Wikipedista:Miskov 140427/Pískoviště
Digitální propast (Digital divide) vyjadřuje propast mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím (jako internet) a těmi, kteří tento přístup nemají. Jedná se o ekonomickou a sociální nerovnost mezi skupinami osob v dané populaci, která úzce souvisí s přístupem, užitím a znalostí informačních a komunikačních technologií (ICT).
Jan van Dijk ve své knize The Network Society (původní nizozemské vydání z roku 1991) představil koncept síťové společnosti a tento koncept rozšířil pojmem digitální propast v knize The Deepening Divide, Inequality in the Information Society.[1][2] Přenesl pozornost od fyzických bariér komunikace k rozdílům ve schopnostech a dovednostech uživatelů (mediální gramotnost, informační gramotnost).
Digitální propast v různých státech se může vztahovat k jednotlivcům, domácnostem či k obchodním a geografickým oblastem, obvykle na rozdílných úrovních v socioekonomických nebo jiných demografických kategoriích. Propast mezi různými zeměmi a regiony světa je označována jako globální digitální propast, a to z hlediska technologické vyspělosti rozvojových a rozvinutých zemí v mezinárodním měřítku.
Globální digitální propast[editovat | editovat zdroj]
Řada autorů se zmiňuje také o globální digitální propasti (Global digital divide), která existuje na státní úrovni. Světové mezinárodní organizace jako UNESCO, Evropská unie a OECD na tento problém ustavičně poukazují.[4][5] Průzkumy týkající se rozšíření internetu po světě naznačují velké rozdíly mezi jednotlivými světovými regiony. Vede Severní Amerika a západní Evropa s Austrálií. Západní země vlastní většinu informačních technologií a prostředků. Přes internet se zde operuje s obrovským množstvím kapitálu a finančních toků a tento objem se pořád zvyšuje. Naopak země třetího světa jsou na tom o poznání hůře, velká část obyvatel například zatím vůbec do kontaktu s technologiemi ani neměla možnost přijít nebo jen velmi omezeně (např. i kontakt s televizí, telefonem atd.). Nejpomaleji se pokrok rozmáhá v Africe, hlavně v subsaharských zemích.[6]
Okolnosti vzniku digitální propasti[editovat | editovat zdroj]
Okolnosti vzniku digitální propasti souvisí s ekonomickým rozvojem země. Ale kromě ekonomického rozvoje záleží také na lidském kapitálu, výši poplatků za internet, technickém vybavení a také na technických dovednostech, na úrovni vzdělání a jazykových znalostech. Přístup k internetu a práce s ním se liší také v souvislosti s povoláním, vzděláním, pohlavím a věkem (např. nižší míra využití internetu manuálně pracujícími). Použití technologií je vzájemně propojené. Takže tam, kde například není běžně rozšířený ani telefon, bychom těžko hledali rozšířené připojení k internetu. Chudé země, které jsou vyloučeny z informačních a komunikačních toků internetu, většinou ani nedisponují širokým rozšířením masových médií jako televize nebo tištěná média.
Rozdíly tak mohou vznikat mezi občany vyspělých průmyslových států a mezi občany zemí třetího světa, kde je možnost přístupu k internetu minimální. V lokálním měřítku pak nastávají rozdíly mezi více a méně vzdělanými lidmi, mezi lépe a hůře finančně zajištěnými atd. Internet tak může působit jako nástroj pro vytváření sociální nerovnosti. Lidé, kteří jeho služby využívají, těží z jeho pozitiv. Mohou přes něj nakupovat, komunikovat, číst zprávy nebo třeba platit v bance. V době, kdy je email samozřejmostí, se mnoho služeb přesouvá na síť. Ti, kteří internet nemají nebo ho neumí používat, přicházejí o řadu možností, což je znevýhodňuje. Fenomén digitální propasti tak může způsobit jejich vyloučeni ze společnosti.[7]
Vývoj a řešení problému[editovat | editovat zdroj]
Pesimisté se domnívají, že nové technologie sociální situaci nevyřeší, že mají spíše tendenci kopírovat sociální nerovnost a posilovat status quo. Podle názoru optimistů se tento rozdíl srovná postupně časem, je to tedy dočasná záležitost.[8][9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Van Dijk, Jan. The Network Society: Social Aspects of New Media. 2. vydání. London: SAGE Publications, 2006. ISBN 1-4129-0868-X. Dostupné také online z: http://m.friendfeed-media.com/7392e7f75369435f86fd59e00cd043297ab2f8be
- ↑ Van Dijk, Jan. The Deepening Divide: Inequality in the Information Society. London: SAGE Publications, 2005. ISBN 1-4129-0403-X.
- ↑ "Percentage of Individuals using the Internet 2000-2012", International Telecommunications Union (Geneva), červen 2013.
- ↑ OECD. Understanding the Digital Divide [online]. Francie: OECD Publications, 2005. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/38/57/1888451.pdf
- ↑ Juhász, Lilla. The information strategy of the European Union. In: Pintér, Róbert (ed.). Information Society: From Theory to Political Practice. Budapest: Gondolat Kiadó, 2008, s. 132.
- ↑ Norris, Pippa. Digital Divide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001.
- ↑ Crossman, Ashley. Sociology Of The Internet. About.com. [Online] http://sociology.about.com/od/Disciplines/a/Sociology-Of-Internet.htm
- ↑ DiMaggio, Paul; Hargittai, Eszter. From 'Digital Divide' to 'Digital Inequality': Studying Internet as Penetration Increases. (Working Paper #15). Princeton: Center for Arts and Cultural Policy Studies, 2001.
- ↑ Selwyn, Neil. Reconsidering political and popular understandings of the digital divide. In: New Media and Society. London: SAGE Publications, 2004, Vol. 6 (3), s. 341-362.