Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště 2

Umístění	Materiál typ	Datum	Galerie	Popis a reference
Bavorovice (Q37002265)	zděná	1750 18. stol.	Kategorie „Boží muka (Bavorovice)“ na Wikimedia Commons	Rozebrána a znovu postavena při stavbě silnice, odstraněna římsa oddělující dřík od kaplice. Při další opravě (kolem roku 2008) byla zachována podoba bez římsy.
Č. Budějovice Rudolfovská		1575 ~1575		Tzv. Bílá boží muka. Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.^[1]
Č. Budějovice Lidická × Mánesova (Q105836187)	kamenná sloup	1602 <1602	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Lidická)“ na Wikimedia Commons	Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665)^[2] a prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka.^[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století. S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883–1890). Další osud není znám, nedochovala se.^[2]
Č. Budějovice Plavská	kamenná	1575 <1575		Historické prameny z roku 1575 zmiňují boží muka v polích mezi cestami do Rožnova a Roudného. Zanikla.^[1]
Č. Budějovice Pražská 961/81 (Q36859861)	kamenná toskánský sl.	1692	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons	Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.^[1]
Č. Budějovice K. Světlé 2238/2 (Q36859809)	kamenná toskánský sl.	1675 2. pol. 17. stol.	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons	Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice,^[1] po roce 2009 odcizená.^[2]
Č. Budějovice Pražská 773/93 (Q105763827)	kamenná sloup	1599 ≤16. stol.	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, U Trojice)“ na Wikimedia Commons	Zanikla po roce 1953.^[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.^[2]
Č. Budějovice Plavská 2166/3 (Q105724922)	kamenná toskánský sl.	1614 <1614	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons	U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Boží muka existovala ještě v roce 1911.^[3] Zanikla. Z dostupných pramenů není zřejmé, zda nejsou totožná s božími muky vzniklými před rokem 1575 (výše).
Č. Budějovice K. Šafáře 225/35 (Q86838708)	kamenná pilíř	?	Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35“ na Wikimedia Commons	Pravděpodobně novodobá.
Č. Budějovice Čéčova 671/2 (Q36859834)	zděná přechodná	?	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons	Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.^[1]
Č. Budějovice Krčínova 1105/20 (Q105710463)	zděná	1760 ≤1760	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons	Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
Č. Budějovice Rudolfovská 1980	zděná	1995		V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík.^[1]
Č. Budějovice V Oblouku 627/26 (Q96068876)	zděná neoddělená	?		Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.
Dehtáře (Q37171768)	zděná	1825 1. pol. 19. stol.	Kategorie „Boží muka (Dehtáře)“ na Wikimedia Commons
Dobrkovská Lhotka náves (Q37173924)	kamenná stéla	1769		Barokní až rokoková boží muka neobvyklého provedení. Vyobrazena Svatá Trojice.
Dolní Miletín (Q37177188)	kamenná toskánský sl.	1738	Kategorie „Boží muka (Dolní Miletín)“ na Wikimedia Commons
Hosín (Q37289264)	zděná přechodná	1825 1. pol. 19. stol.	Kategorie „Column shrine (Hosín)“ na Wikimedia Commons
Hrdějovice (Q104738986)	zděná		Kategorie „Column shrine (Hrdějovice)“ na Wikimedia Commons
Hůry (Q98834715)	kamenná pilíř		Kategorie „Column shrine (Hosín)“ na Wikimedia Commons
Olešnice Kostelík (Q106190878)	kamenná	1904	Kategorie „Column shrine (Olešnice-Kostelík)“ na Wikimedia Commons	Na poutním místě Kostelík v místě zaniklého lesního kostelíku / kaple. Netypické provedení se zkráceným pilířem doplněným dekorativními sloupky a rozměrnou kaplicí kombinující pseudogotické a pseudorománské prvky a nesoucí obraz Panny Marie s Kristem.
Pištín náves (Q38047835)	zděná	1866	Kategorie „Column shrine in Pištín“ na Wikimedia Commons	Nezvyklé provedení s neogotickými prvky.
Týn nad Vltavou soutok (Q38035291)	zděná	1750 ~1750	Kategorie „Column shrine at the Lužnice-Vltava confluence“ na Wikimedia Commons	Boží muka s výklenky v dříku. Vznik může souviset s válkami o rakouské dědictví.
Zahájí (Q38229385)	kamenná pilíř	1550 16. stol.	Kategorie „Boží muka Černá kaplička (Zahájí)“ na Wikimedia Commons	U božích muk zvaných Černá kaplička je pohřbeno 15 důstojníků a 193 vojínů francouzské armády, kteří padli v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742.
Zahájí (Q105003796)	kamenná pilíř			U poškozených božích muk upravených na křížek je pohřbeno 197 rakouských vojáků, kteří padli v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742.
Zahájí (Q105003801)	zděná	1775 2. pol. 18. stol.	Kategorie „Boží muka (Zahájí)“ na Wikimedia Commons	Boží muka při silnici na Olešnici u někdejšího rozcestí mohla vzniknout v reakci na bitvu u Zahájí. V jejich okolí jsou pohřbeni tři vojáci z období druhé světové války.
Záluží (Q38229385)	kamenná stéla	1853		Provedení po vzoru božích muk v Dobrkovické Lhotce.

Typy

kamenná
- sloup(k)ová – dřík s kruhovým průřezem
  - toskánský sloupek – relativně tenký sloupek, který se zhruba od poloviny k vrcholu zužuje
- pilíř(k)ová – dřík s pravoúhlým nebo osmiúhelníkovým průřezem
- tesaná výklenková kaple – přechod k výklenkové kapli, potlačený dřík, zdůrazněná hlavní nika
- stélová – kaplice v podobě zdobené stély
zděná
- s vysazenou kaplicí – kaplice hmotou přesahuje dřík
- s neoddělenou kaplicí – kaplice není od pilíře žádným způsobem (římsou, deskou…) oddělena
- s potlačenou funkcí kaplice – niky kaplice jsou jen naznačené nebo neexistují, funkci zastávají niky ve dříku
- přechodná – s hlavní nikou ve dříku či více nikami nad sebou (přechod k výklenkové kapli)
  - trojboká – s trojúhelníkovou základnou, niky mohou být nahrazeny malbami
kombinovaná – kombinující zděné a kamenné tesané prvky
- Marradasky – složená z tesaných kamenný dílců

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
↑ ^a ^b ^c ^d PALOUŠOVÁ, Zdenka. Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě. České Budějovice: NPÚ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-85033-17-5. S. 158-161.
↑ KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

[ksk-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.

[kamenna-2] PALOUŠOVÁ, Zdenka. Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě. České Budějovice: NPÚ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-85033-17-5. S. 158-161.

[heimatbuch-3] KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)

[1]

[2]

[3]