Višněvského balzám
Višněvského balzám nebo také Višněvského suspenze je suspenze tribromfenolátu bismutitého v ricinovém oleji s přídavkem další složky. Dle originálního předpisu se přidával peruánský balzám, později se začal používat březový, bukový nebo kamenouhelný dehet.[1] Nejčastěji se využívá pro zahojení zanícené rány, ošetřeních kožních lézí a abcesů, červenky, růže (erysipel), furunklů a karbunklů nebo hnisavých zánětů prstů (panaricium)[1].
Vynalezl jej Dagestánský chirurg Alexandr Vasiljevič Višněvskij v roce 1927 a s úspěchem se používá i o téměř sto let později.[2][3]
Složení[editovat | editovat zdroj]
- Tribromfenolát bismutitý (Bismuthi tribromphenolas basicum) 5g
- Peruánský balzám (Balsamum peruvianum) 20g
- Ricinový olej panenský (Ricini oleum virginale) do 100g
novější receprura
- Tribromfenolát bismutitý (Bismuthi tribromphenolas basicum) 3g
- Bukový nebo kamenouhelný dehet (Pix fagi seu pix lithanthracis) 5g
- Ricinový olej panenský (Ricini oleum virginale) do 100g
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c V tomto článku je použit text článku Višněvského balzám ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
- ↑ BAROCHOVÁ, Petra. Višňák: zázračná mast s pachem po uzeném, která pomáhá už 90 let. Redakce pet. iDNES.cz [online]. 2017-09-01 [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ KOŠUTOVÁ, Kateřina M. Višněvského balzám: Zázrak, vonící po uzeném mase. EpochaPlus [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Nemocniční příprava léčiv. In: Sborník úloh do praktických cvičení a výpočetního semináře. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků, 2018. Dostupné online. Kapitola 6.3, s. 46.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Višněvského balzám na Wikimedia Commons
