u pistolí Glock. Používání pojmu úderník se zápalníkem nebývá v některých pramenech důsledné. Někteří autoři používají jen pojem zápalník a v jiných zdrojích je použit pro stejnou součástku pojem úderník. Zápalník jako samostatná součástka je použit například v pistoli CZ 75, nebo u útočné pušky Samopal vzor 58.

Identifikace zbraně[editovat | editovat zdroj]

Hrot zápalníku zanechává při úderu na dno zápalky (respektive dno nábojnice u střeliva s okrajovým zápalem) stopu, podle které může být prováděna idetifikace zbraně ve které byla použita zkoumaná nábojnice. V principu jde o porovnání otisků mikro-nerovností vzniklých na povrchu hrotu zápalníku při výrobě. [3]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Faktor, Z. , Lankaš, K.: Rukověť loveckého střelectví, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982, 07-010-82
  2. a b Faktor, Z. : Lovecké zbraně a střelivo, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1972, 07-036-72
  3. PLANKA, Bohumil; A KOLEKTIV. Kriminalistická balistika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Pavel Čeněk, 2010. 660 s. ISBN 978-80-7380-036-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Úderník

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]