Wikipedista:Mirodragan/Duálně rezonanční model

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teorie strun
Základní objekty
Poruchové teorie
Neporuchové výsledky
Fenomenologie
Matematika
Související pojmy
Teoretikové
Historie  · Slovník

Duálně rezonanční modely vznikly v počátku výzkumu teorie strun (v letech 1968-1974) jako teorie S-matic silné interakce.

Modely bylo založeny na pozorování toho, že amplitudy pro s-kanály rozptylů se přesně shodují s amplitudou pro t-kanály rozptylu mezi mezony a také s Reggeho trajektorií. Začalo to v roce 1968 modelem Eulerovy beta funkce Gabriele Veneziana pro amplitudy rozptylu částic, které mají tu vlastnost, že je s-t přechod symetrický a vykazuje duality mezi popisem ve smyslu Reggeho pólů nebo rezonancí.

Venezianův model byl brzy zobecněn na rozptyl N-částic Leonardem Susskindem, Holgerem Nielsenem a Yoichirem Nambuem, kteří nezávisle na sobě poskytli fyzikální interpretaci ve smyslu nekonečného počtu jednoduchých harmonických oscilátorů popisujících pohyb rozšířené jednorozměrné struny a z toho plyne název teorie strun.

Bylo provedeno mnoho pokusů o vytvoření realističtějších modelů duální rezonance, ale hlavním výsledkem těchto pokusů bylo vytvoření modelu Neveua-Schwarze a Ramondova modelu pro mezony a fermiony. Oba modely se později ukázaly jako různé části stejného modelu. Neveu-Schwarzův model stále obsahoval tachyon, který byl v roce 1976 díky GSO eliminován. Navíc nesprávně popisoval vlastnosti skutečných pionů.

V roce 1974 vědecká komunita ztratila zájem o výzkum těchto modelů a hlavním těžištěm teoretického výzkumu se stala kvantová chromodynamika.


Poznámka[editovat | editovat zdroj]

GSO - je zkratka pro skupinu fyziků Ferdinanda Gliozziho, Joëla Scherka a Davida Olive, kteří se zabývali vytvořením konzistentní teorie superstrun.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRAMPTON, Paul. Dual Resonance Models. [s.l.]: Frontiers in Physics, 1974. ISBN 0-8053-2581-6. 
  • DI VECCHIA, Paolo. String Theory and Fundamental Interactions – Gabriele Veneziano and Theoretical Physics: Historical and Contemporary Perspectives. Příprava vydání Maurizio Gasperini,Jhan Maharana. Berlín: Springer, 2008. (Lecture Notes in Physics; sv. 737). Dostupné online. ISBN 978-3-540-74232-6. Kapitola The Birth of String Theory, s. 59–118. (anglicky)