VDSL
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
[editovat] Very High Speed Digital Subscriber Line
| DSL technologie | |
|---|---|
| Technologie | ITU-standard |
| ADSL | ANSI T1.413 Issue 2 ITU G.992.1 (G.DMT) ITU G.992.2 (G.Lite) |
| ADSL2 | ITU G.992.3/4 ITU G.992.3 Annex J ITU G.992.3 Annex L |
| ADSL2+ | ITU G.992.5 ITU G.992.5 Annex L ITU G.992.5 Annex M |
| HDSL | ITU G.991.1 |
| HDSL2 | |
| IDSL | |
| MSDSL | |
| PDSL | |
| RADSL | |
| SDSL | |
| SHDSL | ITU G.991.2 |
| UDSL | |
| VDSL | ITU G.993.1 |
| VDSL2 | ITU G.993.2 |
VDSL nebo VHDSL (anglicky Very High Speed DSL) je DSL technologie umožňující rychlejší datový přenos přes existující telefonní vedení (plochý nekroucený kabel nebo kroucená dvojlinka), což zjednodušuje její nasazení, protože není nutné pokládat nové kabely.
Druhá generace VDSL2 (ITU-T G.993.2) využívá šířky pásma až do 30 MHz, což zajišťuje velmi vysokou přenosovou rychlost až 100 Mbit/s současně v obou směrech. Ovšem tato maximální přenosová rychlost je dosažitelná při délce vedení maximálně do 300 metrů. S delším vedením nebo jeho nižší kvalitou se přenosová rychlost snižuje.
Technologie Infineon 10Base-S™ (Ethernet přes VDSL) dosahuje rychlosti až 10 Mbit/s v obou směrech stávajícím starším telekomunikačním vedením až do 1200 metrů.
Standard VDSL používá nyní 7 různých frekvenčních rozsahů, které dovolují úpravy rychlostí mezi příchozím a odchozím signálem. Díky tomu VDSL může používat různou rychlost v obou směrech podle potřeb. První generace VDSL stadardu specifikovala jak QAM (anglicky Quadrature Amplitude Modulation) tak i DMT (anglicky Discrete Multi Tone Modulation). V roce 2006 ITU-T standardizovala VDSL v normě G.993.2, která specifikuje pouze DMT pro VDSL2.
Velké přenosové rychlosti dokazují, že VDSL je vhodné pro použití s novými „high-end“ aplikacemi, kde je možné pomocí jediného připojení realizovat například HDTV, IP telefonii a zároveň i přístup k Internetu.
VDSL není stále příliš rozšířeno, kromě Japonska a Jižní Koreji, kde je VDSL dominantní[zdroj?].
