Waldviertelská železnice
Waldviertelské úzkorozchodné dráhy (německy Waldviertler Schmalspurbahnen) je síť tří úzkorozchodných železničních drah o rozchodu 760 mm, která má výchozí bod v dolnorakouském Gmündu. Původně však dráhy vycházely z dnešního nádraží České Velenice. Železniční provoz na této síti úzkorozchodných drah má dnes převážně turistický charakter. Denně jezdí v roce 2017 vlaky na obou tratích pouze v červenci a srpnu. Většina spojů je obsluhována motorovými vozy řady 5090. V jízdním řádu jsou ale vyznačeny dny, kdy jsou vlaky vedeny i jinými vozidly včetně parních lokomotiv. Všechny vlaky na této úzkorozchodné síti provozuje dopravce NÖVOG (Niederösterreichische Verkehrsorganisationsgesellschaft). Partnerskou úzkorozchodnou drahou jsou Jindřichohradecké místní dráhy. Obě úzkorozchodné dráhy spojuje nejen partnerství, ale i existující plán na jejich kolejové propojení.
Historie
Provoz waldvirtelských úzkorozchodných drah byl zahájen v roce 1900 na severní trati do Litschau. V roce 1902 byla otevřena první část jižní tratě, jejíž stavba byla technicky náročnější. V roce 1903 pak dosáhla i jižní větev své cílové stanice Groß Gerungs. Po rozdělení Gmündu na českou (České Velenice) a rakouskou část (Gmünd) v roce 1919 se nádraží úzkorozchodné dráhy ocitlo na české straně. Dne 20. 1. 1922 zahájilo provoz nádraží v Gmündu, které vzniklo přestavbou původní železniční zastávky. Waldviertelské úzkorozchodné dráhy od té doby vycházely z tohoto nádraží. Výtopnu a dílny v Českých Velenicích ÖBB využívaly až do července 1945. Do roku 1951 pak úzkorozchodná trať Gmünd - Litschau vytvářela krátký peážní úsek na československém území. Ten byl zrušen po výstavbě přeložky tratě na rakouskou stranu státní hranice. Ve stopě původního trasování úzkorozchodné dráhy do Českých Velenic dnes najdeme lávku přes řeku Lužnici tvořící Hraniční přechod České Velenice-lávka / Gmünd II.[1]
Od roku 1986 se úzkorozchodné dráhy potýkaly s existenčními problémy. Dopravce ÖBB si brzy uvědomil turistický potenciál drah. Díky tomu bylo zachováno mnoho původních parních lokomotiv, které jsou dodnes využívány k nostalgickým jízdám. V roce 2001 skončily ÖBB s provozováním vlaků na Waldviertelské železnici. V témže roce je nahradil je dopravce NÖVOG který provoz převzal. V roce 2001 také skončily poslední pravidelné osobní vlaky na trati do Groß Gerungs a tím i na celé síti Waldviertelské železnice. Dopravce NÖVOG již provozuje úzkorozchodné dráhy pouze v sezónním režimu jako turistickou atrakci.[2][3]
Tratě
Gmünd – Litschau
Délka tratě je 25 kilometrů. Z Gmündu vede na sever. Zajímavostí je, že se od roku 1902 až do dnes objevují plány na propojení této tratě s železniční tratí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která má stejný rozchod. Toto propojení o délce 12 km by mělo vzniknout mezi Novou Bystřicí a Litschau.[4][5]
Alt-Nagelberg – Heidenreichstein
Odbočná trať vycházející ze stanice Alt-Nagelberg (v obci Brand-Nagelberg) na trati z Gmündu do Litschau. Její délka je 13 kilometrů.
Gmünd – Groß Gerungs
Mladší a zároveň nejdelší z trojice tratí, která měří 43 kilometrů. Z Gmündu vede na jih. Trať je vedena převážně ve skalnatém terénu, proto zde najdeme dva železniční tunely a také několik mostů, a viaduktů.
Odkazy
Reference
- ↑ ŠUMAVA.CZ. Šumavská galerie : nádraží České Velenice. www.sumava.cz [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Waldviertelbahn (Gmünd). spz.logout.cz [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Waldviertlerská železnice. www.waldviertlerbahn.at [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Studie - Nová Bystřice - Litschau, neuskutečněný projekt. archiv.kvalitne.cz [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.
- ↑ DOPRAVNÍ NOVINY. Dopravní noviny [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.