Vážská vodní cesta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soutok Váhu s Dunajem v Komárně
Vodní dílo Kráľová
Řeka Váh v Piešťanech - Krajinský most
Pohled na řeku Váh z hradu Strečno

Vážská vodní cesta (VVC), je plánovaná a zčásti realizovaná vodní cesta mezinárodního významu spojující město Žilinu s Dunajem. Výhledově by měla propojit Dunaj přes Váh s Odrou a Vislou (koridor BALT-ODRA-DUNAJ) a pomocí vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe s řekou Labem.

Jižní napojení Váhu na Dunaj je mimořádně významné. Splavnění Váhu umožní přímý export výrobků podnikům ležících v blízkosti Vážské vodní cesty (např. SES Tlmače, Drátovna Hlohovec, DUSLO Šaľa) do zájmových oblastí vodní dopravou. Jižní propojení směřuje přepravy i do Řecka, Turecka a do států blízkeho a dalekého Východu. Jižným napojením na Dunaj je Slovenská republika z hlediska vodní dopravy přímo napojená přes Průplav Rýn-Mohan-Dunaj na mezinárodní síť vodních cest 15ti evropských států.

Severní napojení otvírá možnosti přímého spojení Slovenské republiky s baltskými přístavy, ale i integrování do sítě vodních cest Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Lodě by dosáhly Žiliny překonáním 15ti plavebních komor a pro propojení s Odrou je plánováno dalších více než 15 plavebních komor a lodních výtahů. Alternativně při vybudování 2100 metrů dlouhého průplavního tunelu by lodě mezi Žilinou a Bohumínem museli překonat asi 13 plavebních komor a lodních výtahů.

Projekt Vážské vodní cesty je provázán s českým projektem vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a využil by jeho část z polského Kózle do Bohumína, kde by se na něj napojil. "Strategie přípravy vodní cesty Dunaj - Odra - Labe není chápána jako konkurenční alternativa vodní cesty Váh - Odra, ale jako logické spojení v rámci magistrálních vnitrozemských vodních cest Labe (E 20), Odry (E 30) a Dunaje (E 80). Obě dvě vodní cesty si nebudou vzájemně konkurovat, ale budou se vzájemně doplňovat a budou realizačním výstupem Evropské Dohody AGN." [1]

Současný stav projektu

Celková délka VVC od Komárna po Žilinu predstavuje 250 km. Stavba vodní cesty je rozdělena na 4 etapy [2] :

1. etapa - Komárno – Sereď v délce 75 km je v současnosti splavná, ale kvůli nevybudování vodního díla Nagymaros trpí úsek mezi Komárnem a prvním zdymadlem Selice značným kolísáním hladin a nedostatečné plavební hloubce. Pro vyřešení tohoto problému se plánuje stavba nového zdymadla Kolárov (27,4 rkm) v tomto úseku.

2. etapa Sereď – Púchov 124 km

3. etapa Púchov – Žilina 51 km

4. etapa Žilina – Odra návrh 98 km


Trasa spojení Dunaj-Váh-Odra je na českém území chráněna závazným dokumentem Politiky územního rozvoje 2008. Dle tohoto dokumentu mají Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí prověřit do konce roku 2010 na mezinárodní úrovni potřebnost tohoto rozvojového záměru se sousedními dotčenými státy s ohledem na udržitelný rozvoj území.[3]

Základní parametry vodní cesty

Na Vážských vodních dílech bylo dokončeno několik plavebních komor v několika parametrech [4] ::

Třída VI.a - Rozměry plavebních komor: 110×24×4,5 m

Vodní dílo Kráľová

Vodní dílo Selice

Třída III - Rozměry plavebních komor: 70 x 9 m

V těchto parametrech byly vybudovány plavební komory na 11 vodních dílech na Váhu mezi Královou a Žilinou, ty jsou však nedokončené a slouží pouze k převádění vody. Všechny mají být nahrazeny novými plavebními komorami Třídy Va o rozměrech plavebních komor 110 x 12 m s hloubkou nad záporníkem 4,0 m.

