Vrchoviště
Vrchoviště je typ rašeliniště, které vzniká za specifických podmínek především v horských oblastech. K nejdůležitějším podmínkám vzniku patří dostatek srážek a nepropustné podloží miskovitého tvaru chudé na živiny a vhodné podmínky pro růst mechů rašeliníků.
Vznik vrchoviště
Vývoj vrchoviště trvá několik tisíc let. První vznikala s ústupem ledovců po poslední době ledové postupným zarůstáním ledovcových jezer. Z původního miskovitého jezera se postupným dorůstáním rašeliníku vyklenuje nad okolní krajinu vlhká mechová kupa s rašelinnými jezírky – oky. Vrchoviště vytvářejí především rašeliníky, které svým neustálým dorůstáním na odumřelých částech vytvářejí postupně z původní misky mechový vrch – odtud pochází i název.
Klima a životní podmínky
Veškeré živiny putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Vrchovištní půdy jsou velmi kyselé a udrží se zde jen málo druhů rostlin, které se dokáží vyrovnat s nedostatkem živin. Vrchoviště tak připomíná bezlesou nehostinnou tundru. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem. Voda zabarvená huminovými kyselinami dohněda poskytuje příznivé životní podmínky řasám Desmidiaceae, které dokáží využít minimální množství živin.
Rostliny vrchoviště
Jedná se především o mechy rašeliníky, masožravé rosnatky, bublinatky a tučnice, suchopýry, rojovník bahenní, z dřevin bříza zakrslá, klikva bahenní a různé brusnice. Pokud se udrží další dřeviny, nedorůstají obvyklé velikosti a rostou jen velmi pomalu, až dvacetinou běžné rychlosti růstu. Mezi takovéto patří borovice blatka, která osidluje lemy vrchoviště.
Živočichové
Mezi obyvateli vrchoviště jsou i živočichové. Jsou to především různí členovci – pavouci, sekáči, mravenec rašelinný. Z vyšších živočichů stojí za zmínku čolek horský, hraboš mokřadní, skokan ostronosý. Bobule, které zde dozrávají, lákají ptáky a zvěř.
Paměť rašeliny
Odumírající stonky rašeliníku se v prostředí bez přístupu kyslíku přetvářejí na rašelinu, která patří k nejmladším fosilním palivům. Vrchoviště uchovává ve svých vrstvách historii rozšíření květeny za celé období své existence. Podle zde nalezených pylových zrn a dalších mikrofosilií vědci získávají představu o druhovém složení a rozšíření rostlin – především stromů v minulosti, z čehož lze také odvodit informace o klimatu, který v dané oblasti v minulosti převládal.
Literatura
- REICHHOLF, Josef H. Pevninské vody a mokřady. Překlad Jiří Čihař. Praha : Ikar, 1998. ISBN 80-7202-185-0. S. 142–150.
