Vodoměr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lopatkový vodoměr

Vodoměr je zařízení k měření průtočného objemu vody (spotřeba vody za čas). Používá se za účelem fakturace za odebranou vodu. Podle platných norem musí být umístěn na každé vodovodní přípojce. Provozovatel vodovodní sítě zařizuje jeho instalaci, druh a velikost a zabezpečuje jeho opravy.

Rozdělení podle účelu měření[editovat | editovat zdroj]

Fakturační vodoměr[editovat | editovat zdroj]

Používá se za účelem fakturace spotřebované vody. Fakturační vodoměry patří do kategorie stanovených měřidel. Vodoměrů se musí pravidelně kontrolovat cejchováním a to u teplé vody a studené vody každý 5 let. Stejně je tomu i u vodoměrů domovních. Jedná se sice o poměrové vodoměry, ale z hlediska metrologie jsou měřidly stanovenými. Hlavní vodoměr slouží k měření spotřeby vody v celém objektu (domovní vodoměr) a jeho vlastníkem je provozovatel veřejného vodovodu.

Bytové vodoměry[editovat | editovat zdroj]

Používají se k poměrovému rozpočítání spotřeby vody mezi více odběratelů. Používají se tedy v objektech s větším počtem samostatných jednotek (činžovní domy). Vodoměr je nejčastěji ve vlastnictví vlastníka jednotky nebo objektu (soukrového vlastníka, nebo města či bytového družstva), který zajišťuje jeho údržbu o ověřování(cejchování)

Provozní vodoměry[editovat | editovat zdroj]

V průmyslových objektech se používají ke kontrole průtoku nebo při regulaci.

Rozdělení podle konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vodoměry jsou připojeny k potrubí pomocí šroubení nebo pomocí přírub.

Některé typy vodoměrů mohou být určeny k montáži výhradně do vodorovné polohy, jiné jen do svislé polohy, pro jiné montážní poloha není výrobcem předepsána. Vodoměry usazené ve svislé montážní poloze však obvykle vykazují horší přesnost měření než v horizontální poloze (největší vliv na to má uložení turbíny).

Podle umístění převodového soustrojí rozlišujeme dva typy vodoměrů, a to mokroběžné a suchoběžné:

  • mokroběžné - číselníky plně zaplaveny vodou, dochází k přímému mechanickému přenosu z turbíny na číselník.
  • suchoběžné - soustrojí umístěno mimo vodu; přenos otáčivého pohybu může být proveden mechanicky nebo magneticky s ochranou proti vnějšímu vlivu.

Rychlostní vodoměry[editovat | editovat zdroj]

Jsou to nepoužívanější typy vodoměrů. Fungují na principu působení dynamického tlaku vody na oběžné kolo

  • Lopatkové vodoměry hlavní součástí je lopatkové kolo, které do pohybu uvádí protékající voda. Otáčivý pohyb lopatkového kola se pak přes převodové ústrojí přenáší na číselník. Používají se pro potrubí průměru 5/8" až 2".
  • Šroubové vodoměry pracují na principu roztočení speciálního šroubového kola, které se roztočí díky protékající vodě. Stejně jako u lopatkových vodoměrů se přenáší rotační pohyb na číselník. Šroubové kolo je umístěno buď horizontálně nebo vertikálně. Šroubové vodoměry se používají v průmyslových objektech s vysokým odběrem vody (v potrubích o průměrech 1-1/2" až 12" i vyšších.

Objemové vodoměry[editovat | editovat zdroj]

Slouží pro přesné měření odběru vody s malým průtokem. Fungují na principu střídavého plnění nádob uvnitř vodoměru.

Speciální typy vodoměrů[editovat | editovat zdroj]

Tangenciální vodoměry[editovat | editovat zdroj]

V principu se jedná o rychlostní vodoměry, jejichž lopatky či šroub zasahují do průřezu potrubí jen částečně, takže dovolují vodě procházet volně, i když jsou v ní obsaženy nečistoty jako např. kousky zeminy, listí či jiné pevné částice. Tyto vodoměry jsou zejména vhodné pro zemědělské a zavlažovací účely.

Elektromagnetické průtokoměry[editovat | editovat zdroj]

Pro měření průtoku elektricky vodivých kapalin využívají Faradayova zákona elektromagnetické indukce. Vyžadují napájení střídavým či stejnosměrným proudem. Měří průtok kapaliny bez ohledu na směr toku a mají velmi vysokou přesnost, aniž by je ovlivňovaly jiné fyzikální parametry jako např. hustota, teplota nebo viskozita měřeného média. Měřícím potrubím je válcovitá nádrž s kompletně volným průchodem, což zabraňuje jakýmkoli tlakovým ztrátám.

Ultrazvukové vodoměry[editovat | editovat zdroj]

Vysílají ultrazvukové vlny kapalinou a z rychlosti kapaliny a průměru potrubí odvozují objem.

Sdružené (kombinované) vodoměry[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o soustavu dvou vodoměrů, které se vzájemně přepínají podle spotřeby vody. Používají se většinou u velkých objektů, kde nastává velké kolísání průtoku vody. Jsou zapojeny paralelně.

Rozdělení podle přesnosti[editovat | editovat zdroj]

Vodoměry se podle přesnosti měření dělí do tříd A, B, C – nejméně přesné A, nejpřesnější C. Povinností každého výrobce je uvádět třídu přesnosti měření přímo na ciferník, a to zvlášť pro horizontální polohu („H“) a zvlášť pro vertikální („V“); u starších vodoměrů lze najít označení pouze jedním písmenem (shodná třída v obou polohách). Obecně platí, že má-li vodoměr vyšší třídu přesnosti v náročnější svislé poloze, bude ještě přesnější ve vodorovné.

  • Parametry vodoměrů
    • Qmin = minimální průtok (l/hod), normováno
    • Qt = přechodový průtok (l/hod)
    • Qn = nominální průtok (m3/hod)
    • Qmax = maximální průtok (m3/hod)
  • Rozběhový průtok

Velmi důležitým parametrem přesnosti vodoměru je to, při jakém skutečném minimálním průtoku (ne normou předepsaného Qmin) se začne počitadlo rovnoměrně (ne trhaně) otáčet a tedy registrovat průtok vody.

Například normou stanovený minimální průtok pro 1/2“ provedení bytových vodoměrů pro třídu B je 30 litrů za hodinu, třída A dovoluje dokonce až 60 litrů za hodinu. Galerie Water meter ve Wikimedia Commons Při těchto průtocích je ještě zaručena povolená odchylka měření.

Se zmenšujícím se průtokem, se odchylka měření zvětšuje. Při takzvaném rozběhovém průtoku se vodoměr zastaví a spotřebu vody neregistruje u různých typů bytových vodoměrů se rozběhový průtok pohybuje mezi 6 až 12 litry za hodinu.