Wikipedista:Barbora.simonovska/Pískoviště

Žena ve viktoriánské éře

Ženy ve Viktoriánském období

Ženy ve Viktoriánském období 1837-1901, kdy vládla královna Viktorie , měly velmi těžký život. Společnost se tehdy dělila na vyšší, střední a pracující vrstvu.

Dívky se vdávaly 18.-23. rokem. Od žen a dívek se očekávala naprostá zdrženlivost od pohlavního styku až do svatební noci. Nejdříve byly dívky uvedeny do společnosti a účastnily se několika plesů, na které musely chodit samozřejmě s doprovodem matky. Tím vyšlo najevo, že jsou připraveny na vdávání. Na plesech nesměly oslovovat ostatní muže, nýbrž musely čekat, až osloví někdo je, či jestli je někdo představí. Mohly si ale ovšem svého budoucího manžela vybrat. Jejich náklonnost jim dávaly najevo pomocí vějíře. Pokud ho stáhly, neměly o mládence zájem. Mládenci projevovali náklonnost tím, že dívky chodily navštěvovat k nim domů, samozřejmě za přítomnosti další osoby. Další projev náklonnosti byly procházky přírodou, kde muži mohli vzít slečny za ruku. Mohli spolu také hrát zamilované skladby na klavír. Poté přišly zásnuby a samotná svatba. Avšak se stávalo, že se dívky braly těhotné, aby zatajily porušení kodexu o sexuální abstinence tehdejší společnosti.

Muži měli daleko vyšší postavení než ženy, tudíž se ženy museli podřizovat mužům a to zejména sexuálně.

Sexuální život žen

Cílem pohlavního styku nebylo uspokojení partnerů, nýbrž zajištění potomstva. Sex se v tehdejší době považoval pouze jako proces k získání potomků a vůbec se nebraly ohledy na touhu manželů. Jak muže v roce 1883 nabádal americký metodista George W. Hudson: "je nutné si uvědomit, že pro ženu je představa sexu velice odporná, a tak by muž neměl urazit její ctnost tím, že s ní bude zacházet jako s hračkou sloužící k ukojení jeho chtíče." Ženy také byly nabádány, aby se při milostném aktu nehýbaly, jelikož by v manželovi mohly vyvolat dojem, že jsou "lehčí".

Existovalo i několik antikoncepčních prostředků, ale páry většinou používali metodu přerušovaného pohlavního styku či sexuální abstinenci. K dispozici byli kondomy, které používali zejména muži z vyšších vrstev ne kvůli antikoncepci, nýbrž k zabránění šíření pohlavních nemocí. I ženy ale vymysleli, jak zabránit početí. Aby zabránil průchod spermií, do vaginy si často zaváděli třeba houbu na nádobí, pesar velikosti ořechu či půlku citronu. Další pomůckou byli také octové poševní výplachy nebo antikoncepční spermicid. Ve společnosti se také šířili babské drby. Například ženám radili, ať nekýchají a nemluví po pohlavním styku .Všechny tyto antikoncepční prostředky byly odsuzovány lékaři a duchovními, kvůli zdraví žen a také jelikož věřili, že dítě bylo dar od Boha.

Další absurdní rady se ale týkaly i početí. Lidé věřili, že když budou partneři líní při milostném aktu, tak se jim narodí ošklivé dítě. Hodně bizarní viktoriánská pověra co se početí týče, je zajištění směru větru při aktu početí. Pokud vane vítr od severu, tak bude dítě silnější a temperamentnější, než když vítr fouká od východu. Tím, že žena porodila dítě se uplatnila jako právoplatná manželka a splnila tím svůj životní úkol. Vztah ženy k dítěti ale nebyl tak vlídný, jak jsme na to zvyklí nyní. Žena si od dítěte držela "odstup", kvůli vysoké úmrtnosti dětí v tak nízkém věku.

Vzhled žen

Ženy měli zvýrazněné obočí, výrazné líčení a stylově upravené vlasy. Ve viktoriánské Anglii se ale nalíčené ženy považovali za prostitutky. Po nástupu královny Viktorie na trůn nastal trend přirozeného líčení. Bílá pleť byla u žen velmi populární, jelikož to byl symbol bohatství. Dále byly oblíbené i kudrnaté vlasy. Ženy dávaly kleště do ohně a na ty pak namotávaly své vlasy. Rizikem bylo, že jim můžou vlasy uhořet, a tak mnohdy skončily plešaté. Tehdejší dámy chtěly být perfektní a používal i různé ´´stroje na nos´´ - kovová zařízení, která se připevňovala na obličej a stlačovala měkkou chrupavku nosu tak, aby byl menší nebo rovnější. Dokonce si měnily i zorničky. Ty musely být rozšířené a na to používaly kapky z jedovaté rostliny belladona. Na bělejší zuby používaly čpavek s vodou, což byla také nebezpečná záležitost. K odstranění chloupků používaly chlorid vápenatý nebo pastu z dřevěného popela. Jako v dnešní době, ženy chtěli být co nejhubenější a mít útlý pas. Proto začaly polykat tasemnice. Ty pozřely veškerou potravu, co žena snědla. Tasemnice dorůstaly délky 9 metrů, a tak ženy často zemřely na udušení.