Výstavba Vážské vodní cesty v úseku Komárno - Žilina bude sestávat z výstavby těchto staveb: [5]

- Vodní dílo Kolárovo

- Rekonstrukce plavební komory Kráľová

- Vodní dílo Sereď – Hlohovec

- Plavební komora Madunice

- Plavební komora Horná Streda

- Plavební komora Nové Mesto nad Váhom

- Plavební komora Kostolná

- Plavební komora Trenčín

- Plavební komora Dubnica

- Plavební komora Ilava

- Plavební komora Ladce

- Lodní zdvihadlo Nosice

- Plavební komora Považská Bystrica

- Plavební komora Mikšová

- Plavební komora Hričov


Plánované přístavy

- Přístav Hlohovec

- Přístav Nové Mesto nad Váhom

- Přístav Trenčín

- Přístav Dubnica

- Přístav Púchov

- Přístav Šaľa

- Přístav Sereď

- Přístav Považská Bystrica

- Přístav Žilina

Dále bude potřeba upravit a zrekonstruovat všechny plavební kanály a zvednout 6 silničních a 3 železniční mosty.


Úsek Žilina - Bohumín

Tento úsek predstavuje průplavní propojení Vážské vodní cesty s vodní cestou na řece Odře, což v konečném důsledku umožňuje spojení Dunajské vodní cesty s cestou na Odre a dalším pokračovaním na přístavy Baltského moře. Koncepčne to znamená vybudovat průplav o parametrech třídy Va v podstatě v korytě řeky Kysuca v úseku Žilina-Čadca. Za Čadcou přechází trasa průplavu do umělého kanálu směřujícího do Jablunkovského průsmyku a do údolí řeky Olše (území ČR) a jeho zaústění do řeky Odry u Bohumína. Myšlenku propojení Váhu s Odrou a vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na polské straně podporuje i polský projekt program integrovaného vodního hospodářství v povodí Odry známý pod názvem „Program Odra 2006“. Součastí integrovaného vodního hospodářství je řešení dopravní funkce řeky Odra a uvažuje se se splavněním Odry na celém jejím toku. Realizace průplavního spojení Váhu a Odry v úseku Žilina-Bohumín se dosáhne vybudovaním následných staveb na tocích spojovaných řek a jejich přítocích:

1. stavba Plavební komora Budatín území SR

2. stavba Průplav Budatín – Rudinka území SR

3. stavba Plavební komora Rudinka území SR

4. stavba Průplav Rudinka – Kysucké Nové Mesto území SR

5. stavba Plavební komora Kysucké Nové Mesto území SR

6. stavba Průplav Kysucké Nové Mesto - Kysucký Lieskovec území SR

7. stavba Plavební komora Kysucký Lieskovec území SR

8. stavba Průplav Kysucký Lieskovec – Krásno území SR

9. stavba Plavební komora Krásno území SR

10. stavba Průplav Krásno – Čadca území SR

11. stavba Plavební komora Čadca území SR

12. stavba Průplav Čadca – Raková území SR

13. stavba Lodní zdvihadlo Raková území SR

14. stavba Průplav Raková – Dejúvky území SR

15. stavba Lodní zdvíhadlo Dejúvky území SR

16. stavba Plavební tunel Jablunkov území SR-ČR

Na tyto stavby navazuje celkem 16 staveb (průplavy, plavební komory a lodní zdvíhadla) na území České republiky a 9 staveb na území Polské republiky, kterými se dosáhne propojení Vážské vodní cesty na Oderskou vodní cestu.

Jaké přínosy od projektu Slovensko očekává?

Myšlenka projektu VVC je založená na dobudovaní vodní cesty, přičemž podstatná část hlavních objektů splavnení Váhu je už vybudovaná. Realizace VVC by měla mít příznivý vliv na mnohé oblasti hospodářskeho a veřejného života spoločnosti díky mimořádně širokému záběru aktivít, ktoré je možné okolo vodní cesty na Váhu rozvinout.

Projekt je založený na principu zhodnocení:

- plavebního využití vybudovaním plavební dráhy

- energetického využití výstavbou a inovací vodních elektráren

- využití v oblasti rozvoje cestovního ruchu

- ekologizace a revitalizace území podél Váhu

- možnosti vybudovaní obchodních a průmyslových zón


Odkazy

Reference

  1. ↑ KONCEPCIA ROZVOJA VODNEJ DOPRAVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY, Bod II., A, 2.
  2. ↑ Plán trasy Vážské vodní cesty
  3. ↑ Politika územního rozvoje ČR - str. 59, odstavec 126
  4. ↑ Kategorie vnitrozemských plavidel
  5. ↑ Návrh zámeru projektu Vážskej vodnej cesty

Šablona:Portál Slovensko

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vážská_vodní_cesta&oldid=5972291“