Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Průlet meteoroidu atmosférou Země 13. října 1990
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články.
Děkuji všem, kdo přispěli svými názory zde i v recenzním řízení WPQ, i všem, kteří heslu dali svůj hlas. --Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 11. 2016, 21:43 (CET)[odpovědět]
Průlet meteoroidu atmosférou Země 13. října 1990[editovat | editovat zdroj]
Heslo jsem původně napsal pro anglickou Wikipedii a následně ho přeložil též pro Wikipedii českou, kde zatím má statut DČ. Prosím o zhlédnutí a posouzení. Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 10. 2016, 17:21 (CEST)[odpovědět]
Hlasování[editovat | editovat zdroj]
Hlasování bude ukončeno 28. listopadu 2016 v 19:36 SEČ. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 11. 2016, 19:36 (CET)[odpovědět]
Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
- Pro Pro --Jan Polák (diskuse) 14. 11. 2016, 20:10 (CET)[odpovědět]
- Pěkný článek. Čtu, a nenapadá mně, co bych dodal. --Jann (diskuse) 14. 11. 2016, 22:55 (CET)[odpovědět]
- Pro Pro Jistě. OJJ, Diskuse 16. 11. 2016, 06:10 (CET)[odpovědět]
- Pro Pro --Palu (diskuse) 22. 11. 2016, 11:31 (CET)[odpovědět]
- Pro Pro Za mne dobrý, jen dávám na zvážení, jestli ještě pak heslo krapet nevylepšit drobnostmi, viz níže diskusi. --Chmee2 (diskuse) 27. 11. 2016, 18:14 (CET)[odpovědět]
- Pro Pro Jako autor a navrhovatel. --Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 11. 2016, 19:28 (CET)[odpovědět]
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]
Ahoj, předně díky za pěkný článek a omlouvám se, že píši až nyní. Nicméně:
- nebylo by dobré do věty "hlásili nezávisle na sobě tři pozorovatelé komet, a sice Petr Pravec, Pavel Klásek a Lucie Bulíčková" dopsat, odkud/či kde ti pozorovatelé byli/se nacházeli? Předpokládám, že v ČR, což by bylo dobré tam jako informaci uvést. Je přeci podstatné, v jaké části světa byl ten průlet zaznamenán.
- Dobrá poznámka, ale tento údaj bohužel nebyl publikován, pravděpodobně proto (domnívám se), že vzhledem k existenci celooblohových fotografií jejich pozorování nebylo při žádných výpočtech použito a posloužilo jenom k upřesnění času události. Jediný zdroj z dostupných prací, který toto vizuální pozorování uvádí (aniž by ovšem zmínil místo), je článek J. Borovičky a Z. Ceplechy, ostatní zdroje se o něm nezmiňují :-( --Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
- Bolid byl zachycen na stanicích Červená hora a Svratouch opět bych navrhoval za to přidat v Česku bo tak něco. Bez klikání na ty názvy obcí netuším, v jakém státě jsou, i když samozřejmě to dle názvů tak trochu tuším :)
- Program také vypočítal zdánlivou jasnost tělesa - jaký program? Bylo by dobré být konkrétní.
- Upřesněno aspoň částečně. Název toho programu nebyl v práci uveden. --Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
- Jiří Borovička a Zdeněk Ceplecha z ondřejovské observatoře odhadli, vs. Výpočty publikovali čeští astronomové Pavel Spurný, Zdeněk Ceplecha a Jiří Borovička: proč jsou jedni vědci čeští a jednou nejsou? Co to sjednotit a buď to u obou vyhodit, nebo u obou dodat (což bych preferoval).
- Myslím, že aspoň jednou by to být uvedeno mohlo, ovšem opakovat dvakrát, že např. Jiří Borovička je český astronom, mi přijde zbytečné. Ze dvou výskytů jsem si úmyslně vybral ten, kde jsou uvedeni všichni tři (i když to je až druhý, nikoliv první výskyt). Pokud to nepovažuješ za velký problém, raději bych to z uvedeného důvodu ponechal takto. --Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
Jinak moc pěkný heslo, díky za něj! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 27. 11. 2016, 18:13 (CET)[odpovědět]
Diskuse[editovat | editovat zdroj]
Na NČ mi to přijde malinko krátké a málo referencí, ale důležité je, zda to obsahuje vše podstatné i méně podstatné a zobírá téma ze všech úhlů pohledu:
- Zamodřit (alespoň pah.) Velký denní bolid z roku 1972, takhle čtenář neví, co to je + typo (má být asi malé písmeno).
- Zamodřeno. Co se týká velkého písmena, tak nad tím jsem si taky lámal hlavu. Jediný odbornější zdroj, kde jsem viděl ten název použít v češtině, je Astronomický snímek dne na stránkách ČASu, ale tam je to jen v titulku a na začátku věty, takže to nám nepomůže. Když se podíváme na jiné podobné případy, tak například Tunguzský meteorit uvádějí různé zdroje jednou s velkým (např. zde, jindy s malým, pravděpodobně podle toho, jestli to berou jako název (velké) nebo jen jako popisný výraz (malé). Domnívám se, že Velký denní bolid z roku 1972 je spíše název, zvláště když jde o překlad anglického názvu 1972 Great Daylight Fireball. Ústav pro jazyk český sice neříká nic konkrétně o meteorech a meteoroidech, ale obecně o názvech astronomických těles říká: S velkým písmenem se píšou hvězdářské (astronomické) pojmy, mezi něž patří nebeská tělesa, souhvězdí a jejich části... Myslím, že meteoroidy patří mezi nebeská tělesa, tak jsem také zvolil velké písmeno. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 20:55 (CET)[odpovědět]
- tzv. + tj. - rozpis zkratky :)
- Jo, já vím, Wikipedie není z papíru. Jenže zrovna tyto dvě konkrétní zkratky mi přijdou i v elektronických textech (běžných i odborných) mnohem rozšířenější než původní nezkrácené výrazy, tak je také používám. Co myslíte? --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 13:15 (CET)[odpovědět]
- Když se to tu má rozepisovat. --OJJ, Diskuse 13. 11. 2016, 13:33 (CET)[odpovědět]
- Ok, o nic nejde. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 20:55 (CET)[odpovědět]
- Když se to tu má rozepisovat. --OJJ, Diskuse 13. 11. 2016, 13:33 (CET)[odpovědět]
- Jo, já vím, Wikipedie není z papíru. Jenže zrovna tyto dvě konkrétní zkratky mi přijdou i v elektronických textech (běžných i odborných) mnohem rozšířenější než původní nezkrácené výrazy, tak je také používám. Co myslíte? --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 13:15 (CET)[odpovědět]
- A jak byl velký?
- Dobrá připomínka, už jsme to diskutovali při nominaci na en.wiki. Velikost bohužel nikdo nepublikoval, asi to nepovažovali za důležité. Mohli bychom to sice zkusit vypočítat sami (vyjít ze známé hmotnosti, z nějaké obvyklé hustoty obyčejných chondritů, zjednodušeně předpokládat kulový tvar a dojdeme k nějakému možnému rozmezí průměru), ale to už se imo dostáváme na hranu vlastního výzkumu, zvláště když nemusel mít (a zřejmě ani neměl) kulový tvar. Kdybych na tu velikost ještě někde narazil, tak ji doplním. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 13:15 (CET)[odpovědět]
- Kdybych byl čtenář, tak by mě tahle informace zajímala a její absence by ve mě evokovala, že článek není kompletní. Proto bych tam očekával aspoň tu informaci, že velikost nikdo nepublikoval. Otázka ale je, jestli je taková neexistence triviálně doložitelná nebo jestli se tu můžeme domluvit na tom, že je to dostatečně doloženo všemi zdroji v článku. --Palu (diskuse) 22. 11. 2016, 11:30 (CET)[odpovědět]
- To je těžké: k tomu, že velikost nikdo nepublikoval, jsem dospěl vlastním výzkumem tak, že jsem prošel všechny zdroje, které jsem našel. Informaci, že "velikost nikdo nepublikoval" však také nelze žádným zdrojem doložit :-( --Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 11. 2016, 01:14 (CET)[odpovědět]
- Kdybych byl čtenář, tak by mě tahle informace zajímala a její absence by ve mě evokovala, že článek není kompletní. Proto bych tam očekával aspoň tu informaci, že velikost nikdo nepublikoval. Otázka ale je, jestli je taková neexistence triviálně doložitelná nebo jestli se tu můžeme domluvit na tom, že je to dostatečně doloženo všemi zdroji v článku. --Palu (diskuse) 22. 11. 2016, 11:30 (CET)[odpovědět]
- Dobrá připomínka, už jsme to diskutovali při nominaci na en.wiki. Velikost bohužel nikdo nepublikoval, asi to nepovažovali za důležité. Mohli bychom to sice zkusit vypočítat sami (vyjít ze známé hmotnosti, z nějaké obvyklé hustoty obyčejných chondritů, zjednodušeně předpokládat kulový tvar a dojdeme k nějakému možnému rozmezí průměru), ale to už se imo dostáváme na hranu vlastního výzkumu, zvláště když nemusel mít (a zřejmě ani neměl) kulový tvar. Kdybych na tu velikost ještě někde narazil, tak ji doplním. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 13:15 (CET)[odpovědět]
- Co mají podobné události společné s touto?
- V textu je popsané, co mají společného: První vědecky pozorovaný průlet meteoroidu, k němuž je současně československo-polský bolid přirovnáván, byl zaznamenán... nebo Údaje z pozorování obou bolidů (tj. i z pozorování toho našeho) pomohly vytvořit metodu výpočtu trajektorií podobných těles, jež byla později využita při výpočtu dráhy dalšího tečného bolidu, který proletěl 29. března 2006 nad Japonskem.
- Chybí mi literatura.
- Doplnil jsem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 13:15 (CET)[odpovědět]
Toť asi vše. --OJJ, Diskuse 6. 11. 2016, 16:49 (CET)[odpovědět]
Mohu posunout do hlasování? --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2016, 22:14 (CET)[odpovědět]
- Proč ne? Ale jak jsem říkal, dva dny jsem tu nebyl. OJJ, Diskuse 16. 11. 2016, 06:11 (CET)[odpovědět]